poster

Rodinné štěstí

  • Maďarsko

    Ernelláék Farkaséknál

  • anglický

    It's Not the Time of My Life

  • Slovensko

    Rodinné šťastie

Drama

Maďarsko, 2016, 81 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Marthos
    ****

    Co všechno se může odehrát během jediného dne... Civilní portrét současného maďarského života pohledem dvou rozdílných manželských párů, kterým to prostě jenom nevychází tak, jak by chtěli. Szabolcs Hajdu je dobrý režisér a ještě lepší herec. Skvělý film.(12.11.2016)

  • Davies182
    ***

    Všednost, vrah rodin. Scénář si sice vystačí s málem a režisér krásně využívá komorní prostory jediného (obřího) bytu, jinak je ale tohle maďarské konverzační drama naprosto bez náboje. Načrtnuté linie, ze kterých by šlo ždímat situační dialogové peklo (myšleno pozitivně) často jen vyšumí do prázdna, a vyhrocená scéna zde tudíž v podstatě neexistuje. Na co čučet osmdesát minut na pěkně zahrané, ostře realistické rodinné psycho, když z něj na konci ani nemám depku. Nebo aspoň mrazení.(20.1.2017)

  • Arbiter
    ****

    Úžasný. Byt jako prostor střetávání perspektiv a převlékání - a připisování - masek, které jsou nedílnou součástí každého člověka. Realita nachází své místo, strukturu a vyznění podle toho, kdo se odkud dívá a komu je kým věnován sluch. Sociální drama Szabolcse Hajdu je výjimečně promyšlené a příjemně mírné. Staví kontrasty perspektiv a potýkání se s každodenností, která zrcadlí složité kořeny konání, které je jen těžko pochopitelné bez znalosti kontextu a životní cesty jednotlivce a daného společenství.(8.10.2016)

  • Traffic
    ****

    "Jsi krásná. Nádherně stárneš." Rodinné štěstí je asi jediný film, co pamatuju, který s trefnou samozřejmostí vystihuje moji oblíbenou disciplínu "urážlivých komplimentů". Hajdu svůj zjevně autobiografický film vystavěl podle pravidla "z nouze ctnost" - ani na chvíli neopustí svůj byt, ale na omezeném prostoru dokáže přirozeně měnit temporytmus vyprávění, od vyhrocených dialogových výměn po zklidněný závěr. Kamera místy pluje mezi stolky, křesly a rámy dveří, občas se v detailu lepí na obličeje herců, jindy z povzdálí sleduje dění. Ani na chvíli ale nenudí. V souvislostech karlovarské soutěže působí Rodinné štěstí jako menší zázrak, kterému patří Křišťálový globus zcela po právu. Těžko jej ale můžeme vnímat jako dílo, které předznamenává určitý trend nebo postupuje vyloženě pionýrsky. Při porovnání s jinými srovnatelnými "áčkovými" festivaly, Locarnem nebo Rotterdamem, musí být zřejmé, že od Varů asi nemůžeme očekávat objevování budoucích autorských person (jako se to třeba Locarnu podařilo s Claire Denis nebo později s Albertem Serrou a Lavem Diazem, jakkoli tam je to už na hraně). Velmi solidní středoevropský nadprůměr je maximum toho, na co hlavní soutěž KVIFF v tuhle chvíli má. Ale díky i za to.(11.7.2016)

  • jhrasko
    ****

    Ak sú pravdou okolnosti vzniku (študenti čoby štáb, nakrúcanie v režisérovom byte s polovicou jeho rodiny), tak ešte väčší rešpekt. Niektoré motívy totálne nedotiahnuté, ale úprimne, čo v živote doťahujeme na 100% ? A najmä v tom, čo prispieva k dokonalému rodinnému šťastiu ?(12.7.2016)

  • - Režisér Hajdu, který si zde zahrál postavu Farkaše, obsadil do role své manželky Eszter svou zkutečnou manželku, herečku Orsolyu Török-Illés známou z jeho filmu Bibliotheque Pascal (2010), vlastní dceru Lujzu, která hrála jeho sestřenici Lauru a svého syna Zsigmonda, jenž si zahrál sam sebe, ale jako Brůno. (EKLEKTIK)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace