Rabbit Proof Fence

Mierne sklamanie. Na mňa to po emotívnej stránke moc nezapôsobilo, myslím, že na vine je hlavne réžia, pretože námet s utekajúcimi deťmi a neprávosťami páchanými na domorodom obyvateľstve ma vždy vedia chytiť za srdce. Chcelo to len iné spracovanie, lepšiu muziku, viac dramatických situácií a napätia. Niečo z toho prišlo až na záver, žiaľ. U mňa lepší priemer. 65/100 (29.06.2015)

Další z řady filmů, které jsem vždycky chtěla vidět - líbil se mi název a taky účast Kennetha Branagha, název "Rabbit Proof Fence" je stále v pohodě, Kenneth se občas mihnul obrazem, ale navíc jsem dostala jen rozšíření obzorů - věřte nebo ne, o existenci králičího plotu ani o úřady kontrolovaném míšení ras v Austrálii v letech 1931-70 jsem neměla ponětí, a tím taky končí výčet plusů, přičemž se nemůžu vytasit ani s vyloženými mínusy, možná i bohužel, třeba by s viditelnými chybami nebyl film tak zoufale suchopárný. (30.03.2012)

U tohoto filmu mě pálila chodidla, jako bych šla bosa po vyprahlé australské poušti společně s hlavními představitelkami... Velmi sugestivní. A Kenneth Branagh zahrál toho fanatika oficiální "rasově ředící" propagandy fakt skvěle odporně. Když pak posloucháte zpětně např. na BBC vyprávění lidí přímo touto propagandou zasažených, jdou vám z toho slzy do očí... Za zmínku stojí i soundtrack k tomuto filmu z "pera" Petera Gabriela - hlavně když v bonusech vysvětluje, jak dosáhl zvláštního zvukového efektu tím, že protáhl frekvenci zpěvu jednoho australského ptáka. V normální frekvenci zní jeho zvuk neškodně, leč zpomaleně nepříjemně děsí... (23.06.2009)

Doslova mně iritují filmy, v nichž zajímavý a znepokojující námět zahluší přehánění a tendenčnost. Často výborné zpracování je pak zbytečně snižováno černobílým viděním světa - za všechny třeba Mullanovy PADLÉ ŽENY. Trochu jsem se před zkouknutím RABBIT-PROOF FENCE obával stejného prohřešku. O to větší bylo mé milé překvapení. Mohu s klidem v duši konstatovat, že v případě tohoto snímku se "zjednodušené a (byť s dobrým úmyslem) zkreslované pojetí světa" nekoná. Phillip Noyce předkládá civilní a uvěřitelný příběh, v němž grázlem není nikdo zbytečně a kde ti na "špatné straně barikády" nenosí všudypřítomný zlý výraz, neříkají automaticky zlé věci nebo přinejmenším při jejich hláškách nenaskakuje zlověstný tón. Phillip Noyce prostě podává příběh tak, jak se mohl skutečně odehrát. Druhou stranou mince je fakt, že to snímku může pro některé ubírat na zajímavosti, spádu či atraktivnosti. Nepříliš bombastický příběh však dává o to více prostoru pro hru s obrazem (výborná kamera) a zvukem (vynikající Peter Gabriel). A toto se Noyceovi povedlo na jedničku. Shrnuto a podtrženo: Realisticky zpracovaný příběh o tom, že "rasová čistota" nebyla vždy jen doménou Hitlera & comp. (13.11.2004)

Zaujímavý film z Austrálie, ktorému sa donedávna dokonale darilo vyhýbať sa mi. K. Branagh hraje dôležitú úlohu, ale nemá veľa priestoru. Celý príbeh sleduje trojicu miešaných detí, ktoré po úteku z tábora majú dlhu cestu. Rasistický program v krajine sa držal dosť dlho, zrejme sa ľudstvo po druhej svetovej vojne nepoučilo. Ale čo sa čudujeme, v Amerike to s černochmi bolo podobné. Krásna a drsná príroda Austrálie je silnou stránkou tohto filmu a to, že je natočený podľa skutočnej udalosti zvýrazňuje jeho výpovednú hodnotu. Film 80%. (20.01.2010)