Svatební cesta do Jiljí

Jeden z filmů,které počítám k absolutní špičce českých(potažmo světových) komedií,s osvědčenou dvojicí hlavních protagonistů.Střet Krchňákových fantazií se syrovou realitou je naprosto brutální a on tu musí použít veškeré své schopnosti,tupou sílou počínaje a brilantním čtením v mapě konče.Film jsem si oblíbil už v dětství a vydrželo mi to dodnes. (22.08.2016)

Tak tohle bude asi ta správná metoda. Nejet na svatební cestu někam na pláž do hotelu, ale šlapat pěšky po kopcích, aby se ukázalo, jak jsme na tom. No zkuste si za bouřky tahat na horu dlouhý kůl... Ale ze všeho nejpůvabnější je Libuše Šafránková. Nejlepší je, když vodákům odpovídá na jejich pozdrav AHÓÓÓJ! tím obligátním "Dobrý den" :-) (28.07.2003)

Pěkná televizní komedie o předsvatební cestě mladých (no, mladých…) partnerů (Abrhám a Šafránková), nijak mě neurazila, ale že bych se výborně bavil, to taky zrovna ne. Mohou za to dvě věci: za prvé téměř všechny peripetie, které ústřední pár ve filmu potkají, jsou z kategorie lehce předvídatelných. To však zachraňuje sympatický ústřední herecká dvojice, a množství vedlejších postaviček, z nichž Svěrák hraje asi tu nejvtipnější (revizor ve vlaku, který dostane najíst). Druhá věc, které si asi většina televizních diváků nevšimne nebo si to vzhledem ke statutu televizní klasiky nepřipustí, ale mně maximálně vadila, je všudypřítomný postsynchron. Něco tak do uší bijícího, nepřirozeného se jen tak neslyší. Jinak je „Svatební cesta do Jiljí“ záruka příjemně strávené hodiny a půl u televize. (29.09.2006)

Je to sice hezká vzpomínka pro sympatické manžele Abrhámovi, tím je i jejich vztah ve filmu věrohodnější, chvilkami dokonce originálně vtipné, ale moc mě to v celkovém důsledku nebavilo. Být mladší, tak bych si myslel, že do toho ještě musím dorůst, ale dnes už pochybuji :). Na jedno povinné shlédnutí fajn a u toho bych zůstal. (25.11.2014)

Osmdesátá léta - léta nepochybně vrcholné umělecké zralosti již tehdy oprávněně proslulého manželského hereckého páru - dala Šafránkové a Abrhámovi hned dvě zajímaé herecké příležitosti. Sympatická pábitelská dvojice lidsky hledající nejen partnera, ale i sebe sama, si teprve na vcelku dobře simulované mezní situaci testovací poněkud potřeštěně pojaté dovolené uvědomuje nejen předpoklady pro manželský život, ale i rezervy, jichž si žádný z partnerů doposud nebyl vědom. Řetěz gagových příhod (doprava kůlu na vysoký horský vrchol, bezradné bloudění orientačního turisty s doprovodným triumfem v terénu bezradné partnerky, dobrodružná plavba po řece, rázovitý Svěrákův průvodčí) vede vyvolený pár k poznání a vzájemnému uznání protějškových kvalit. To, co je ve filmu nejcennější, humor mixovaný s věcnou vážností a shovívavým nadhledem, je ve SVATEBNÍ CESTĚ zastoupeno měrou vrchovatou. A s tím i poznání, že věci partnerské a manželské mohou být lidsky teplé a humorně povzbudivé. Když tehdy, tak proč také ne dnes? (17.02.2011)