Němý Bobeš aneb Český Tarzan

Jedna z nejlepších her Divadla Járy Cimrmana aneb pokus o vyrovnání se českých cimrmanologů s faktem, že rakouský profesor Fiedler byl první, kdo uvedl až na pár fragmentů ztracenou Cimrmanovu hru Němý Bobeš. Hra má zcela jinou koncepci než ostatní cimrmanovské hry, a tak docházíme k objektivnímu závěru, že díky tomuto originálnímu pojetí ve spojení s výborným humorem vznikla jedna z nejlepších her Divadla Járy Cimrmana. Co jsem říkal... kdo to říkal... já to říkal. (13.02.2011)

Jediná hra Divadla Járy Cimrmana, která se nedrží tradičního modelu seminář - hra. Divák může sledovat, jak se vědec - restaurátor snaží slepit dohromady dramatický kus, z kterého se dochovalo asi jen 5% původního textu. Zajímavá změna, nicméně má za následek rozbití tradiční celistvé komedie. "Tak tedy vzhůru... " "Pro mě za mě, jděte si třeba do prdele!" "...do Grünbachu!" (17.12.2005)

Tento Cimrman nabízí netradiční kompozici, to jest namíchaný seminář s několika opravdu vtipnými scénkami. Zapamatovatelnou perlou jsou zde například výborně zakomponované flashbacky. Nechybí skvělé duo Svěrák-Smoljak. Super byla taky verze od profesora Fiedlera, která se postarala o spoustu zábavných momentů. Zkrátka Němého Bobeše řadím k těm nadprůměrným hrám. (06.11.2017)

Cimrmanův Tarzan v podobě mlčenlivého prosťáčka Bobše patří, pro většinovou masu, mezi ty méně známé kusy svébytného pražského divadla. A ačkoliv se zvolání jako například "Cos to udělal, Pepiku?" a nebo "Hoďte na něj deku" hojně citují, je dost možné, že mnozí by měli nemalý problém s jejich zařazením. Tím však nechci říci, že by Němý Bobeš patřil mezi ty méně významné......naopak, svou kvalitou patří k těm nejlepším. Svěrákovsko-Smoljakovská rekonstrukce dramatu zničeného v roce 1911 Josefem Padevětem má své kouzlo v odlišnosti od dalších cimrmanovských kousků, kterou je nerozdělení na dvě samostatné části (referát / hra). Další nespornou devízou je fakt, že televizní záznam z roku 1997 nedovoluje účinkovat některým z později angažovaných herců-neherců (Šimon, Reidinger), ale pouze starému dobrému obsazení. O osobitém humoru, který by se dal bez nadsázky častovat označením kulturní dědictví, se ani nemá cenu opětovně zmiňovat. Tady už není dále co psát.....klasik zůstane klasikem, klasika klasikou. Obsazení: Hajný, Wassermann, baron - Ladislav Smoljak / Lékař - Zdeněk Svěrák / Farář - Jan Hraběta Marta, hostinský, sluha / Bořivoj Penc / Bobeš - Genadij Rumlena / Papoušek - Michal Weigel (13.04.2016)

Ano, to je možné: ve stínu jakéhosi dobrodružného thrilleru sledujeme dosti zajimavej výpad pahrbku geniality všestranného vynálezce, všestranného světce, básníka, ale i vášnivého odpůrce neortodoxní lykantropie..., kdy vlastně dojde k letmému uždibnutí docela malinkatého kousku z řad tajemný sekty všehoschopných papoušků a její možná neplánované kompozice v poněkud rozmázlém odéru sušených hub - avšak není zde žádného divu, vyřizuje Štruncová :-D (25.06.2022)