Princ Mamánek

Zvláštní poetický a současně trochu hororový počin  1)  rozhodně nelze označit za pohádku, přinejmenším ne za pohádku běžnou či obvyklou. Divák v rozpacích, který si jen s obtížemi vytváří vlastní názor, si může přečíst přesvědčivé pětihvězdičkové adorační komentáře a zkombinovat je s neméně přesvědčivými odpadovými hodnoceními. Asi bude poněkud zmaten, jako jsem i já._____ 2)  Určitě zaujme atmosféra a dialogy, které nepůsobí hloupě._____ 3)  Překvapí ze záhrobí promlouvající Josef Kemr v podobě posvátného dubu, troškoidní čarodějnice i operní árie._____ 4)  Nějak jsem nepobral závěrečnou pointu, ani vlastně celý příběh s duchem._____ 5)  Režisér, scenárista, autor hudby, zpěvák, výtvarník a producent 44letý (v roce výroby filmu 2021) Jan Budař (princ) vytvořil nesporně originální dílo, které se právem setkává u diváků s kontroverzním přijetím._____ 6)  Zajímavý koment: Adramelech (odpad). (17.01.2024)

Tak to zase byla věc. Ani jsem neměla možnost s nikým si o snímku popovídat, protože všichni moji známí to po půlhodině vzdali. Já jsem viděla jen začátek a konec. Uprostřed jsem si dala pauzu a dobře jsem udělala. Horory nemám ráda. Pro koho to natočili? Pro děti to určeno nebylo a pro staré na prahu očekávání smrti taky ne. Čekala jsem humornou pohádku o rozmazleném princi buřtíkovi a dočkala jsem se nudné filozofické úvahy o konci života. (02.01.2024)

Princ Mamánek je pohádka netradiční, k zamyšlení. A není pro každého. Mě tento Budařův hravý počin („Doteď jsem si žil spokojený aristokratický život.“) naopak bavil. Chválím skvělý výběr klasické hudby. Mírně zaostalé šišlající čarodějnice mě zprvu příliš nenadchly, ale časem jsem těm prostořekým zpuchřelým princeznám přišla na chuť. Čarovný starodávný Dádrudub byl notně užvaněný, procítěně veršující a vskutku přechytralý kus mohutného dřevěného božstva, který bych s povděkem obejmula taky. Vznešený Dádru Bube, opatruj Budaře, ať natočí ještě hodně rozverných temných pohádek. (15.08.2023)

Jsou filmy, které určité žánry zneužívají. Třeba zneužijí jinak sci-fi prvek cestování časem k romantickým komediím. Zde Budař zneužil žánr pohádky pro filozofický film o strachu ze stárnutí a ze smrti, takže výsledné dílo rozhodně, ale rozhodně není pro děti, spíše bych je pouštěl v domovech důchodců. Nic proti, ale mně se daleko víc líbila ta úvodní hravá třetina, přesně do chvíle, kdy dojdou do hospody, resp. jsou ubytováni. Pak už se nastoupí v plné palbě, dojde ke změně ve stylu vyprávění, a začne se to táhnout jako smrad, neboť i záběry jsou najednou delší a střihač si zde dával delší dobu pauzu. Jinak ale jo, natočené je to velmi slušně, kamera, lokace, výprava, hudba, herci hrají uvolněně, přirozeně, a dokonce zde hraje Khek Kubařová, jejíž úsměv a veselé oči dovedou rozveselit smutná chlapská srdce již jen od pohledu. Dokonce i některé repliky jsou vtipné, dialogy dobře postavené. Ale v celkovém, důsledku jsem si odnesl, že smrt je vlastně fajn, takže doufám, že po odvysílání v TV nestoupne počet sebevražd oběšením. Jo, a myslím si, že obsadit dřívější princeznu Arabelu do role královny byla od Budaře poněkud zlomyslnost a škodolibost. (30.12.2023)

Kdo denně slouží, zároveň si všechnu vládu ponechává? Je to smrt, či snad lidská vůle? Budařův vysněný projekt, který má k nedokonalosti stejně blízko jako k srdci. Éterický, smířlivý, v zóně zubaté mrchy malířsky nesmírně působivý a učící diváka zase zalézt strachy pod stůl z imitace kemra. Takhle nějak si představuji, že by českou pohádku natočil Ben Wheatley.. K ušišlaným majitelkám krčmy doporučuji zapnout skryté titulky a hned se stanou snesitelnějšími.. (03.01.2024)