Phantom Thread
Phantom Thread
Niť z prízrakov
Phantom Thread
Phantom Thread
Režie:
Paul Thomas AndersonScénář:
Paul Thomas AndersonKamera:
Paul Thomas AndersonHudba:
Jonny GreenwoodHrají:
Daniel Day-Lewis, Vicky Krieps, Lesley Manville, Richard Graham, Camilla Rutherford, Jason Redshaw, Cedric Tylleman, Gina McKee, Brian Gleeson (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Mít šaty od návrháře Reynoldse Woodcocka (Daniel Day-Lewis) znamenalo v dynamické éře obrozujícího se poválečného Londýna úplně nejvíc. Dáma musela mít dostatek peněz, patřičný rodokmen a odpovídající vychování, aby mohla vyrazit na večírek v jeho modelech, které byly vždy unikátní. Status génia si ale vybíral svou daň v podobě Woodcockovy totální emocionální vyprázdněnosti. Odtržen od reality všedního dne, neboť o vše praktické se starala jeho sestra (Lesley Manville), stavěl všechny ženy na roveň krejčovských panen. Měl sice vždy po ruce nějakou milenku či múzu, ale stačilo, aby si ráno při snídani trochu hlasitěji mazala topinku máslem a už se pakovala z jeho života. Když v kavárně v zapadlém přístavním městečku Reynolds objevil stydlivou servírku Almu (Vicky Krieps) a rozhodl se jí nabídnout momentálně uvolněné místo po svém boku, netušil, s čím si zahrává. Tahle zdánlivě neškodná submisivní bytost totiž rychle pochopila pravidla hry a rozhodla se aktivně bojovat za to, aby neskončila jako její předchůdkyně. Situaci jí usnadňuje i to, že se do ní Reynolds zamiloval. Nápor citů se však velmi negativně začal odrážet na jeho tvorbě, a umělcova praktická sestra se proto rozhodne rázně zakročit. (CinemArt)
(více)Videa (1)
Recenze (310)
"Phantom Thread" je skutočne nádherný film. Myslím si, že je to vizuálne jeden z najlepších filmov, čo som mal zatiaľ možnosť vidieť. Úžasná atmosféra, skvelé kostýmy a najmä absolútne nádherná hudba, za ktorú by som filmu doprial víťazstvo na tohtoročných Oskaroch. Soundtrack si určite musím zadovážiť, lebo je skutočne úžasný. Daniel Day-Lewis je absolútne úžasný a myslím si, že rovnako je na tom aj Vicky Krieps, ktorá je jeho najnovšou múzou. A ich vzťah je spracovaný veľmi silno. Majú svoje momenty, kde sa Alma snaží Reynoldsovi vyhovieť, no reálne si uvedomuje, že to ani nie je žiadny život a v skutočnosti len v niečom tápajú. A nefunguje to. On je možno spokojný (v rámci svojich možností), no ona je reálne nešťastná, lebo v dome chýba akýkoľvek život. A tak sa veci začnú pomaly, ale isto otáčať. A funguje to skutočne skvele. Čo by som ešte na filme ale vyzdvihol je Lesley Manville. Obdivujem jej herecký výkon. Ani na moment neukáže reálne emócie a po celý čas má úplne kamennú tvár, no práve to z nej robí postavu, ktorú človek chce poznať, chce jej rozumieť a chce vedieť, či jej reakcie sú pozitívne alebo naopak negatívne. Lebo to človek nikdy na istotu nevie určiť. A pochopí to až keď realita vyplynie zo situácie. Som nadšený. Film mal absolútne nádhernú atmosféru, človek to neustále hltal, film má skvelé tempo a okrem toho, ako som už spomínal, počúvať by som to dokázal ešte aj ďalšie 2 hodiny. Ak to hrajú v kine blízko Vás, choďte sa na film pozrieť. Budete spokojní. Hodnotenie: A ()
Druhé spojení Paula Thomase Andersona s Danielem Day-Lewisem, který se tímto filmem loučí a odchází do hereckého důchodu. Film je přesně takový, jaký můžete očekávat, pokud znáte Andersonovu předchozí tvorbu. Očekávejte tedy perfekcionismus po všech směrech od excelentních kostýmů po precizní režii. Zároveň se divák musí obrnit velkou trpělivostí, protože film plyne velice pomalu a prakticky nemá žádný pevný příběh, který by někam směřoval. Odsoudit film jako nudu, tak bude pro mnoho diváků velice snadné. Určitě se ale jedná o další film, který nikomu ze zúčastněných nedělá ostudu, ale přeci jen jsem od pánů po "Až na krev" čekal něco údernějšího. ()
Opět bravurní výkon Lewise, a to nejen formou herectví, ale zase si změnil hlas způsobem, že nasál celou duši postavy. Narcistický návrhář si najde mladší model ženy, formuje si jí ke svému obrazu, nedokáže najít kompromis, což vyústí ve zvláštní způsob řešení jeho ženy. Nicméně nedává vůbec smysl to finále, kde se návrháři líbí způsob, jakým se vypořádává jeho žena s jeho zatvrdlostí srdce. Nicméně atmosféra a jednoduchý příběh - 80 %. ()
