Poslední dny Pompejí

Priemerné až podpriemerné spracovanie námetu, ktorý aj sám o sebe je dosť nezáživný. Súboje sú žalostné, triky ani kulisy sa nevymykajú priemeru. Logika vo filme je takisto na žalostnej úrovni (bojovníci sa dostávajú do bezvedomia po jednom kopnutí či zvalení na zem, trápne súboje s levom či krokodílom), čo môžme prepáčiť roku výroby, ale neviem či aj kvartetu produkcií. Potežia akurát krásne talianske devy a tiež kultový Steve Reeves. Hodnotenie: 50% (20.11.2013)

Drží se to někde mezi dvěma dalšími zpracováními událostí kolem 24. srpna 79, které jsem viděla. Je to lepší než to italské novější , v němž se, podle mě dost neúspěšně, pokusili o linii v Pompejích tehdy a dnes (to už by ale na tom bylo hodně zle, kdyby to lepší nebylo) ale zdálo se mi to horší než jiné (seriálové) zpracování románu Edwarda G. Bulwer-Lyttona z roku 1984, které mi bylo jaksi bližší, přičemž ale uznávám, že mělo více prostoru než toto. Dívky byly obsazené dobře (srovnatelně se zpracováním z roku 1984), s mužskými rolemi to sice bylo horší, ale celkově to byl takový lepší průměr... (26.08.2013)

Klasický "Sword and sandal" film, tentokrát nehollywoodské produkce, s populárním kulturistou Steve "Herkulesem" Reevesem. V Itálii 60. let byl prý tento žánr velmi populární, než ho vystřídal spaghetti western. Filmů s podobnou tematikou vzniklo obrovské množství, většinou nevalné a nízkorozpočtové úrovně a samo označení žánru s sebou nese poměrně pejorativní nádech. Tenhle film myslím celkem ujde. Máme tu všechny potřebné ingredience - gladiátory, rané křesťany požírané lvy, chápavého a čestného centuriona, fajn kulisy a příběh je navíc tak trochu i detektivkou, do které se přimotá tajemný kult egyptské bohyně Isis. Až jsem skoro zapomněl, k čemu že to má vlastně dojít. Ale kulisy se na konci, za doprovodu jakéhosi ohňostroje a mýtu o Božím hněvu seslaném na zkažené město, přeci jen pěkně zbortí. A hádejte, kdo přežil. (10.10.2007)

V pořadí už několikátá zfilmovaná verze podle známé Bulwer-Lyttonovi novely a opět jedna svým způsobem zajímavá variace po dvou předchozích zvukových z let 35' a 50'..Trio De Concini, Leone a Tessari se podíleli i jako spisovatelé, ve stejném složení ale o něco později i na filmu "RHODSKÝ KOLOS", kde v podstatě působil skoro stejný filmový štáb, včetně některých herců, jak je snadno si ověřit. Tento sandálový epos, má celkem obstojný příběh, odehrávající se na pozadí jedné z největších antických katastrof jakých starověký svět zažil. Tady v tomto filmu se mi ale líbilo, že této katastrofě nebyla věnována až taková pozornost, byla víceméně až druhořadou záležitostí a zde vypukla, až po všeobecném chaosu vzpoury, film byl tedy původně trochu o něčem jiném, sami jste si jistě říkali, sakra kdy už to přijde, o katastrofě jakoby nikdo nevěděl a nikdo ji nečekal, přišla pěkně až nakonec a to z čista jasna, jak jinak...K příběhu, proč ne? Stejně nikdo pořádně dodnes neví, co se v onom římském městě v provincii Napoli toho osudného 24. srpna roku 79 n.l. v zákulisí odehrávalo. Nebo snad ano? Když tak mi to může napsat. Akční hrdina NO.1 Steve Reeves (známý především jako Hercules) svou mužností, svými bicepsy (ve scéně kdy vyrval řetězy-okovy ze zdi je ukázal pěkně naplno) jasně mezi všemi přítomnými muži vynikal a kraloval, jeho křepelka Ione (Christine Kaufmann), ta zas byla z druhé strany opravdu rozkošná a okouzlující...Film byl nádherně barevný a pestře rozmanitý, exteriéry a kulisy hodnověrné, film obsahoval řadu nezapomenutelných scén (třeba propadlo), efekty výbuchu sopky byly na svou dobu poměrně zdařilé (na chlup stejnou akci jste mohli vidět později ve filmu "RHODSKÝ KOLOS", tam šlo ale o zemětřesení), nicméně scéna obětování v aréně, a to ji předcházelo, byla podle mě střelením tak trochu vedle...Jinak ale celkem obstojné, za zkouknutí film určitě stojí..Komentář zde jako 3-tí v pořadí. (11.11.2009)

,,VŽDY KEĎ TI PRINESIEM DARČEK, CHCEŠ VEDIEŤ ČI SOM HO UKRADOL." -,,ASI PRETO, ŽE VŽDY SÚ KRADNUTÉ." __ Jeden zo skôr výpravnejších peplumov, kvalitou sa aj tak radiaci skôr do priemeru (vlastne nadpriemerných je ich pomerne málo). Dej môže miestami kdekomu pripomínať Sienkiewiczov Quo Vadis?. A síce je takáto línia už mierne ošúchaná (kresťanstvo je napchaté do všetkého čo sa odohráva v 1. storočí), príbeh je to pozerateľný natoľko, že aj zabudnete čo by malo v závere prísť. Dokonca žiaden odkaz o blížiacej sa katastrofe sa predtým behom deja neobjaví a ak by nebolo vo filme spomínané, že sa odohráva v Pompejách, kde už sa predsa len dá čo-to tušiť, len málokto by vedel túto skutočnosť odhadnúť. Výbuch Vezuvu (síce behom dňa) prichádza v tej najpríhodnejšej chvíli, no jeho spracovanie dnes už skôr pobaví, než by malo ponúknuť pôsobivý zážitok, dokonca po chvíli začína byť už otravné. 15 minút sledujeme pobehovať splašených ľudí ulicami mesta, pričom im pod nohami vybuchujú petardy a sem-tam niekoho zavalí padajúci stĺp či múr. Ostatne aj scéna s kresťanmi v aréne kde sú predhodení až jednému znudenému levovi vyznieva skôr ako nepodarené divadielko. Nasledujúci Leoneho film (tu je uvádzaný ako pomocný režisér) ,,Rhodský kolos" končiaci tiež tragicky je spracovaný podstatne lepšie, resp. kolosálnejšie. (68. hodnotenie, 4. komentár k filmu) (11.12.2011)