Režie:
Ken LoachScénář:
Paul LavertyKamera:
Robbie RyanHudba:
George FentonHrají:
Dave Johns, Hayley Squires, Briana Shann, Dylan McKiernan, Andy Kidd, Micky McGregor, Malcolm Shields, Harriet Ghost, Stephen Clegg, Kate Rutter, Sharon Percy (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Sociálně apelativní a v současnosti až nepříjemně aktuální snímek vypráví příběh padesátníka Daniela Blakea z Newcastlu, který se poté, co utrpí infarkt, ocitne ve vyčerpávajícím kolotoči žádostí o podpůrné státní dávky. Zatímco se snaží prokousat nesmyslně nastaveným systémem a absurdními byrokratickými procesy, které ho nutí shánět práci v rozporu s doporučením lékaře, potkává svobodnou matku Katie a její dvě děti. Neúplná rodina má jedinou šanci, jak uniknout jednopokojáku na bezdomovecké ubytovně – přijmout byt v neznámém městě 300 mil daleko. Daniel a Katie se každý po svém snaží vypořádat s příkořími systému a přitom neztratit zbytky důstojnosti. (Film Europe)
(více)Videa (8)
Recenze (147)
Neuveriteľné. Chyba, je to veľmi uveriteľné. Dostať sa do spárov prebyrokratizovaného štátneho aparátu ( nielen v sociálnej oblasti ) je trestom pre obyčajného človeka, ktorý celý život pracoval, platil odvody a dane, ale dostal sa nie svojou vinou do núdze. Snímku sa nedá uprieť ľavicový pohľad na vec a možno pracuje aj s nadsádzkou ( nepoznám podrobne britský sociálny systém ) tak prepotrebnou pri podobnom námete, jedno je však isté, podobný problém môže stretnúť každého aj v našom štáte len s inými názvami tlačív... Dave Johns je v hereckom prejave úsporný, nestrháva na seba zbytočnú pozornosť, jeho výkon je sústredený. Film používa odľahčené scény, ale dokáže aj riadne pritvrdiť. Pre mňa príjemné filmové prekvapenie. ()
Chlap po infarktu žádá podporu v nezaměstnanosti. Tu může dostat, pokud se uchází o zaměstnání a když místo konečně získá, tak nemůže nastoupit, protože mu to lékař ještě nedoporučuje a proto nemůže pobírat podporu. Dokonalá Hlava 22! Byrokratický systém tzv. sociální pomoci, který nepomáhá, ale naopak ztrpčuje lidem život. Těžce depresivní film! ()
Doteraz som nevedel, že niečo také ako ľavicové filmy sa vôbec natáča. A ako na to pozerám, robiť filmy pre takúto cieľovku je podobne jednoduché ako robiť pre nich politiku. Aj keď napíšete psudomoralistický status či urobíte obrázok s takým posolstvom, úspech máte zaručený, lebo kvantum ľudí sa na to chytí ako ryba na udicu. Odhliadnúc od toho, že s autorom filmu politicky nesúhlasím, ani umelecká stránka filmu nie je žiadne terno (aspoň v kontraste s tými festivalovými ováciami). Triviálne diaĺogy, neuveriteľné situácie... A aj tá politická angažovanosť a spôsob, akým Loach forsíruje svoje ľavicové posolstvá je na smiech. Kritika kapitalizmu - tie isté tenisky dovezené z Číny stoja neporovnateľne menej ako v obchode... A černošský imigrant sa týmto živí!!! Zatiaľ čo poctivá anglická matka musí predávať svoje telo aby nasýtila svoje dve deti!!! ()
"I Daniel Blake" je podľa mňa solídne napísanou a spracovanou drámou o mužovi, ktorý bojuje až do posledného dychu s byrokraciou. Funguje to veľmi dobre, má to dobré postavy a vie čo chce povedať. Celý čas som si to užíval, no je tu jeden problém, ktorý by som o filme povedal a to je jeho záver, ktorý prišiel tak veľmi náhle, že som mal pocit, že to mohlo ešte chvíľku pokračovať a dodať tomu viac energie. Možno tým film búra niektoré klasicky zaužívané klišé, no nevadilo by mi to. Len by som chcel vedieť trošku viac. Len nedozvedel som sa. Mimo to si myslím, že tento film je dobrý. Postavy tu ukazujú aj svoje ľudské stránky, no rovnako sú tu aj klasickí úradníci, ktorí neupustia od predpisov a zákonov ani na moment a musia ísť presne svojim scenárom a nikto ich z toho nerozhodí. Vyzerá to dobre, je to správne napísané a má to dostatok silného srdca, ktoré človeka vo filme udrží a bude ho chcieť vidieť do konca. Plus je pravda aj to, že film má veľmi dobrý spád a utečie rýchlejšie, než by sme čakali. Tempo je úplne správne. Rád som film videl a viem si predstaviť, že by som sa k nemu niekedy aj vrátil. Stojí za pozornosť. Hodnotenie: B+ ()
Vždy když nějaký film vyhraje Zlatou palmu, tak mám velká očekávání. Možná toto umocnilo mé mírné zklamání. Po skončení promítání jsem sice slyšel smrkání do papírových kapesníčků a vzlykot. Avšak můj pocit z filmu byl, že až moc pateticky hrál na city diváků. Čímž se odrážela určitá nereálnost, jak byrokratické situace, komunikace a emancipace mezi lidmi funguje. ()
Reklama