poster

Znamení Raka

  • anglický

    Sign of the Cancer

Krimi / Drama / Psychologický

Československo, 1966, 87 min

Režie:

Juraj Herz

Předloha:

Hana Bělohradská (kniha)

Scénář:

Juraj Herz

Hrají:

Zora Božinová, Zdeněk Štěpánek, Ilja Prachař, Lubomír Černík, Josef Chvalina, Karla Chadimová, Josef Langmiler, Eva Bezděková, Eduard Kohout, Jan Vlček, Ivo Gübel, Iva Janžurová, Míla Myslíková, Ludmila Vostrčilová, Alena Kreuzmannová, Věra Vlčková, Libuše Havelková, Věra Tichánková, Pavel Landovský, Václav Lohniský, Stanislav Zindulka, Zuzana Kočová, František Peterka, Václav Halama, Vladimír Hlavatý, Ema Skálová, Zuzana Dubská, Helena Růžičková, Eva Šedivcová, Růžena Vlčková, Richard Lederer, Jindřich Blažíček, Blanka Beránková, Marta Kosinová, Marie Nedvědová, Marta Tvrzová, Marie Vacková, Blažena Vernerová, Zdeněk Grygárek, Karel Hovorka st., Karel Hruška, Zdeněk Mošnička, Rudolf Veselý, Oldřich Lepšík, Eliška Konopisková, Daniela Koutná, Jaromíra Krásná, Jindra Marešová, Miloš Choutka, Petr Křiváček, Jan Řeřicha, Eva Dubovská, Václav Kácovský, Dmitrij Turčaninov, Rudolf Žofka, Míla Svoboda, Jana Šircová, Vladimír Tvrz, Václav Vodák, Jan Diviš, Saša Grossová, Luďa Marešová, Miroslav Nýdl, Radomír Hubáček, Jiří Pleskot, Jiří Sovák, Eva Klepáčová, Ota Motyčka, Milena Dvorská
(další profese)
  • Marci
    ****

    Přesně jak napsal Tosim - depresivní, odpudivé, ale pro mě možná proto fascinující. Na tuhle detektivku se můžu - pokud běží v televizi - podívat vždycky, i když dopředu znám děj. Ono tu ani nejde jen o vraždu, ale i o lidi - v tomto případě lékaře a drobnokresbu jejich charakterů (zejména Zora Božinová, Jiří Sovák a Ilja Prachař tu podávají skvělé výkony).(22.10.2007)

  • roswelll
    *****

    Filmy z nemocničního prostředí mám vždycky rád, ať už se jedná o komedie nebo jako v tomto případě kriminální drama. Překvapivé rozuzlení v odhalení vraha, myslím, že se prvotina pana Juraje Herze zdařila. Jediné, co mě trochu rušilo, bylo předabování spousty herců hlasy jinými herci, ale to byl asi záměr.(30.4.2018)

  • Oskar
    ****

    Vidím, že jsem v menšině, ale podle mě je to zdařilý film. Jeho hlavní problém je divákovo očekávání detektivky. Vyšetřování vraždy na lékařské klinice je především impulsem k nedobrovolnému odhalování vzájemných vztahů zdejšího personálu a pacientů, a té zákulisní stránky nemocničního dění, o které by pacient podle zaběhlých zvyklostí neměl vědět. Lékaři a sestry podléhají vzájemné nevraživosti, žárlivosti, neřestem všeho druhu nebo paranoie z domnělého politického vlivu svých konkurentů a film je neukazuje "tolerovatelnou", zromantizovanou optikou jako Nemocnice na kraji města, ale se suchou věcností, která je až nepříjemná. Záměrně nepříjemná. Kamera neucukne ani v momentech, před nimiž byste jako reální svědkové situace odvraceli zrak, buď z rozpaků nebo z ohledu na ostatní přítomné; některé z těchto scén jsou ještě formálně doladěny nasnímáním v hmatatelně blízkých záběrech (třeba při scéně, kde Zora Božinová trpělivě čeká, až starý pacient podlehne narkóze a v polospánku jí říká jakési oplzlosti, jsem měl až horrorově úzkostný pocit). Juraj Herz sice na tento přechodně zakázaný film nevzpomíná zcela v dobrém, protože nejdráždivější scény z něj prý byly vystřiženy, ale nezdá se mi, že by v příběhu něco zásadního chybělo. Nakonec je paradoxně opravdu nejproblematičtější ten detektivní rámec s rutinními scénami výslechů a podobných momentů, které k němu patří, ale místy nudí. Matoucí fakt, že polovinu obsazení předabovali jiní herci, lze přičítat dlouhé čekací době mezi natočením filmu a jeho konečným sestřihem. Například Lubomír Černík postsynchrony namluvit nemohl, protože byl tou dobou v alkoholické léčebně (proto ho předaboval Jiří Sovák), další herci měli v době odkládaných dokončovacích prací nasmlouvaná jiná natáčení. 70%(7.1.2011)

