Poprvé se potkali v příšeří biografu a hned si omylem stačili vyměnit tašky a odejít s nimi domů. Podruhé se "našli" u okénka Ztrát a nálezů, kam slečna Petra přišla Tomášovi Krchňákovi připomenout, že podle jeho ztraceného diáře by právě v tomto okamžiku měl sedět v zubařském křesle. V témže duchu známost, stále ještě svobodného, pětatřicetiletého, značně roztržitého vědeckého aspiranta Krchňáka a romanticky založené slečny Petry pokračovala až do dne, kdy se Tomáš odjel podívat za rodiči na venkov. Doma jej uvítala bábovka a dobře míněné rady, začínající u Tomášovy kandidátské práce a končící u maminčina povzdechu, že vnoučků se asi už nikdy nedočká. Když nakonec Tomáš vyhrkl: "Já se budu ženit", rodinný rozhovor mžikem nabral jiný směr. "Člověk by se měl ženit s rozmyslem", varoval před zbrklostmi otec. Toho druhého nejlíp poznáš, když s ním cestuješ. Oni dva s maminkou například jeli na svatební cestu do Jiljí. Když Tomáš půjde v jejich šlépějích, nemůže nic zkazit. Obzvlášť, když se na cestu vydá ještě před svatbou.(oficiální text distributora)
Vtipná vztahová komedie o odvěkém sváru mužského a ženského principu vznikla podle stejnojmenné předlohy spisovatele Miroslava Skály. Aktéry jsou snoubenci, kteří vyrazí na společnou dovolenou, aby si ověřili, zda se k sobě hodí. Škrobeně upjatý statistik „testovací" předsvatební cestu naplánuje do posledních detailů, ale živelnost jeho partnerky všechny záměry systematicky ničí.(Letní filmová škola)
Už první scéna ve Ztrátách a nálezech byla hotovou demolicí bránice a pak už to následovalo v rychlým sledu. Dialogový humor, vztahový humor, spousty až absurdních situací ukazujících na mnohdy pro druhé pohlaví nepochopitelné myšlení mužů a žen. Libuška s Josefem jsou herci od boha a navíc z některých záběrů bylo cítit, že k sobě chovají sympatie i mimo kameru. Na odreagování a pobavení je tenhle vztahovej teambulding pro tvoji bránici rajc nad rajc.(17.6.2015)
Osmdesátá léta - léta nepochybně vrcholné umělecké zralosti již tehdy oprávněně proslulého manželského hereckého páru - dala Šafránkové a Abrhámovi hned dvě zajímaé herecké příležitosti. Sympatická pábitelská dvojice lidsky hledající nejen partnera, ale i sebe sama, si teprve na vcelku dobře simulované mezní situaci testovací poněkud potřeštěně pojaté dovolené uvědomuje nejen předpoklady pro manželský život, ale i rezervy, jichž si žádný z partnerů doposud nebyl vědom. Řetěz gagových příhod (doprava kůlu na vysoký horský vrchol, bezradné bloudění orientačního turisty s doprovodným triumfem v terénu bezradné partnerky, dobrodružná plavba po řece, rázovitý Svěrákův průvodčí) vede vyvolený pár k poznání a vzájemnému uznání protějškových kvalit. To, co je ve filmu nejcennější, humor mixovaný s věcnou vážností a shovívavým nadhledem, je ve SVATEBNÍ CESTĚ zastoupeno měrou vrchovatou. A s tím i poznání, že věci partnerské a manželské mohou být lidsky teplé a humorně povzbudivé. Když tehdy, tak proč také ne dnes?(17.2.2011)
Dobrodružná výpravička za poznáváním a testováním vztahu dvou milujících se lidí. Snímek o to půvabnější a dokonalejší že jej představuje náš nejkrásnější a herecky nesmírně přesvědčivý pár, který naše divadelní a filmová obec nabízí. Ke škodě snímku působí pouze fakt, že každý záběr z krkolomné túry panu Abrhámovi, s neodolatelnou Šafránkovou po boku, prostě a jednoduše závidím. Vysilující dobývání kopce s trámem na zádech, či napínavé sjíždění řeky - nezapomenutelné... "O mě nejde, já vím, že se k sobě výborně hodíme." "To snad ani není možný."(25.12.2014)
Pěkná televizní komedie o předsvatební cestě mladých (no, mladých…) partnerů (Abrhám a Šafránková), nijak mě neurazila, ale že bych se výborně bavil, to taky zrovna ne. Mohou za to dvě věci: za prvé téměř všechny peripetie, které ústřední pár ve filmu potkají, jsou z kategorie lehce předvídatelných. To však zachraňuje sympatický ústřední herecká dvojice, a množství vedlejších postaviček, z nichž Svěrák hraje asi tu nejvtipnější (revizor ve vlaku, který dostane najíst). Druhá věc, které si asi většina televizních diváků nevšimne nebo si to vzhledem ke statutu televizní klasiky nepřipustí, ale mně maximálně vadila, je všudypřítomný postsynchron. Něco tak do uší bijícího, nepřirozeného se jen tak neslyší. Jinak je „Svatební cesta do Jiljí“ záruka příjemně strávené hodiny a půl u televize.(29.9.2006)
Velice příjemná československá komedie o testování partnerských vztahů. Josef Abrhám a Libuše Šafránková jako vždy nezklamali a naservírovali divákovi vtipný příběh s několika nezapomenutelnými okamžiky. Snímek určitě stojí za doporučení, nabízí alternativu, jak strávit příjemný večer a připomenout si dobu dávno minulou.(2.6.2011)
-
Filmovalo se na Mělníku, v Krkonoších - Labská bouda, Mumlavský vodopád, hotel Skála ve Vítkovicích. Venkovní bazén se pak nachází v obci Poněšice.