Vztahový thriller (gotická romance?) řemeslně bezchybný, je mi ale líto, že na svoji údajně poslední roli Day-Lewis vybral právě moc mi neříkající 1950’s smetánkový Londýn - snobský, nafrněný, upjatý, šedý a strojený - kde hraje postavu návrháře workoholika. Pak nic platný, že je to filmařina stejně vybroušená, jako můj oblíbený THERE WILL BE BLOOD (včetně hudby), když prostě tématicky výstřel vedle a do nezajímava. I tak mě to v sobě podezřele drželo - um a charisma. ()
Galerie (37)
Zajímavosti (9)
- Jméno hlavní postavy, Reynolds Woodcock, je myšleno jako skrytý vtip. Vymyslel jej sám Daniel Day - Lewis a režisérovi se to tak líbilo, že ho opravdu použil ve filmu. (UhLee)
- Ve filmu není uvedeno v jakém roce se film odehrává. Soudíme-li podle kostýmů a interiérů, tak by se mělo jednat o 50. léta. (UhLee)
Související novinky
Ridleyho Gucci boduje mezi dramaty
Kriminální drama Klan Gucci režiséra Ridleyho Scotta (Gladiátor, Poslední souboj) má za sebou první víkend v kinech, a byť prozatímních 21,8 milionů dolarů v rámci prvních pěti dní z USA není ve… (více)
TOP 2018 dle TOP uživatelů ČSFD.cz
Nejoblíbenější uživatelé ČSFD.cz tradičně sestavili trojku nej filmů a seriálů, uvedených do distribuce nebo na filmových festivalech v uplynulém roce. S pěti hlasy jednoznačně vyhrávají mezi filmy… (více)
Nominace na Oscary
Letošní 90. ročník Oscarů bude velký duelem Tváře vody se Třemi billboardy kousek za Ebbingem. Nová fantasy Guillerma del Tora se teď ale proměnila v jasného favorita, jelikož uzmula třináct… (více)
(spoilery) Snímek působí nekonečně jako díla Jane Austen. To klasicky nevyhledávám. Phantom Thread je skvěle nasvícený, nasnímaný a zahraný a postavy promlouvají promyšlenými dialogy. Hlavně ale film buduje příjemně bizarní dynamiku vztahů, umně propletenou snadno přístupnými podobenstvími: sledujeme muže, pro kterého jsou ženy múzami, tedy potravou pro vlastní kreativitu. Jakmile se jich nasytí, jakmile okorají, vymění je. On sám je oproti nim domněle nesmrtelný a nadřazený – myšleno svým mužstvím, géniem i fyzicky. V tomto duchu z počátku snímku sledujeme dění během snídaně, kde na manýry Woodcocka submisivně vycvičená, domestikovaná a psychicky rozebraná partnerka nabízí netečnému návrháři jídlo. On jej chladně odmítne s tím, že těžké jídlo už jíst nechce. Odmítá tak i ji. A záhy odmítá další svou múzu minulosti. Pro její věk a kila navíc. __ Woodcock je obklopen submisivitou jím hypnotizovaných žen, které plní jeho vůli a přistupují na svou podřízenou roli, kde jedinou výjimkou je jeho sestra, ukotvená kdesi mezi matkou, životní partnerkou a nejbližším důvěrníkem. Ženy jsou pro něj ale jinak pouhou jiskrou, nástrojem a ramínkem na šaty, nedosahující zdaleka kvalit milované matky, které ho hlavně nesmí vyrušovat a otravovat vlastní vůlí, bytím. Jen se jimi živí, dokud ho nezačnou svou nezajímavostí obtěžovat. ___ Když zanedlouho po zmiňované snídani Woodcock "dostane hlad", hledá ukojení své touhy v jakési restauraci – s nově objevenou chutí najde svou novou múzu, Almu. Své zalíbení v ní potvrzuje i symbolická rovina: těžká snídaně, kterou si s chutí objedná. __ Postava Almy prochází skvělým vývojem. Z počátku je jen další naivní a subimisivní obdivovatelkou, která se, sice s bolestí ale nechá, komandovat návrhářovými manýry a zacházet se sebou jako s krejčovskou panou. Časem v sobě ale nachází zpupnost. Projevy z počátku evokující slabost režisér Anderson časem nasvítí jako konání možná oddané, ale také chladné a nebezpečně sebevědomé vytrvalosti. Tu předznamenává už dialog Almy a Woodcocka z počátku jejich vztahu. Zpříma na sebe hledí. Alma se pousměje a řekne, že hru o to, kdo uhne pohledem nemůže Woodcock vyhrát. A ukáže se, že má pravdu. ___ Woodcock zanedlouho nasycen opět projevuje nechutenství. A Almu to pohne proměnit cestu stále větší poddajnosti a submisivity v pravý opak. Podbízivost ustupuje, přesycenému nabídne své sebevědomí a jed. A tím, že ho dostane na pokraj smrti, jeho učiní závislým na ní. Otočí dynamiku vztahů. Najednou je on bez ní ničím. A podlehne jí. Kouzelně motivy snímku kotví závěrečná scéna, kdy on si uvědomí, že ona ho tráví. Zkoumá ji pohledem – ale ona neuhne. Opravdu vyhrává. Woodcock se dobrovolně zakousne do otráveného jídla, aby opět zakusil bolest, blízkost smrti a závislost na Almě, a tím si oživil hlad po ní. A oba v tom bizarním spojení nachází lásku, kdy géniovi jeho partnerka strhne dominantní masku, aby tak zasytila jeho doposavad skrytou touhu – po jedu, po vlastní submisivitě a závislosti na někom, která mu dala pocítit vlastní smrtelnost. A která ho sundává z nedotknutelného piedestalu. () (méně) (více)