Kolo zázraků

Nevhodně stylizovaný svět ve kterém Justin Timberlake pronáší s topornou prkennosti repliky srovnatelné hereckým výkonem s Tommym Wiseau ve filmu, kde přítomné barvy nemají pouze dekorativní funkci ale podchycují mentální stavy postav? Více v recenzi (10.01.2018)

Mám rád Woodyho Allena. A či už sú hodnotenia na jeho filmy pozitívne alebo negatívne, stále si pre mňa drží určitý štandard. Treba ale povedať, že až na pár filmov mám skôr radšej jeho komédie a vzťahovky. Rovnako mám radšej filmy, ktoré sú viacej ukotvené v súčasnosti, než tie, čo sa vracajú do minulosti a rozprávajú všedné príbehy v ( pre neho) atraktívnom prostredí. Wonder Wheel neprináša nič nové. Je to jeden z tých filmov, aké sme v jeho réžií videli už veľa krát. Má to silnú ženskú hrdinku ( ktorá je trochu crazy) a množstvo zaujímavých postavičiek, ktoré sú ale len kulisou pre nejaké rozhodnutie, ktoré náhlu túžbu po zmene, znova vráti do starých známych koľají. Poteší Belushi aj Juno Temple. Winslet je parádna. Čo ale na tomto filme oceňujem a kvôli čomu dávam o jednu hviezdičku viac, ako si samotný príbeh zaslúži, je kamera. Vittorio Storaro maľuje farbou, svetlom a kompozíciou obrazy, ktoré vyrážajú dych a v ktorých sa postavy pohybujú s presnou choreografiou. Posúva to príbeh a jeho vyznenie o level vyššie. (02.01.2020)

Dcéra vyhľadá otca, ktorému sa odcudzila pred 5 rokmi potom, ako si za manžela vzala gangstra. Teraz potrebuje otcovu pomoc pred svojím bývalým manželom. Jej otec však sám potrebuje pomoc, aby udržal vzťah so svojou druhou manželkou a nevlastným synom podpaľačom. Obe ženy sa zoznámia s miestnym plavčíkom, ktorý im zlomí srdce a dve ženy zamilované do jedného muža predstavujú problém. Príbeh podaný formou rozprávania plavčíka má dobrý úvod, potom však začne príliš nudiť. V podstate je to melodramaticky podaný príbeh 40 ročnej ženy, ktorá po dvoch stroskotaných vzťahoch nájde útechu u mladého plavčíka, pokiaľ ten nespozná jej nevlastnú dcéru. Na celom príbehu je zaujímavé iba prostredie 50 rokov a hudobná stránka filmu. Ak sa však pozriete na pláž pozornejšie, zistíte že komparz robí stále dookola to isté a v celom filme sa nestane nič podstatné a jeho záver vlastne nie je záverom ale návratom na začiatok. V podaní hercov Spišského divadla by to bolo pekné predstavenie, ako film je to pod taktovkou Woodyho Allena blamáž. (05.08.2018)

Herecká exhibice Kate Winslet (která mi byla skoro až protivná), v níž jsem už nenašel v podstatě nic, co jsem měl rád na starších Allenových filmech. Zajímavých myšlenek o životě je tam jako šafránu, humor absentuje zcela (pokud vám tedy nepřijde vtipná postava kluka - žháře, který opakovaně rozdělává požáry), a o závěrečném rozuzlení nevím co si myslet. Strašně mě ten film nebavil, nedostal ze mě žádné emoce, a jeho postavy mi přišly nezajímavé a mně osobně i nesympaticky obsazené (koukat na Juno Temple mě skoro fyzicky bolí). Už mi je trapné rok co rok opakovat, že Allen má podle mě svůj tvůrčí vrchol za sebou, a v každém novém filmu se jen opakuje a recykluje, a nepřichází už s ničím, co bychom neviděli v některém z jeho předchozích filmů, ale prostě je to tak a nejde před tím zavírat oči. Člověk, který se nechce v kině jen bavit a rád zajde na něco náročnějšího, má naštěstí stále z čeho vybírat, a tuhle poslední allenovku může s klidem ignorovat, aniž by o něco přišel. Allenovi oddaní diváci si ale ke Kolu zázraků jistě cestu najdou i tentokrát, a pokud se jim bude líbit, srdečně jim to přeju. (27.12.2017)

Woody Allen si zase napsal a natočil to jeho a mě to zase bavilo. Přehledný retro příběh se skvělými herci (Kate Winslet a Jim Belushi jsou prostě úžasní) sice nabízí povědomou zápletku, ale to neznamená, že nedokáže překvapit nebo že v něm chybí nezapomenutelné momenty (telefonát). Přebarevná retro kamera zpočátku s dějem hezky ladí, ale postupně s ním začne ostře kontrastovat, což je super nápad, a strašně moc se mi líbila možná jednoduchá, ale působivá metafora s malým pyromanem, který si stejně jako jeho matka prostě nemůže pomoci. (06.01.2018)