(M.B)
Na DVD
od:
Enšpígl
Už první scéna ve Ztrátách a nálezech byla hotovou demolicí bránice a pak už to následovalo v rychlým sledu. Dialogový humor, vztahový humor, spousty až absurdních situací ukazujících na mnohdy pro druhé pohlaví nepochopitelné myšlení mužů a žen. Libuška s Josefem jsou herci od boha a navíc z některých záběrů bylo cítit, že k sobě chovají sympatie i mimo kameru. Na odreagování a pobavení je tenhle vztahovej teambulding pro tvoji bránici rajc nad rajc.(17.6.2015)
sportovec
Osmdesátá léta - léta nepochybně vrcholné umělecké zralosti již tehdy oprávněně proslulého manželského hereckého páru - dala Šafránkové a Abrhámovi hned dvě zajímaé herecké příležitosti. Sympatická pábitelská dvojice lidsky hledající nejen partnera, ale i sebe sama, si teprve na vcelku dobře simulované mezní situaci testovací poněkud potřeštěně pojaté dovolené uvědomuje nejen předpoklady pro manželský život, ale i rezervy, jichž si žádný z partnerů doposud nebyl vědom. Řetěz gagových příhod (doprava kůlu na vysoký horský vrchol, bezradné bloudění orientačního turisty s doprovodným triumfem v terénu bezradné partnerky, dobrodružná plavba po řece, rázovitý Svěrákův průvodčí) vede vyvolený pár k poznání a vzájemnému uznání protějškových kvalit. To, co je ve filmu nejcennější, humor mixovaný s věcnou vážností a shovívavým nadhledem, je ve SVATEBNÍ CESTĚ zastoupeno měrou vrchovatou. A s tím i poznání, že věci partnerské a manželské mohou být lidsky teplé a humorně povzbudivé. Když tehdy, tak proč také ne dnes?(17.2.2011)
Mirokukii
Dobrodružná výpravička za poznáváním a testováním vztahu dvou milujících se lidí. Snímek o to půvabnější a dokonalejší že jej představuje náš nejkrásnější a herecky nesmírně přesvědčivý pár, který naše divadelní a filmová obec nabízí. Ke škodě snímku působí pouze fakt, že každý záběr z krkolomné túry panu Abrhámovi, s neodolatelnou Šafránkovou po boku, prostě a jednoduše závidím. Vysilující dobývání kopce s trámem na zádech, či napínavé sjíždění řeky - nezapomenutelné... "O mě nejde, já vím, že se k sobě výborně hodíme." "To snad ani není možný."(25.12.2014)
anais
Pěkná televizní komedie o předsvatební cestě mladých (no, mladých…) partnerů (Abrhám a Šafránková), nijak mě neurazila, ale že bych se výborně bavil, to taky zrovna ne. Mohou za to dvě věci: za prvé téměř všechny peripetie, které ústřední pár ve filmu potkají, jsou z kategorie lehce předvídatelných. To však zachraňuje sympatický ústřední herecká dvojice, a množství vedlejších postaviček, z nichž Svěrák hraje asi tu nejvtipnější (revizor ve vlaku, který dostane najíst). Druhá věc, které si asi většina televizních diváků nevšimne nebo si to vzhledem ke statutu televizní klasiky nepřipustí, ale mně maximálně vadila, je všudypřítomný postsynchron. Něco tak do uší bijícího, nepřirozeného se jen tak neslyší. Jinak je „Svatební cesta do Jiljí“ záruka příjemně strávené hodiny a půl u televize.(29.9.2006)
Carrie_3
Velice příjemná československá komedie o testování partnerských vztahů. Josef Abrhám a Libuše Šafránková jako vždy nezklamali a naservírovali divákovi vtipný příběh s několika nezapomenutelnými okamžiky. Snímek určitě stojí za doporučení, nabízí alternativu, jak strávit příjemný večer a připomenout si dobu dávno minulou.(2.6.2011)