poster

Znamení Raka

  • anglický

    Sign of the Cancer

Krimi / Drama / Psychologický

Československo, 1966, 87 min

Režie:

Juraj Herz

Předloha:

Hana Bělohradská (kniha)

Scénář:

Juraj Herz

Hrají:

Zora Božinová, Zdeněk Štěpánek, Ilja Prachař, Lubomír Černík, Josef Chvalina, Karla Chadimová, Josef Langmiler, Eva Bezděková, Eduard Kohout, Jan Vlček, Ivo Gübel, Iva Janžurová, Míla Myslíková, Ludmila Vostrčilová, Alena Kreuzmannová, Věra Vlčková, Libuše Havelková, Věra Tichánková, Pavel Landovský, Václav Lohniský, Stanislav Zindulka, Zuzana Kočová, František Peterka, Václav Halama, Vladimír Hlavatý, Ema Skálová, Zuzana Dubská, Helena Růžičková, Eva Šedivcová, Růžena Vlčková, Richard Lederer, Jindřich Blažíček, Blanka Beránková, Marta Kosinová, Marie Nedvědová, Marta Tvrzová, Marie Vacková, Blažena Vernerová, Zdeněk Grygárek, Karel Hovorka st., Karel Hruška, Zdeněk Mošnička, Rudolf Veselý, Oldřich Lepšík, Eliška Konopisková, Daniela Koutná, Jaromíra Krásná, Jindra Marešová, Miloš Choutka, Petr Křiváček, Jan Řeřicha, Eva Dubovská, Václav Kácovský, Dmitrij Turčaninov, Rudolf Žofka, Míla Svoboda, Jana Šircová, Vladimír Tvrz, Václav Vodák, Jan Diviš, Saša Grossová, Luďa Marešová, Miroslav Nýdl, Radomír Hubáček, Jiří Pleskot, Jiří Sovák, Eva Klepáčová, Ota Motyčka, Milena Dvorská
(další profese)
  • mchnk
    ****

    Zdeněk Brynych dává svému šikovnému a ctižádostivému asistentovi možnost na první celovečerní film a on se jí zhostil výborně. Znalec jeho filmů, který Herzovy klasické snímky viděl daleko dříve než tento, musí být velmi mile překvapen a potěšen. Osobitý styl je vzácnost a jestliže Juraj Herz točí filmy stejným způsobem dodnes, patří právem k těm skutečně nejlepším, kteří se nepotřebují zaprodávat. Celkově ponurá atmosféra kliniky a detektivní příběh vytvářejí skvělou atmosféru, dodávající filmu rychlý spád a vrcholící výbornou závěrečnou scénou. Režisér si zde tak trochu připravuje svou dvorní herečku pro vele dramatické role, které s Ivou předvedl ve svých tragických románech Petrolejové Lampy a Morgiana. Nezapomíná ani na svůj úplný režisérský začátek a obsazuje i dva herce ze Sběrných Surovostí, kteří dodávají snímku uvolněnější atmosféru. Zora Božinová je výborná, s prazvláštním předabováním herců musím souhlasit, Sovák pouze v audio verzi je velká škoda, ovšem důvody k tomuto kroku mohly být v době natáčení skutečně jakékoli a věřím, že to skutečně jinak nešlo. Na detektiva Lohnického jsem se velmi těšil, ale jeho prostor ve filmu je opravdu minimální. Nicméně celkově je film velmi zdařilý a jasně nastavuje režisérovu laťku, která je od toho, aby se překonávala, což Juraj Herz nepochybně několikrát udělal.(27.9.2013)

