Reklama

Reklama

První český polistopadový prezident v celovečerním dokumentu režiséra Vojtěcha Jasného. Tentokrát v režisérském sestřihu i se scénou, která se do původní české verze nedostala. Bývalý disident Václav Havel byl 29. prosince 1989 jako přední osobnost Sametové revoluce jednomyslně zvolen prezidentem tehdejší Československé socialistické republiky. V únoru následujícího roku se na jeho počest konalo velkolepé shromáždění v newyorské katedrále sv. Jana, kde tomuto pokořiteli komunistického režimu vzdala hold řada světově známých osobností, mj. režisér Miloš Forman, herci Maximilian Schell, Paul Newman a další. Právě touto událostí otvírá Havlův celovečerní medailon režisér Vojtěch Jasný. Miloš Forman jako průvodce představuje Havla mnoha způsoby: v přímých rozhovorech, během jeho běžné administrativní práce, při veřejných vystoupeních, prostřednictvím jeho manželky Olgy, spolupracovníků z Kanceláře prezidenta republiky nebo třeba náhodných chodců. V souvislosti s čerstvě nedávnou situací Československa, potažmo samotného Václava Havla, pak prezidentův životní příběh vyvstává se všemi neuvěřitelnými paradoxy: jako nějaké absurdní drama, jehož autorem však nemůže být žádný člověk, nýbrž osud nebo snad Bůh.
V době prvního uvedení byla na žádost představitelů prezidentské kanceláře vystřižena „dehonestující" scéna ze zámku v Lánech, kde Václav Havel, oblečen do uniformy hradní stráže, v radostném rozmaru vpadne do kuchyně, pózuje tam s kuchařkou a obřadní šavlí krájí nudle. Ve spolupráci s producentem Alešem Hudským se podařilo získat zřejmě jedinou dochovanou 16mm kopii filmu, vyrobenou pro kanadského koproducenta, která tuto jedenapůlminutovou pasáž obsahuje, a vrátit ji do české verze tak, jak ji režisér Vojtěch Jasný zamýšlel. Tato část má anglické podtitulky, které nebylo možné odstranit. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Ukázka z filmu

Recenze (26)

cuchillo 

všechny recenze uživatele

I přes to, že je snímek zdlouhavý, místy nudný, má řadu neocenitelných autentických záběrů. Sledujeme první měsíce Havla v prezidentském úřadu a Forman nám dělá průvodce (jde mu to vážně dobře). Divák má jedinečnou možnost nahlédnout pod pokličku začátku demokracie v Československu a také vidět na jednom plátně spoustu zajímavých osobností (např. Hrabala, Formana, Paula Simona, Shirley Temple Black - vůbec jsem netušila, že u nás na začatku 90. let působila jako velvyslankyně). Společnost je plná nadšení a euforie z polistopadového dění. Dokument je jedinečnou ukázkou té doby a jako takový stojí určitě za vidění.  Viděno na MFDF v Jihlavě (2021) i s legendární scénou Havla v uniformě hradní stráže. ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Emigranti představují sametovou revoluci světu. 1) Tvůrci okouzleni faktem, že se konečně smí volně mluvit, žijí přítomným okamžikem. Ten ale už pominul a dnešní době už snímek tolik neříká._____ 2) 65letému Vojtěchu Jasnému (scénář, režie) dělá reportéra 58letý Miloš Forman a spolu s nimi tu vystupují mnohé ikony opozice i světové osobnosti._____ 3) Za zamyšlení stojí i kontrast mezi tehdejším nadšením a současným rozčarováním a zklamáním. Kde udělali soudruzi z NDR chybu?_____ 4) Koprodukce Kanady a ČSFR. ()

Reklama

Marthos 

všechny recenze uživatele

Václav Havel a jeho první prezidentské okamžiky. Euforie, nadšení, radost, uvolnění... to všechno zachycují záběry jak z amerického prostředí, tak z mnohých míst českého venkova i pražské aglomerace. Pro současného diváka má Jasného a Formanův film téměř symbolickou výpověď; je svědectvím doby, v níž se s nepředstíranou samozřejmostí prosazovaly ideály lidského humanismu. Škoda, že dnes už vládnou zcela jiné hodnoty. ()

liborek_ 

všechny recenze uživatele

Pozoruhodný dokument doby, kdy společností prostupovalo polistopadové nadšení, optimismus a všeobecně sdílená sympatie k V. H.; kdy ale také nově se rodící politickou reprezentaci svazovala počáteční naivita nováčků podléhajících lichotivým slovům "velkého světa". Že tento dokument bude z pohledu dnešního (r. 2015) diváka smutné a depresivní pokoukání, naznačil v úvodu filmu jeden z Formanových proslovů, v němž správně upozorňuje, že ta těžší část revoluce teprve přijde... Dnes už si o nadšení, optimismu a jednotě můžeme nechat jen zdát; dnes se potýkáme s epidemií frustrace plynoucí do značné míry ze zklamaných nadějí a typicky české neoprávněné víry v to, že za naše problémy může někdo jiný a že je za nás také vyřeší někdo jiný. Dnes je placka s Havlem na klopě skoro až stigmatem. Dnes připomínky Listopadu degenerují na sebeprezentaci narcistického demagoga, jenž Hrad přeměnil na Ministerstvo pomsty a s pomocí zákusečků a slivovice uplácí burany, jimž se stýská po zlatých husákovských časech. Dnes státní vyznamenání dostávají Štrougalovi ministři, udavači a ředitelé normalizačních koncentráků... Právě pro tento kontrast je Jasného film cenný i přes to, že naivitu vykazuje i styl, kterým je natočen. ()

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Dokument Vojtěch Jasného je přesně takový, jaká byla atmosféra v Československu. Euforický a nadšený. My dnes už víme, že obojí nezůstalo v duši národa moc dlouho. A tak nás Miloš Forman provádí Pražským hradem a novými spolupracovníky kolem něj. A hned můžeme slyšet, kolik přátel si za své poradce Havel zvolil. Jak sám režisér Forman uvádí podle původních profesí, většina jsou herci, režiséři apod,., tedy předpoklady pro práci žádné. Zajímavá je i scéna, kdy V. H. v uniformě hradní stráže krájí šavlí nudle. Nedivím se, že prezidentské kanceláři přišla dehonestující. A konečně...název dokumentu je vlastně otázka Proč Havel? Miloš Forman se ptá běžných lidí, ale jasně srozumitelná odpověď se mu nedostává. Sám starý převozník říká, že nejlépe mu bylo za Rakouska-Uherska a tak raději Forman příval otázek ukončí, zřejmě čekal jinou odpověď. Na výše položenou otázku tak odpovězeno nebylo a co je horší, nenašel se ani jediný člověk, který by si dovolil s autory a tvůrci nesouhlasit nebo vytvořit argumentační diskuzi. Tvůrci tak sice jakoby pokládají jasnou otázku, ale negativní odpověď na ni mít nechtějí. Na závěr musím podotknout, že jsem tak nějak nepochopil, proč měl Plácido Domingo proboha na hrudi odznak OF! ()

Reklama

Reklama