Reklama

Reklama

Série(3) / Epizody(40)

Obsahy(1)

Jak se Martin Komárek vyrovnával s tím, že občas musí psát propagandu? Jaká byla normalizace pro lidi s odlišnou sexuální orientací? Jakými prostředky vydíral evangelické faráře bývalý major StB Jaromír Ulč? Co zažívali učitelé a jejich studenti? A jak snadno se člověk mohl stát spolupracovníkem Státní bezpečnosti? V šestnáctidílném dokumentárním cyklu budou mít diváci možnost nahlédnout na řadu dosud filmově ani historicky nezpracovaných fenoménů, které tzv. normalizaci provázely. Základem jsou výpovědi shromážděné v projektu Paměť národa i velké množství archivních materiálů, které budou ilustrovat život v tehdejším Československu. (Česká televize)

(více)

Recenze (13)

zette 

všechny recenze uživatele

Myslim, ze kazdy si najde ty "svoje" dily, ktere ho budou bavit vice nez ostatni. Dilu by se dalo natocit jeste vice. Solidni retro okenko, rada zajimavych vypraveni a spousta dobovych zaberu. Mam rad podobne dokumenty a tento me potesil. ()

Reklama

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Obzvlášť působivé mluvící hlavy, které dokazují, že tenhle formát zdaleka není vyčerpaný - kdyby něco, je v současnosti nedoceněný. ()

Rex Mundi 

všechny recenze uživatele

Ja mám rada aj rozhlasové Příběhy 20. století, takže som len privítala tento upgrade. Ľudských osudov na vyrozprávanie je stále dosť. ()

Helmutek 

všechny recenze uživatele (k tomuto TV seriálu)

A co hodnotit? Kvalitu střihu, výběr témat, "kameru"...? Nic z toho podle mě nemá smysl, tady je hodnotou jen a pouze ten projekt sám o sobě - že něco takovýho vůbec vzniklo. Že někdo ty lidi našel, svolal, vyzpovídal. Ta vypovídající hodnota je maximální, za mě je to jeden z nejlepších projektů, který znám (společně třeba s Manželskejma etudama) - a o další důvod víc, proč si připomínat, jak skvěla doba, ve který žijeme dneska, vlastně nakonec je. Protože tyhle sračky, tyhle zrůdný překroucenosti a zákeřnosti, o kterejch (nejen) těchhle 16 dílů vypovídá, to žádná sranda nebyla, jakkoli to dneska s odstupem a určitou (tady tak oblíbenou) "ostalgií" trochu ztrácí na síle a spusta lidí řiká, že to vlastně zas tak hrozný nebylo. Že jen lidi nesměli cestovat, ale pokud sis to, co sis myslel, řikal jenom pro sebe a ne na veřejnosti, pak že to bylo vlastně docela v pohodě. Jenže nebylo - ta (ne)svoboda slova je totiž symptomem vážnějšim a vypovídajícím víc, než jak se na první pohled zdá. Nejde totiž jen o to, že nemůžu na náměstí říct, že Gottwald (nebo kdokoliv) je vůl, ale ono jde o tu společnost, ve který platěj a jsou všeobecně respektovaný pravidla, díky kterejm tohle prostě může jako zákaz existovat - jde jen o ten vrchol ledovce, bez kterýho, obrovskýho a zrůdnýho, by ale tadyta jeho špička nemohla vůbec existovat. Ono totiž nejde jen o jednu nebo pět nebo padesát věcí, který nešly a který komunisti znásilnili, překroutili a podupali, ale o celej ten systém, ve kterym byl člověk nucenej žít - rodit se, vychovávat a umírat. S následkama tohodle se každej z nás ve svý rodině vyrovnává dodneška a dlouho se s tim asi ještě vyrovnávat budem (když se kouknu na současnou politickou situaci), takže každej takovejhle projekt, kterej nám trochu připomíná, že o žádnou prdel fakt nešlo - že tady šlo o každej ten jeden zmařenej a zadupanej lidkej život - každej takovejhle projekt je neskutečně hodnotnej. ()

Galerie (100)

Reklama

Reklama