  • Adam Bernau
    ****

    Někteří komentující si správně všímají, že postava vyšetřovatele je zcela upozaděna (dodávám, že spoluvyšetřovatel Zindulka tak zdařile, že jsem si ho ani nevšiml), nechápu ovšem, co jim na tom vadí, zvlášť když rovněž správně rozpoznávají, že Znamení raka není jen tak prostě detektivka. Mně úplně stačilo ke štěstí, že vyšetřovatel Lohniský sám vypadá jako úchylný sériový vrah (navíc s motýlkem a navíc nakřivo). Nejde ale o něj: V tomto filmu prakticky není postavy, které by se divák mohl v jakémkoli smyslu citově chytit, s níž nebo proti níž by mohl vše sledovat. Jednu postavu s tímto potenciálem jsem sice na začátku zaznamenal, jenže právě ta byla záhy zavražděna. Tento stav dobře koresponduje s - mírně řečeno - nepříliš vysokou kvalitou charakterů všech nebo téměř všech postav (včetně oběti). Mnohé charaktery jsou přímo odpudivé nebo aspoň otravné, některé vysloveně chorobné a i ty relativně sympatické přinejmenším zastihujeme v odpudivých situacích. Slovem "odpudivé" zde plýtvám záměrně, protože právě ono podle mne vystihuje základní kvalitu Herzovy dlouhometrážní prvotiny. Nevnímám sice její atmosféru tak umocněně jako Marthos ve svém komentáři a spíše se mi zdá výstižnější komentář Oskarův, ale stačí mi pomyslet na to, co tento film musel dělat s divákem roku 1966. Ne pro společenskou a politickou kritiku, která se objevuje docela zřetelně - to tehdy už nebylo nic nového. Na co ale tehdejší československý divák nemohl být připraven, ať už jel na nové nebo staré vlně, je syrovost a naprostá bezohlednost, s níž autor své postavy prezentuje, nota bene jde-li o úctyhodné lékaře, jichž si přece všichni vážíme a v jejichž středu chce pacient i divák mít aspoň jednoho primáře Sovu. Tak tedy, ačkoli se nabízí vnímat aktéry a poměry v nemocnici jako zobrazení společnosti nebo přímo státní moci, nebylo tohoto výkladu třeba k tomu, aby Znamení raka pobuřovalo. Je tu ovšem jeden podstatný detail, ktertý se mi velmi silně jako politické podobenství chce vnímat. (odtud SPOILERY). Jde o "vyřešení detektivky", tedy kým a proč byla oběť zavražděna. Po přehrabání se v útrobách a možných motivech všech kolegů zavražděného náhodou vyjde na jevo, že šlo o směšně nesmyslný skutek poněkud vyšinuté pacientky. Její motiv je ale podstatný: nechtěla slyšet pravdu o své nemoci. Téma "pacient nesmí znát krutou pravdu" je ve filmu velmi zřetelné - lékaři o tom mluví mezi sebou a dokonce v tom školí mediky. Přitom pomněme, že klamaná vraždila nikoli proto, že byla klamána, ale z hrůzy, že se klam rozplyne. (A i tento strach byl pomýlený - ani její oběť, ani nikdo jiný z těch dozorců funkcí lidského organismu by za nic nebyl ochoten ji klamu zbavit - mají pro to dobré důvody, oni vědí nejlépe, co je pro pacienta dobré.) Provokativnější narážku nejen na vládce, ale i na ovládané, si tehdy jen stěží představit, neméně provokativní však je i zobecnění v tom smyslu, že tato vražda byla konec konců jakýmsi fatálním, pekelně spravedlivým, byť paradoxním (a pachatelkou nezamýšleným) trestem, jímž to zavražděný schytal jako jeden za všechny. Příběh pak nekončí vyřešením vraždy, ale výhledem k budoucnosti ústavu a kariér. Nicméně i bez všech společensko-poltických významů o Znamení raka platí, že Herz vstoupil do československého kina vskutku nepřehlédnutelným způsobem, také díky tomu, že "ideová nálada" filmu skvěle koresponduje s jeho vizualitou. Byl to film, který mě bavilo sledovat od samého začátku, když jsem ho ještě považoval za banální. K tomu nejedna kuriozita, jako Sovák dabující opileckým drmolením někoho, kdo vypadá skoro jako Sovák a je střízlivý. A samozřejmě fenomenální Míla Myslíková, která mohla udělat skvělou kariéru v italském pornu, pámbu mě netrestej.(10.8.2016)

  • kobejn
    ****

    Herc je a byl mistr, mistr v tom, jaký si dovedl vytvořit herecký ansámbl, jak dal příležitost i méně známým hercům, kteří třeba jinde příležitost nedostali, v tom, jak se nebál ukázat realitu syrově a střízlivě, že se nebál experimentovat s obrazem, střihem, kamerou, zde si to ozkoušel "nanečisto" v tuctové krimi, aby to pak hned v příštím filmu vše naplno zúročil, podle tohoto filmu bych si ale netroufl hádat, kam to až Herc zavede ve Spalovači.(5.6.2011)

  • Marci
    ****

    Přesně jak napsal Tosim - depresivní, odpudivé, ale pro mě možná proto fascinující. Na tuhle detektivku se můžu - pokud běží v televizi - podívat vždycky, i když dopředu znám děj. Ono tu ani nejde jen o vraždu, ale i o lidi - v tomto případě lékaře a drobnokresbu jejich charakterů (zejména Zora Božinová, Jiří Sovák a Ilja Prachař tu podávají skvělé výkony).(22.10.2007)

  • flyboyeda
    ****

    Skvostne mraziva az stisnujici psychologicka kriminalka. Juraj Herz ceskemu filmu zkratka slusi, a to napric zanry. Kez by se u nas jeste nekdy neco podobneho povedlo. Trosku nechapu nektere mistni komentare, zejmena pak ty stezujici si na depresivni atmosferu a nesympaticke postavy, jak prekvapive, omg... :D(30.11.2014)

  • - Veškeré erotické scény musely být ze snímku vystřiženy. O film projevil zájem italský producent Carlo Ponti, který se podílel např. na financování filmu Hoří, má panenko (1967), koupil práva, a trval na oněch scénách. Herz erotické scény natočil znovu v Itálii. (mchnk)

  • - Na začiatku ôsmej minúty pozerá doktor Karel Petera (Ľubomír Černík) na vizite na röntgenový snímok hrudníka, pričom ho drží hore nohami. (dyfur)

  • - Docenti a doktoři, kteří pracovali na klinice, na které se film natáčel, si vyžádali projekci filmu. Byli z něj velmi rozhořčeni a trvali na zákazu. Jediný doktor kliniky prof. Charvát, který měl na klinice velký respekt a váhu, film uznal jako umělecké dílo o tématu, který by pacient raději neměl vědět. Tímto prakticky snímek zachránil. (mchnk)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace