Trpká úroda

Američani natočili film o Ukrajině – to by asi tak jako recenze stačilo. Ani se nesnažili třeba jen náznakem, z povzdálí postihnout odlišnou mentalitu, svébytnou kulturu a radikálně jiné myšlení, střihli si Ukrajinu jen jako jméno země, kde na historickém pozadí ryze americké charaktery rozehrávají ryze americké příběhy. Pro dobré herce jeden z mnoha kšeftů, v nichž není proč se příliš snažit. Moc se mi ale líbil – SPOILER – nápad se zhoubováním bolševického komisaře. Celkově ucházející podívaná. (22.04.2017)

"MOJE UKRAJINA BYLA SVĚTEM ŽIVOUCÍCH LEGEND, KDE SE MOHLO STÁT COKOLIV." A taky se stalo... Film je věnován nevinným obětem Holodomoru a jeho producenti to snad mysleli i dobře, ale film jako takový se solidně nepovedl. Možná ještě kostýmy, sem tam hudba, ten skanzen, ve kterém se to natáčelo, asi stojí za návštěvu... Ovšem scénář, režie, tedy celkem důležité disciplíny, nenabízí nic lepšího než prostor k zaslouženému výsměchu... A co ten Barry Pepper? Produkce neměla na víc jak 2 minuty jeho času? 30% (31.12.2020)

Ano, je to schematické a spíše než o válečné drama se jedná o dobrodružný film. Je tam záporák se svými nohsledy, hrdina se svojí láskou, který nejprve odchází aby se vrátil a zachraňoval. Cestou potkává hodné i zlé z nichž se někteří chovali vskutku nelogicky. Digitální efekty (výbuch auta s granáty) byly slabé a jako skutečně velké téma a sousto pro filmaře (hladomor na Ukrajině) to celé působilo dost nízkorozpočtově, byť snaha o co nejvěrnější reálie byla vidět na každém coulu. Začátek snímku je jak reklama na Tatranky Opávia - ,,z darů naší země'', kdy vše hýří barvami a chutěmi jako ty Tatranky. A řekněme si rovnou, herci také moc jako Ukrajinci nevypadali a nepřidala k tomu pranic ani angličtina kterou hovořili a komolili slovanská jména jako třeba ,,Nathalka''. To všechno ano.... Ale! --- Kolik je pořádných filmů zabývajících se hladomorem v Rusku ve dvacátých letech? Dnes se o tom maximálně tak točí dokumenty (a ani těch není zrovna přehršel), protože to je úplně stranou zájmu dnešního diváka a kouká na to maximálně tak ten, kdo už o tom něco ví a chce vědět více... Málokdo z mladých si dnes sedne před TV s programem na klíně či obrazovce a řekne si.. hmmm... dnes večer si dát ten dokument o hladomoru !!! --- A najednou tu Kanaďáci natočí něco takového! Pravda, příjmení tvůrců George Mendeluk a Richard Bachynsky dávají tušit, že to nebudou tak úplně potomci francouzských osadníků ani původních domorodých kmenů a dá se tušit i proč zrovna lidé těchto jmen měli pohnutky toto točit. Natočit film o hladomoru aby to mělo grády asi není žádná legrace ať už z hlediska rozpočtu tak z hlediska návratnosti peněz. Opravdu by jste chtěli co nejreálněji vidět co se dělo v Bělorusku, na Ukrajině a dalších místech Sojůzu za hladomoru? Hromady mrtvých, umírajících, kanibalismus někdy dokonce na vlastních dětech? Miliony zmařených životů? Věřte, že ne protože realitu si v celé té hrůze ani nedokážete představit a buďte rádi za tu schematičnost zde. Já ve filmu vidím hlavně jeho snahu něco sdělit o tom co se dělo v Rusku a co se i dnes celkem rádo zamlčuje. A to sdělení i přes mírnou krkolomnost a někdy i neuvěřitelnost děje tam jasně cítím. Je to obžaloba teroru Stalina, největšího vraha lidských dějin. Koho by téma hladomoru zaujalo doporučuji vidět čínský velkofilm ,,1942'' z roku 2012. Dávám tedy za tři pečlivě zavlažená zrnka pšenice ! * * * (21.12.2017)

Opäť sme v Sovietskom zväze a tento krát je to cestou anglicky hovoriaceho filmu o ukrajinskom hladomore. Samozrejme, že je to film v štýle západných filmov a obyčajní ľudia v anglicky hovoriacom svete nevedia o tragédii ukrajinského ľudu takmer nič. Páči sa mi ale silný ukrajinský duch vo filme, ich sila a odvaha. Aj keď film je spracovaný podľa historických udalosti, je tu množstvo nepresnosti. Hladomor na Ukrajine bol v rokoch 1931 až 1933, ako súčasť väčšieho sovietskeho hladomoru, ktorý zasiahol aj oblasti na juhu pri ktorom zahynulo až 6 miliónov ľudí a až od roku 1933 začala kolektivizácia na Ukrajine. Hladomor ako tragédia zanechal na obyvateľstve Ukrajiny hlboké sociálne, psychologické a demografické stopy. A aj preto po vypuknutí 2. svetovej vojny obavy zo stalinizmu boli silnejšie, ako vlastenecké cítenie (od roku 1922 bola Ukrajina súčasťou Sovietskeho zväzu). Stalin Ukrajinu zase obetoval a takmer 2 roky bola okupovaná nacistickým Nemeckom, ktoré tu zriadilo Ríšsky komisariát Ukrajina. Ukrajinci sa mu revanšovali, že bojovali v radoch nemeckej armády, v organizáciách SA, v divíziách Waffen-SS ale aj v ďalších jednotkách bojujúcich proti Sovietskemu zväzu ROA, KONR kde ich bolo zapojených vysoko cez 1 milión dobrovoľníkov. Takže môj záver, nechajme si robiť historické filmy, respektíve dokumenty tomu komu to náleží. (07.07.2018)

Jak natočit snímek z ukrajinských dějin, udělat z toho rádoby hollywoodskou podívanou, chtít natočit něco velkolepě blazeovaného a přitom zapomenout na to, že se jedná o film z prostředí Ukrajiny, nikoli z Ameriky. Vůbec mi to nesedlo, mladí herci se sice snaží, ale moc jim to nejde, starší harcovníci zase nemají žádný prostor. Ne, tenhle pokus o historický velkofilm nevyšel. (03.04.2017)