Poslední dny Pompejí

Koukatelný počin. Příběh je celkem stravitelný (ačkoliv se zmůže jen na „politické intrikaření" s příměsí zrady a motiv pomsty) a oproti ostatním "sandálovkám" i svižnější, pořád se něco děje a i postavy jsou celkem sympatické. Technická stránka výborná - díky sytosti barev skvěle vyniknou krásné kostýmy a i ty kulisy vypadaly celkem k světu. Samtoná zkáza Pompejí je pak taky natočená velmi dobře... Ačkoliv mi tyto staré "peplum" filmy přijdou v mnohém nudné a nezáživné, tak výprava (kulisy, kostýmy + krásný obraz) je jedním důvodů, proč takovéto filmy vyhledávám... Klasické kulisy, dokreslovačky, miniatury a davy komparsistů vypadají totiž kouzelně :) (29.08.2018)

V pořadí už několikátá zfilmovaná verze podle známé Bulwer-Lyttonovi novely a opět jedna svým způsobem zajímavá variace po dvou předchozích zvukových z let 35' a 50'..Trio De Concini, Leone a Tessari se podíleli i jako spisovatelé, ve stejném složení ale o něco později i na filmu "RHODSKÝ KOLOS", kde v podstatě působil skoro stejný filmový štáb, včetně některých herců, jak je snadno si ověřit. Tento sandálový epos, má celkem obstojný příběh, odehrávající se na pozadí jedné z největších antických katastrof jakých starověký svět zažil. Tady v tomto filmu se mi ale líbilo, že této katastrofě nebyla věnována až taková pozornost, byla víceméně až druhořadou záležitostí a zde vypukla, až po všeobecném chaosu vzpoury, film byl tedy původně trochu o něčem jiném, sami jste si jistě říkali, sakra kdy už to přijde, o katastrofě jakoby nikdo nevěděl a nikdo ji nečekal, přišla pěkně až nakonec a to z čista jasna, jak jinak...K příběhu, proč ne? Stejně nikdo pořádně dodnes neví, co se v onom římském městě v provincii Napoli toho osudného 24. srpna roku 79 n.l. v zákulisí odehrávalo. Nebo snad ano? Když tak mi to může napsat. Akční hrdina NO.1 Steve Reeves (známý především jako Hercules) svou mužností, svými bicepsy (ve scéně kdy vyrval řetězy-okovy ze zdi je ukázal pěkně naplno) jasně mezi všemi přítomnými muži vynikal a kraloval, jeho křepelka Ione (Christine Kaufmann), ta zas byla z druhé strany opravdu rozkošná a okouzlující...Film byl nádherně barevný a pestře rozmanitý, exteriéry a kulisy hodnověrné, film obsahoval řadu nezapomenutelných scén (třeba propadlo), efekty výbuchu sopky byly na svou dobu poměrně zdařilé (na chlup stejnou akci jste mohli vidět později ve filmu "RHODSKÝ KOLOS", tam šlo ale o zemětřesení), nicméně scéna obětování v aréně, a to ji předcházelo, byla podle mě střelením tak trochu vedle...Jinak ale celkem obstojné, za zkouknutí film určitě stojí..Komentář zde jako 3-tí v pořadí. (11.11.2009)

Drží se to někde mezi dvěma dalšími zpracováními událostí kolem 24. srpna 79, které jsem viděla. Je to lepší než to italské novější , v němž se, podle mě dost neúspěšně, pokusili o linii v Pompejích tehdy a dnes (to už by ale na tom bylo hodně zle, kdyby to lepší nebylo) ale zdálo se mi to horší než jiné (seriálové) zpracování románu Edwarda G. Bulwer-Lyttona z roku 1984, které mi bylo jaksi bližší, přičemž ale uznávám, že mělo více prostoru než toto. Dívky byly obsazené dobře (srovnatelně se zpracováním z roku 1984), s mužskými rolemi to sice bylo horší, ale celkově to byl takový lepší průměr... (26.08.2013)

Klasický "Sword and sandal" film, tentokrát nehollywoodské produkce, s populárním kulturistou Steve "Herkulesem" Reevesem. V Itálii 60. let byl prý tento žánr velmi populární, než ho vystřídal spaghetti western. Filmů s podobnou tematikou vzniklo obrovské množství, většinou nevalné a nízkorozpočtové úrovně a samo označení žánru s sebou nese poměrně pejorativní nádech. Tenhle film myslím celkem ujde. Máme tu všechny potřebné ingredience - gladiátory, rané křesťany požírané lvy, chápavého a čestného centuriona, fajn kulisy a příběh je navíc tak trochu i detektivkou, do které se přimotá tajemný kult egyptské bohyně Isis. Až jsem skoro zapomněl, k čemu že to má vlastně dojít. Ale kulisy se na konci, za doprovodu jakéhosi ohňostroje a mýtu o Božím hněvu seslaném na zkažené město, přeci jen pěkně zbortí. A hádejte, kdo přežil. (10.10.2007)

Tento film vôbec nie je o Pompejach. Je to obyčajný romantický film z prostredia Rímskej ríše a tá samotná skaza je len posledných 10 minút. Takže to vychádza ako priemerný film zo štýlu, ktorý sa v tom čase točil ako na páse. Historické romanťárny, zlo versus dobro, niekedy vojna, niekedy katastrofa, dejiny sú v podstate len pozlátkom. Treba ale uznať, že na rok 1959 veľmi slušné farby a vďaka nim sme mohli vidieť, že Christine Kaufmann bola skutočná krásavica, čo u nej platilo až do neskorého veku. (19.12.2021)