Sněží!

Uspávačka obecná. Ono to nakonec není tak zlé, hlavně když se nemluví. Ale dialogy se zle nepovedly, za všechny setkání Hanky Vagnerové na pařbě. Záběry z lesa jsou fajn, líbil se i záběr na most kde si HV čistí zuby, a taky dlouhá lesní cesta po které přijíždí auto. Klidně se to mohlo nazývat i Odcházení, babička a její ústup ze světa je nejsilnější motiv. (12.12.2020)

Krásný, příjemně melancholický a pomalý, zcela svobodný, tím pádem odvážný, film, který si, díky své nádherné a od první minuty neměnné, silné atmosféře, mohl v závěru dovolit prakticky cokoliv. Veškerá síla je skryta v jednoduchosti a jakémsi bezdějovém bezčasí současnosti. To zdánlivé nic je překrásně odvyprávěno, nasnímáno a doprovozeno vynikající hudbou, která, tak jak to má být, dolaďuje tento filmový zážitek o lidském očekávání, střetu charakterů a zobrazení několika světů v jednotlivých postavách, v mých očích do dokonalosti. Obrovský tvůrčí potenciál (od režie, přes kameru k hudbě) českého, řekněme alternativního (festivalového) filmu a rozhodně jeden z nejlepších debutů, jaký jsem kdy viděl. [Kino Citadela - Litvínov] (19.05.2019)

takový to, když vám netflix v sekci české filmy mezi všemi těmi ženami v nesnázích, muži v naději a podobně najednou nabídne pozapomenutý artový kousek s hudbou martina tvrdého a nezvykle civilní hanou vágnerovou v jedné z hlavních rolí. první půlka je především ve znamení očekávání věcí příštích. o to větším zklamáním je fakt, že druhá půlka namísto katarze (jakékoli) přináší spíše zmatené filmařské bloumání, ve kterém se může stát cokoli. plus za atmosféru, hudbu a některé herecké výkony, mínus za dialogy a prakticky neexistující nasvícení motivace postav. (16.01.2021)

Zastavený čas. Poetické vyprávění o lidech, kteří si nerozumí a žijí v bludných kruzích svých (ne)šťastných životů, se v každém ohledu vymyká zavedenému filmovému mainstreamu, už proto, že důležité je JAK a nikoli CO. Kamera tu má své nezastupitelné místo, podobně jako ticho. A také ženy, o nichž tento film je. Režisérka Kristina Nedvědová je bezesporu velkým příslibem do budoucna. (23.01.2021)

Sice krásná kamera a holky mají držet spolu, ale... Mě to jako diváka nebavilo. Nezajímaly mě ani předlouhé záběry na bordel na zemi pod kuchyňskou linkou, ani dlouhé záběry na v této roli veskrze nesympatickou, mlčící Nesvačilovou, už vůbec ne, co se asi odehrává v duších vyobrazených žen, které vyzněly protivně všechny. Snad jedinou světluškou byla Hana Vagnerová, ovšem než obula boty toulavý a vydala se s báglem na vandr. Vandu Hybnerovou mám moc ráda, v posledních letech mi však připadá všude stejná, což je škoda. V tomto filmu nebyla vůbec špatná, jen já ji už takto dávno znám. Chápu, že snímek není určen popcornovému publiku, jedná se o komorní "křehkou" artovou záležitost, bohužel bez jakéhokoli poselství či sdělení, což byl zřejmě také záměr, nicméně... i na sympatickou stopáž takový počin vyžaduje od diváka hodně empatické invence, což nemusí zvládnout každý. Navíc poetičtější zážitek mám, když se třeba houpu mezi ovocnými stromy v síti, střílím kolem sebe třešňovými peckami, do klína mi padají nezralé švestky, koukám na nebe, jak plují mraky přes zralé žluté maliny, které mi připomínají jantar, na růžově nalakovaném nehtu na nožním palci mi sedí bělásek, kolem drdolu mám nasbíranou dlouhou mašli ze zahradních pavučin a přes starý laťkový plot s obráceným hrncem sleduji v dálce dva postarší manžele, kteří tráví den okopáváním jahod a kedlubnů. Minule měli mezi sebou celodenní elektrizující napětí, protože pan Emil nechtěl zalívat v kloboučku, přičemž slunce pralo jako sedlák cepem a tak zarytě mlčící paní Vlastička evidentně přemítala nad svými ztracenými sny, které se jí nepodařilo v životě zrealizovat, protože si vzala jeho. Měla na hlavě úchvatný červený slamák, který jsme v minulosti mohli vídat na Japonkách v Českém Krumlově, atmosféra tohoto promarněného životního soužití by se dala krájet a jasně, možná bych to měla natočit a pak by se vidělo, no ale každopádně za Sněží! od mne laskavé dvě vločky. (04.07.2020)