Manhattan
Manhattan
Režie:
Woody AllenKamera:
Gordon WillisHrají:
Woody Allen, Diane Keaton, Michael Murphy, Mariel Hemingway, Meryl Streep, Tisa Farrow, Gary Weis, Karen Allen, David Rasche, Wallace Shawn, Mark Linn-Baker (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Tematicky navazuje Woody Allen na film ANNIE HALL, formálně však jde jinou cestou. Snímek MANHATTAN, melancholické vyznání lásky rodnému městu New Yorku, fascinuje černobílou fotografií na širokém plátně a Gershwinovou hudbou, která filmu dodává tklivě veselý, jímavý podtón. Woody Allen sám hraje televizního režiséra Issaca, který se nemůže rozhodnout pro jednu ze svých lásek, protože u žádné ženy nenachází skutečné naplnění. Neutěšeným milostným vztahům odpovídá převažující životní pocit newyorských intelektuálů: lze pozorovat úpadek kultury, osamělost, problémy se vzájemnou komunikací a neurózy jsou průvodní faktory. (Quentin T.)
(více)Recenze (277)
Klasika, která nezestárně. Dalo by se říci, že jde o první snímek Woodyho Allena ze série, kdy přenechává hlavní roli určité světové metropoli a její atmosféře (přestože Match Point vzniká o 25 let později). ()
Skvelý,úžasný,krásny New York videny ciernobielymi očami Woodyho Allena podfarbeny Gershwinovou hudbou a s jeho neurotickymi obyvateľmi.Bozinku a tie hlášky,kde na to ten Woody chodi. ()
Příjde mi, že se zde Woody už trochu opakuje, ale pořád je to borec. ()
Černobílá Manhattanu sluší. Velezábavný, chvílemi i poetický Allen a výborně vybraná Rapshody in Blue na závěr. Tohle si radši pusťte, to žádné dlouhé komentáře nepotřebuje. ()
"Satira je dobrá věc, ale když jde o nacisty, baseballová pálka jde více k věci". FIlm plný krásné antiintelektuálně-intelektuální filosofie, která je přitom jen návdavkem k uchvacujícímu a přitom velmi pravdivému příběhu o vztazích. Jeden z nejlepších filmů Woodyho Allena, a to už je při obecně vysoko nastavené laťce co říci.. ()
Ze všech filmů Woodyho Allena (a že jich je!) mám tento jednoznačně nejraději. Manhattan je prostě nádherný a už úvodní sekvence podbarvená Gershwinovou hudbou mi vyrazila dech. A podobně nezapomenutelných okamžiků najdete v celém filmu spousty. I následující Allenovy snímky byly mnohdy skvělé, ale žádný z nich už Manhattan nepřekonal. ()
Z nejslavnějších počinů Woodyho Allena je právě Manhattan ten,který mi asi sedl nejméně,přesto je to pořád úchvatná pocta jeho milovanému New Yorku,kterou provází nádherná hudba a překrsná černobílá kamera.Jen mě tentokrát to vztahové téma moc nevzalo.Diane Keaton je ovšem okouzlující jako vždy. ()
Nabokov se usmívá, jestli víte, jak to myslím :)) ... většinou mě filmy, kde hraje sám Woody docela štvou, rozčiluje mě jeho projev a hlas, ale tady vůbec. A že je to černobílé, tomu tak nějak ještě přidává na kráse. ()
Krásná vztahová melancholie s naprosto dokonalou hudbou. Zamiloval jsem se do spoustu scén, kde se nemluví a do ještě více těch, kde ano. Povedená lyricko-epická, černo-bílá báseň o milovaném místě na Zemi. ()
Bylo to takové miloučké, i když zašmodrchané, jako všechny jeho filmy. O jednu hvězdu míň za těch posledních divnejch deset minut. ()
Na Manhattanu je nádherné to, že vám Woody servíruje vážný příběh, který tak můžete brát, ale nabízí vám ještě sám sebe jakožto tvůrce toho nejlepšího humoru. Celý nádherný snímej je skvěle okořeněný hudbou mistra Gershwina. ()
90% ()
Slastný skvost!! Allen ve vrcholné formě..Willisova statická kamera je jak rychle za sebou prolétávající pohlednice města které nikdy nespí. Přehršel hlášek které kraluje ta o orgasmu.. ()
Po scénáristické stránce to sice na ty nejlepší allenovky nemá, ale boha jeho, to co tu Woody předvádí s Willisem za kamerou a za doprovodu Gerschwinovy hudby, to je jedním slovem balada, která v nejednu chvíli připomene Melvilleův manhattanský kousek... (a o úvodu to platí tuplem) ()
Woody Allen ve vrcholné tvůrčí (autorské, režisérské, herecké) formě, hudba George Gershwina a podmanivá zákoutí newyorského Manhattanu zachycená černobílou kamerou Gordina Willise... Naprosto dokonalá kombinace ()
Bezpochyby to nejlepší, co jsem měl tu čest od Woodyho zatím vidět. Výborná analýza mezilidských vztahů, navíc skvěle natočená a s překrásnou hudbou George Gershwina. Úžasný film. ()
Skvělí, bravo ,bravo!!! Klasický Woody Allen - jazzík, pohoda, ženský, ke kterým nemá žádný stud se vyjádřit a některé hlášky,které dostanou opravdu každého. Má to správný šmrnc. Několik nádherných záběrů na New York, hned bych se tam vypravila. Sarkasmus, odvázanost ,hlavně uvolněnost a originalita. A v černobílém provedení působí báječně.Naprosté nadšení:-)))). ()
