Trpká úroda

Film zobrazující bolševický sovětský "ráj" na Ukrajině. Přebírání moci sověty, násilná kolektivizace, kradení majetků už tak chudým sedlákům, rabování kostelů, vraždy, bída a hladomor. Inu, tradá.....představujeme bolševismus - spravedlivý a mírumilovný systém, kde je každý šťastný. Tohle asi Julius Fučík ve svém díle "V zemi milované" neviděl nebo nechtěl vidět. Trochu mi to připomnělo VOLYŇ ale ta byla ještě o level výš a hlavně se věnovala jinému období. Ano, film je historicky ne úplně přesný, což je tady po právu vyčítáno, na druhou stranu, takhle nějak to vše probíhalo a takové hrůzy se děly (jistě ještě větší než jsou zde zobrazeny - když jedli i své mrtvé děti), takže nevidím důvod tomu ubírat. Taková a podobná díla by se měla povinně pouštět mládeži na školách. Aby nikoho z nich nenapadlo později házet do urny lístek s KSČM. (26.08.2019)

"MOJE UKRAJINA BYLA SVĚTEM ŽIVOUCÍCH LEGEND, KDE SE MOHLO STÁT COKOLIV." A taky se stalo... Film je věnován nevinným obětem Holodomoru a jeho producenti to snad mysleli i dobře, ale film jako takový se solidně nepovedl. Možná ještě kostýmy, sem tam hudba, ten skanzen, ve kterém se to natáčelo, asi stojí za návštěvu... Ovšem scénář, režie, tedy celkem důležité disciplíny, nenabízí nic lepšího než prostor k zaslouženému výsměchu... A co ten Barry Pepper? Produkce neměla na víc jak 2 minuty jeho času? 30% (31.12.2020)

Jak natočit snímek z ukrajinských dějin, udělat z toho rádoby hollywoodskou podívanou, chtít natočit něco velkolepě blazeovaného a přitom zapomenout na to, že se jedná o film z prostředí Ukrajiny, nikoli z Ameriky. Vůbec mi to nesedlo, mladí herci se sice snaží, ale moc jim to nejde, starší harcovníci zase nemají žádný prostor. Ne, tenhle pokus o historický velkofilm nevyšel. (03.04.2017)

Opäť sme v Sovietskom zväze a tento krát je to cestou anglicky hovoriaceho filmu o ukrajinskom hladomore. Samozrejme, že je to film v štýle západných filmov a obyčajní ľudia v anglicky hovoriacom svete nevedia o tragédii ukrajinského ľudu takmer nič. Páči sa mi ale silný ukrajinský duch vo filme, ich sila a odvaha. Aj keď film je spracovaný podľa historických udalosti, je tu množstvo nepresnosti. Hladomor na Ukrajine bol v rokoch 1931 až 1933, ako súčasť väčšieho sovietskeho hladomoru, ktorý zasiahol aj oblasti na juhu pri ktorom zahynulo až 6 miliónov ľudí a až od roku 1933 začala kolektivizácia na Ukrajine. Hladomor ako tragédia zanechal na obyvateľstve Ukrajiny hlboké sociálne, psychologické a demografické stopy. A aj preto po vypuknutí 2. svetovej vojny obavy zo stalinizmu boli silnejšie, ako vlastenecké cítenie (od roku 1922 bola Ukrajina súčasťou Sovietskeho zväzu). Stalin Ukrajinu zase obetoval a takmer 2 roky bola okupovaná nacistickým Nemeckom, ktoré tu zriadilo Ríšsky komisariát Ukrajina. Ukrajinci sa mu revanšovali, že bojovali v radoch nemeckej armády, v organizáciách SA, v divíziách Waffen-SS ale aj v ďalších jednotkách bojujúcich proti Sovietskemu zväzu ROA, KONR kde ich bolo zapojených vysoko cez 1 milión dobrovoľníkov. Takže môj záver, nechajme si robiť historické filmy, respektíve dokumenty tomu komu to náleží. (07.07.2018)

Na začátku filmu představuje režisér Ukrajinu počátku 20. století jako barevnou pohádkovou zemi. Potom drama ztěžkne. „Lidé byli nuceni souhlasit s komunismem jak to požadoval Stalin“ je dost velká historická zkratka. Podobně je celé národní neštěstí redukované do trivializované velikosti a emocionálního dopadu. Tento filmově málo známý holocaust známý jako hladomor by si zasloužil lepší film. Minimálně by si to zasloužily ty miliony oběti. Je to koukatelné tak v kabelové televizi. Co se týče historie, VŘSR bylo sedm revolucí v jedné revoluci. Byl to pokus vytvořit alternativní systém, vystoupit z kapitalismu a zničit ho (dynamika kapitalismus versus socialismus). Druhá revoluce bylo masové hnutí tři složek zezdola. Rolníci chtěli jako všude po válce půdu a rovnoměrně rozdělit pozemkové vlastnictví (nejvíc pozemková aristokracie). Vojáci jako rolnici v uniformách a dělníci, třetí byl boj dělníku za své práva. Znovu vidíme konflikt město vesnice, který se přelil do občanské války a byl i hlavním Stalinovým terorem proti vesničanům rolníkům. Zboží od nich šlo na světové trhy. Bolševici se orientovali na západ, věřili v pokrok. Byli to modernisté, chtěli vytvořit moderní sovětskou socialistickou společnost. Národně osvobozenecký charakter. Rusko se začalo fragmentovat a tzv. okrainy se chtěli oddělit a emancipovat (Polsko, Pobaltí, Zakavkazsko, střední Asie). Bolševici národně osvobozeneckou myšlenku podporovali, Finsku povolili se oddělit, ale Ukrajině ne. Vznikl velkoruský nacionalismus - Rusové a Ukrajinci mají být jeden národ. Lenin i bolševici byli pragmatici, nejdřív práce pak teorie a tu se snažili až pak narvat na realitu. Bolševické hnutí se hlásilo k internacionalismu, takže se to trochu popíralo, ale zároveň se hlásili k dekolonizaci. Internacionalistická revoluce byla tedy již šestá revoluce. Později zmutovala do panslavismu - vývozu revoluce , která spasí svět. Je to vznik sovětského imperialismu. (30.10.2017)