poster

Rodinné štěstí

  • Maďarsko

    Ernelláék Farkaséknál

  • anglický

    It's Not the Time of My Life

  • Slovensko

    Rodinné šťastie

Drama

Maďarsko, 2016, 81 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • PAVEK
    ****

    Tento snímek se mi trefil přímo do vkusu. Přesto jsem jistou dobu přemýšlel, zdali udělím tři či čtyři hvězdičky. Atmosféra i dialogy byly parádní, důvodem mého zamýšlení se nad hodnocením je však ta skutečnost, že konec filmu mi přišel poněkud "jiný" než zbytek. Konec mi přišel jakoby ustřihnutý, jak kdyby jinak vynikající Hajdu nevěděl, jak celou podívanou zakončit. Nakonec ale dávám čtyři hvězdičky, Hajdu byl fenomenální i ve své herecké roli.(14.10.2016)

  • Ghoulman
    ***

    Rodinné štěstí tak trochu nešťastně klopýtá mezi vzájemně si protiřečícími tendencemi. Je tu jasně vidět snaha o působení na diváka vysoce realistickým dojmem, čehož je dosahováno například skrze neustále se pohybující kameru, civilní herecké výkony, či skrze zachycení celé symfonie zvuků a hluků, slyšitelných v normální, běžné domácnosti. To ale shazují dialogy rodinných příslušníků, které doslova šustí papírem. Na člověka tyto dialogy působí jako sada předem připravených výroků o zkaženém životě, které by pravděpodobně nikdo (takto polopatě) v běžné řeči neužíval. A když už jsme u té promyšlenosti – je velký rozdíl v zachycení krize (v tomto případě středního věku) tvůrcem, který má jasnou vizi (tím pádem může svým způsobem pomoci najít hledajícímu divákovi východiska) a mezi tvůrcem, který jde ve vyprávění od desíti k pěti, jen protože sám neví, co přesně chce říct.(17.10.2016)

  • slunicko2
    ***

    Zajímavá konverzačka s výbornými dialogy. 1) Snímek má z mého pohledu jeden, věru zásadní, nedostatek: protagonisté mi jsou velice protivní. Nenašel jsem nikoho, s kým bych se mohl ztotožnit. Ani témata se mě příliš nedotkla, ať už si komentátoři jakkoli lebedí ve výstižnosti zobrazení postsocialistické reality. 2) 44letý scénárista, režisér a spoluproducent Szabolcs Hajdu (taky nedobrovolný hostitel Farkaš) pojal vlastní divadelní hru vskutku jako rodinný film. Zangažoval vlastní manželku, dceru, syna a dvanáct svých studentů kameramanů (třináctý je profík) a vše kvůli úsporám natáčel ve vlastním bytě. Některé detaily viz Zajímavosti k filmu. 3) Rozumná délka a jakási kompaktnost, jednota místa, času a děje jsou dalšími pozitivy díla. Možná jsem šťastný, jen si to neuvědomuji.(18.1.2018)

  • Chilly00
    ****

    Zábavná i trpká studie vztahů mezi dvěma rodinami dočasně sdílejícími prostor jednoho bytu. Szabolcs Hajdu, režisér snímku, si současně zahrál i hlavní roli (za kterou získal na KVIFF také ocenění) a já jsem velmi ráda, že jsem měla na festivalu v KV šanci film vidět. Hajdu se ukázal jako talentovaný a sympatický tvůrce, od kterého ráda ještě něco v budoucnu uvidím.(11.7.2016)

  • mchnk
    ****

    "Máš kořeny bolesti, tati? Nemám. Máš manganové srdce, tati? Nemám Bruno..". Na návštěvě u Hajduvých. Režisér a hostitel v jedné osobě nás nechává nahlédnout do svého soukromí. Procházíme se po jeho velkém přeplněném bytě, kde lze mezi všemožnými věcmi nalézt i hromadu emocí, odcizení, pokrytectví, faleš, nekompromisní pravdu, ale i životní pokoru, pochopení a snad...i kousek té lásky by se někde v rohu našlo. Po stránce režijní dost odvážný počin, nicméně vše zde funguje skvostně. Kamera, rozložení dne, vášní a nakonec i samotný závěr. [Filmový Klub Citadela-Litvínov] (12.10.2016)

  • - Pár vteřin po jedné hodině filmu pije herec české plechovkové pivo Staropramen. (thomasnikrs)

  • - Za kamerou stáli studenti posledního ročníku oboru kamera, které Hajdu učil na Budapešťské metropolitní univerzitě. Režisér jim vyznačil systém souřadnic, v němž se mohli pohybovat, a protože se děj odehrává v jednom bytě, jejich možnosti determinoval i omezený prostor. Všichni pracovali jako kameramani jediný den, dalších pět dní se starali o světla. Díky tomu zůstal film obrazově jednotný, ačkoliv ve způsobu snímání lze najít rozdíly. Když režisér zjistil, že dojde i k dotáčkám, požádal o záskok kameramana několika dokumentů Csabua Bántóa, aby nemusel „vyzdvihovat“ jen některé studenty. Tak se stalo, že má film nakonec 13 kameramanů, což je podle všeho maďarský rekord. (Zdroj: Letní filmová škola)

  • - Hajdu a jeho tým ukázali, že filmová tvorba a úspěch dnes už nemusejí být otázkou peněz. Rozpočet celého filmu, jenž ani nežádal o grant Maďarského národního filmového fondu, se zastavil na třech milionech forintů (asi 256 tisíc Kč). Štáb točil 18 dní, všichni pracovali z čirého nadšení, utrácelo se jen za zvukovou techniku a catering. (Zdroj: Letní filmová škola)