  • gudaulin
    ***

    Znamení Raka nemá valný smysl posuzovat jako kriminálku; vražda lékaře v areálu nemocnice nepřivede na scénu tým agilních vyšetřovatelů, kteří vše obrátí vzhůru nohama a budou stát v centru dění. Naopak, dvojice detektivů je upozaděna až do absurdity a představuje tak určitou slabinu na jinak zajímavém filmu. Zločin slouží režisérovi jako východisko pro obnažování charakterů zaměstnanců a pacientů ústavu, kteří podezřívají, hodnotí a soudí ostatní. Herz velmi dobře pracuje s hudebními motivy a kamerou a za pomoci silné herecké sestavy vytváří pochmurnou atmosféru. Ještě zdaleka ne tak bezchybnou a působivou, jakou později předvedl ve Spalovači mrtvo, ale už v jeho prvotině je znát, že směřuje k žánru psychologického dramatu a fascinují ho temná zákoutí lidských povah. Na debut je to překvapivě slušný kousek, který naznačil Herzův potenciál do budoucna. Stojí za zmínku, jak se od té doby změnil vztah lékaře a pacienta. V 60. letech mají ještě lékaři pocit profesní nadřazenosti, kdy pacientům zcela automaticky zatajují závažné informace o zdravotním stavu pro jejich vlastní "dobro". Celkový dojem: 65 %.(29.3.2016)

  • SOLOM.
    ***

    Juraj Herz natočil během své plodné kariéry mnohem lepší filmy, ale je potřeba brát v potaz, že tohle byla jeho celovečerní prvotina. Tento příběh z nemocničního prostředí, který byl napůl detektivka a napůl drama mě místy popravdě nudil, ale našlo se tu i několik opravdu povedených pasáží a hlavně tu většina zúčastněných předvedla slušné herecké výkony a depresivní „nálada“ z toho jen sálala…(4.11.2019)

  • - Veškeré erotické scény musely být ze snímku vystřiženy. O film projevil zájem italský producent Carlo Ponti, který se podílel např. na financování filmu Hoří, má panenko (1967), koupil práva, a trval na oněch scénách. Herz erotické scény natočil znovu v Itálii. (mchnk)

  • - Scénář k filmovému zpracování dostal Zbyněk Brynych. Ten ovšem přenechal úlohu režiséra na Juraji Herzovi, který u něj dříve působil jako pomocná režie u filmů Každá koruna dobrá (1961), či Transport z ráje (1962). Herz jako první změnil název filmu, který před tím byl Poslední večeře. (mchnk)

  • - Docenti a doktoři, kteří pracovali na klinice, na které se film natáčel, si vyžádali projekci filmu. Byli z něj velmi rozhořčeni a trvali na zákazu. Jediný doktor kliniky prof. Charvát, který měl na klinice velký respekt a váhu, film uznal jako umělecké dílo o tématu, který by pacient raději neměl vědět. Tímto prakticky snímek zachránil. (mchnk)