Svatební cesta do Jiljí

Už první scéna ve Ztrátách a nálezech byla hotovou demolicí bránice a pak už to následovalo v rychlým sledu. Dialogový humor, vztahový humor, spousty až absurdních situací ukazujících na mnohdy pro druhé pohlaví nepochopitelné myšlení mužů a žen. Libuška s Josefem jsou herci od boha a navíc z některých záběrů bylo cítit, že k sobě chovají sympatie i mimo kameru. Na odreagování a pobavení je tenhle vztahovej teambulding pro tvoji bránici rajc nad rajc. (17.06.2015)

Sebepoznání je jistě nesnadná záležitost. A poznání toho druhého teprve. Jaký bude manžel? Bude mě mít skutečně rád? Co by byl schopen pro mě udělat? Jaká bude asi jako manželka? Bude mě podporovat nebo vychovávat? Kde získat odpovědi na tyto závažné otázky, než na společném výletě, kde jeden bez druhého nemůže prakticky existovat. Nadčasově půvabný příběh je přímo prodchnut osvobozující prázdninovou atmosférou plnou drobných komických příhod a malérů, které tu nahrazují cosi jako bobříka odvahy a trpělivosti. Libuše Šafránková a Josef Abrhám vytvářejí své role s velkým zaujetím i přirozenou autoritou a divák postupně zjišťuje, že ti dva k sobě prostě patří i ve skutečnosti. Jedno z nejzdařilejších děl televizní dramaturgie osmdesátých let i dnes plně nahrazuje rychlokvašené fabrikové produkty současné tvorby a nutí k zamyšlení, proč se již tak skvělé a umělecky nenahraditelné filmy neobjevují na našich obrazovkách častěji. (06.06.2010)

Zprává o odchodu Libuše Šafránkové je smutná, ale tady jsem se naštěstí skoro celou dobu usmíval.  Možná by šlo o obyčejnou televizní normalizační komedií z řady a scénář rozhodně není nějak vyjímečný. Ale  osvědčené duo Abrhám+Šafránková z toho dělá milou jednohudbu. Hlavně ta Libuška byla prostě rozkošná, ale Abrhám se svým  přesným plánem a   kousavými monology  byl skvělý protipól. A mini roličky Smoljaka a Svěráka taky potěší. (11.06.2021)

Kdysi v dávnověku 80. let jsem měl docela v oblibě cyklus bakalářských historek, které v tehdejší chudičké nabídce patřily k tomu lepšímu, co se na televizních obrazovkách objevovalo. Televizní návraty bakalářských povídek současnosti svědčí o tom, že jen málo materiálu obstálo ve zkoušce časem se ctí. Svatební cesta do Jiljí připomíná rozkošatělou bakalářskou povídku a zpracovaná není o nic nápaditěji. Je mi líto, ale tentokrát jsem viděl jiný film než ostatní, to už se holt někdy stává. Z mého pohledu je to tuctový a nevtipný televizní snímek, u kterého možná při hodnocení mnohých hraje roli nostalgie nebo přítomnost osvědčené manželské dvojice Abrhám-Šafránková. Tohle obsazení bývalo často sázkou na jistotu už kvůli jemnému šarmu Šafránkové a fungující chemii mezi oběma členy manželského páru. Tohle je asi první případ, kdy to se mnou vůbec nic neudělalo. Celkový dojem: 25 %. Snad bych se přiklonil i k milosrdnějším dvěma hvězdičkám, ale v posledních dnech jsem viděl několik mimořádných filmových kousků, které nasadily laťku příliš vysoko. (08.02.2014)

Střet naprosto odlišných charakterů. Precizní, přesně plánující statistik a jeho "na zdař bůh" chodící partnerka, která jako by toto heslo používala nejen při procházkách po lese. Protiklady se ovšem, jak je známo, přitahují. Hynek Bočan je záruka kvalitní režie a manželský herecký pár, zase záruka té kvality herecké. Lehký humor a výborný vývoj děje s nádhernou snovou realitou, která je ovšem dost daleko od té hmatatelné. (08.02.2013)