Komorný príbeh Manhattan je Allenovou poctou jeho rodnému mestu. Film je čierno-biely a to ešte viac podtrhuje tú clivotu k vlastnej domovine a ešte v spojení s Gershwinovou hudbou tvorí film dokonalý celok. Ďalší v rade z Allenových skvostov. ()
Je vtipné, kterak Woody na oko posunul tak obyčejný, všední, "nudný" příběh někam do vod velkých lovestory. Stačilo mu k tomu nasadit divákovi růžové brýle v podobě melancholické Gershwinovi hudby a kouzelných záběrů New Yorku v odstínech černé a bílé. Je to přesně jak Woody řekl v úvodu snímku - New York nesmírně romantizoval, zároveň však pro něj byl metaforou zkázy soudobé kultury. Nakonec, vždycky záleží na tom, jaké brýle si nasadíme, že? -- Co chtít od vztahové konverzačky víc? Je to řemeslně nápadité, vtipné, inteligentní, jízlivé, každý se v tom může místy najít. Óda na New York. Na Allenovo město :-) ()
Související novinky
Vychází 20dílná DVD kolekce WOODY ALLEN
Čtyřicet celovečerních autorských filmů, jeden televizní a jedna spolupráce na povídkovém díle – a to všechno během jednačtyřiceti let! Americký filmař Woody Allen se za svou pracovní morálku určitě… (více)
Další film od Woodyho Allena, ve kterém nechybí existenciální filozofie, psychoanalýza a také spousta konkrétních vztahových a sexuálních prupovídek, které mě moc neberou a spíše se při jejich poslouchání stydím. Malý, kudrnatý a brýlatý Woody Allen hraje televizního režiséra Isaaca Davise, který je dvakrát rozvedený, chodí s ne moc hezkou sedmnáctkou a k tomu se setká s mnohem vyzrálejší milenkou svého přítele, se kterou si padnou do noty. Začátek byl celkem dobrý - byly v něm sestřihy obrazů Manhattanu a celého New Yorku, doprovázený hudbou, a k tomu vyprávěním Isaaca. Ten navrhuje úvod do své knihy o muži, který tohle město miluje, i když v něm dochází k úpadku kultury, drogách, hazardu a izolaci jednotlivce (dneska je to ještě horší). Isaac má 42, opustil svou práci režiséra a chodí s sedmnáctkou Tracy, která ještě navštěvuje střední. Jeho nejlepší přítel je profesor Yale Pollack, ženatý s krásnou Emily, ale mající poměr s vtipnou a upovídanou Mary Wilkie. Objeví se také Maryin bývalý manžel a bývalý učitel Jeremiah. Isaacova bývalá manželka Jill píše nepěknou zpovědní knihu o jejich manželství, a to Isaaca celkem dost stresuje. Jill byla před svatbou s Isaacem bisexuální, ale poté se stala lesbou a nyní žije se svou partnerkou Connie. Isaac se setká s Mary a ta se mu před Yalem vysmívá za jeho vztah s Tracy, mluví cosi o Nabokovovi a také o Freudovi. Isaac se s ní znovu setkává na akci v Muzeu moderního umění, a poté jí doprovodí domů. Ti dva si spolu povídají u mostu Queensboro až do svítání. Isaac dále udržuje svůj vztah s Tracy, která před ním měla už tři chlapy a která s ním ráda sexuálně experimentuje. Přesto jí tvrdí, že jejich vztah nemůže být vážný a povzbuzuje jí, aby odjela studovat do Londýna herectví. Yale se nakonec s Mary rozejde a navrhne Isaacovi, aby s ní šel na rande. Isaac se tedy rozejde s Tracy a Mary se nastěhuje do jeho nového levného bytu, ve kterém není klid kvůli debilním sousedům. Emily je zvědavá na Isaacovu novou přítelkyni a oba páry se společně vydají na procházku po městě a během ní si Isaac všimne ve výloze nové knihy od Jill s názvem Manželství, rozvod a individualita. Emily začne číst knihu nahlas a je to fakt dost vtipné. Je zde pasáž o trojce, kterou si dal Isaac s Jill a další ženou a vůbec si to neužil. Dále se tam píše o tom, že se Isaac pokusil autem přejet Connie. Isaac je podle knihy misogyn, narcista, maskulinní liberál a šovinista. Proto Isaac navštíví Jill a je na ní pěkně nasraný, protože v knize není o něm skoro nic pozitivního. Tedy kromě toho, že se rozbrečel u filmu Sever proti Jihu. Jill mutaké oznámí skvělou zprávu, že uzavřela dohodu o zfilmování knihy. A špatné zprávy nekončí. Doma se Isaac dozví od Mary, že se vrací k Yaleovi a chce se s ním rozejít. Isaac navštíví Yalea u něj na vysoké škole, a Yale tvrdí, že to on se chtěl vrátit k Mary. Isaac se sejde s Emily a rozebírá s ní Yaleovy mimomanželské aféry. Pak se Isaac vrátí domů, lehne si na pohovku a nahrává na magnetofon důvody, kvůli kterým stojí za to žít. Napadají ho různí umělci, a dostane se až k Tracyině ksichtu. A tak dorazí k ní do bytu a snaží se jí přesvědčit, aby neodjížděla do Londýna...No, nebyl to špatný film, párkrát jsem se skutečně zasmál a připadalo mi, že Isaac je takový rozený smolař, zatímco Yale je naopak muž štěstěny, a Mary je typická chaotická ženská, která neví, co chce. Láska Woodyho Allena k New Yorku a k umění je z filmu dost patrná a záběry na přechody s nápisy "WALK" a "DON'T WALK" dávají filmu tu pravou atmosféru. Ale ty vztahové záležitosti fakt moc nemusím. () (méně) (více)