Sněží!

Uspávačka obecná. Ono to nakonec není tak zlé, hlavně když se nemluví. Ale dialogy se zle nepovedly, za všechny setkání Hanky Vagnerové na pařbě. Záběry z lesa jsou fajn, líbil se i záběr na most kde si HV čistí zuby, a taky dlouhá lesní cesta po které přijíždí auto. Klidně se to mohlo nazývat i Odcházení, babička a její ústup ze světa je nejsilnější motiv. (12.12.2020)

Krásný, příjemně melancholický a pomalý, zcela svobodný, tím pádem odvážný, film, který si, díky své nádherné a od první minuty neměnné, silné atmosféře, mohl v závěru dovolit prakticky cokoliv. Veškerá síla je skryta v jednoduchosti a jakémsi bezdějovém bezčasí současnosti. To zdánlivé nic je překrásně odvyprávěno, nasnímáno a doprovozeno vynikající hudbou, která, tak jak to má být, dolaďuje tento filmový zážitek o lidském očekávání, střetu charakterů a zobrazení několika světů v jednotlivých postavách, v mých očích do dokonalosti. Obrovský tvůrčí potenciál (od režie, přes kameru k hudbě) českého, řekněme alternativního (festivalového) filmu a rozhodně jeden z nejlepších debutů, jaký jsem kdy viděl. [Kino Citadela - Litvínov] (19.05.2019)

Film, který se mě nějak zvláštně konejšivě dotkl. Kromě kamery (a potažmo režie) musím vyzdvihnout i skvělý zvuk - miluju, když hraje ve filmu jednu z hlavních rolí. A jelikož jde o citlivě natočený snímek pro vnímavé diváky, vůbec se nedivím zdejšímu hodnocení, žáno... Na závěr jedna univerzální pomůcka: Důkazem kvality jest, když se film nelíbí omezenému náckovi s nickem Arsenal83. (31.03.2021)

takový to, když vám netflix v sekci české filmy mezi všemi těmi ženami v nesnázích, muži v naději a podobně najednou nabídne pozapomenutý artový kousek s hudbou martina tvrdého a nezvykle civilní hanou vágnerovou v jedné z hlavních rolí. první půlka je především ve znamení očekávání věcí příštích. o to větším zklamáním je fakt, že druhá půlka namísto katarze (jakékoli) přináší spíše zmatené filmařské bloumání, ve kterém se může stát cokoli. plus za atmosféru, hudbu a některé herecké výkony, mínus za dialogy a prakticky neexistující nasvícení motivace postav. (16.01.2021)

Zastavený čas. Poetické vyprávění o lidech, kteří si nerozumí a žijí v bludných kruzích svých (ne)šťastných životů, se v každém ohledu vymyká zavedenému filmovému mainstreamu, už proto, že důležité je JAK a nikoli CO. Kamera tu má své nezastupitelné místo, podobně jako ticho. A také ženy, o nichž tento film je. Režisérka Kristina Nedvědová je bezesporu velkým příslibem do budoucna. (23.01.2021)