Lords of Chaos
Lords of Chaos
Lords of Chaos
Lords of Chaos
Lords of Chaos
Režie:
Jonas ÅkerlundKamera:
Pär M. EkbergHudba:
Sigur RósHrají:
Rory Culkin, Emory Cohen, Sky Ferreira, Anthony De La Torre, Valter Skarsgård, Sam Coleman, Jack Kilmer, Jonathan Barnwell, Wilson Gonzalez Ochsenknecht (více)Obsahy(2)
Oslo. Norsko. Počátek 90. let minulého století. Na undergroundovou scénu vtrhne jako uragán nový, nekompromisní styl heavy metalu – pravý norský black metal! Žánr, který si i přes svou výbušnost a brutalitu zachovává jistou majestátnost, nechvalně proslul po celém světě nejen kvůli neobyčejným úspěchům svých hudebních představitelů, ale také sebevraždám, vraždám a hořícím kostelům, jež se staly charakteristickým fenoménem metalové subkultury. Sedmnáctiletý Euronymous (Rory Culkin) touží uniknout ze spárů idylického středostavovského života. Společně s partičkou fanatických mladíků, kteří si říkají Necrobutcher, Hellhammer a Dead, založí nejděsivější kapelu na světě - Mayhem. Skupina se proslaví především extrémností svých vystoupení a morbidním kultem, který ji obklopuje. Temný svět, který Euronymous stvoří, se však brzy propadne do bažiny vražd a žhářství poté, co se soupeření s Vargem, členem kapely Burzum, vymkne kontrole. (Cinemax)
(více)Recenze (150)
"Ne, kurva, přestaňte s těma sentimentálníma sračkama - dost! Na mým životě a smrti není sakra nic smutnýho. Jsem Euronymous, zakladatel Mayhemu - nechvalně nejproslulejší black metalový kapely na světě. Měl jsem svůj vlastní obchod s deskama, svoje vlastní nahrávací studio a vytvořil jsem novej hudební žánr - pravej norskej black metal. Vytvořil jsem Mayhem. Co jste kurva udělali za poslední dobu vy? Pozéři..." Ufff, vzpomněl jsem si na doby dávno minulé, když jsem ve Sparku četl o Vargovi a poprvé slyšel Hvis Lyset Tar Oss... Film jako takovej standard, hudba nadstandard :) ()
Nedivím se, že Mayhem, Burzum a Darkthrone odmítli poskytnout práva ke své muzice. ()
Skvělé. ()
Skvost🖤 ()
Řev je stav metalového ticha! Založeno na skutečných událostech, domněnkách a lžích. Založil Euronymous pravý norský black metal? Proč ne, pokud se o tuto poctu neuchází jiný z tamních vampýrů, je to jeho! Nafotil mrtvého Deada, sesbíral úlomky kostí a vyrobil z nich amulety? Určitě, to je jasné! Uvařil a snědl kousek jeho mozku? Třeba jo, kdo ví, šílenej byl na to dost! Umyl si z xichtu corpse paint, ostříhal se a začal poslouchat nějaký meditativní popík? Ne, ne, tomu nevěřím, to je stejný zklamání, jakože Ježíšek neexistuje! Koneckonců, my metalisti ale připouštíme, že doopravdy neexistuje! Dead is not dead! Mayhem forever! ()
Hudební film, kde jde o hudbu až ve druhé řadě. Ono to ani u filmu o začátcích norské blackmetalové scény, konkrétně o skupině Marduk (a Burzum), asi ani jinak nejde. Takže tu máme partičku dost ujetých týpků se zálibou ve zvířecích mrtvolkách, sebevraždách, vypalování kostelů a jiných bohunelibých činnostech, kteří kromě toho všeho taky hrají muziku. Film sice není žádná velká pecka, ale zajímavé to každopádně bylo víc než dost. ()
Poměrně zajímavý film o jedné slavné kapele a jejich členech. Hodnocení: 70 % ()
V mládí jsem tento styl poslouchal, dnes jen někdy. Ale do shlédnutí filmu jsem si nedokázal představit pozadí tehdejších událostí a skutečnou drsnost reality, oproti uhlazeným článkům v časopisech, které o Black Metalu i Mayhem vyšly. Asi málokdo tušil, že věci zašly tak daleko a už nešlo o hudební pózy. Ani jsem nevěděl, že Varg byl takový magor, přitom jeho hudba je i dnes celkem stravitelná. Mladý "Kulkin" se hlavní role zhostil dobře, jen mi silně připomíná Otu Hereše z Törr :-) ()
Dělá si to prdel z veškerý Black Metalový estetiky a kluků, co se tehdy v Norsku zbláznili a začali pálit kostely. Pokud nejste panic, co si ve třiceti patlá na obličej černobílej make-up a uctívá NBM jako absolutní vrchol muziky, užijete si to a královsky se zasmějete. Jen před zhlédnutím doporučuju načíst si něco o druhé vlně black metalu v Norsku, jinak spoustu vtipů nepochopíte. Úžasná komedie, které nemůžu nedat pět hvězd už jen kvůli tomu, jak skvěle všechno funguje dohromady. ()
Brutálnější a metalovější verze Bohemian Rhapsody. 7,5/10 ()
Pozérská, trapná, lživá a primitivní parodie na black metal. ()
Bohužel je to opravdu takové, jak se tady vesměs píše. Z hlediska vyprávění to stojí na dvou hlavních postavách a jejich jakože rivalitě, o kontextu (muzice, dalších protagonistech) se dle očekávání nedozvíte prakticky skoro nic a zejména druhá polovina se přesouvá do definitivní emo fatal trágo linie směřující k jasně danému finále, které už bylo definitivně za hranou (nezvládnuté, prostě kýč). Nejsem ctitel předobrazů (byť mám určitý vztah k podobné hudební produkci z tamních končin a základní obeznámenost s tématem), ale tohle bylo tak leda pro noční projekci na Sundance. Rory Culkin to ze začátku docela dával (ale spíš jako céčková mánička, ze který se dělá ústřední postava), Emory Cohen karikatura. ()
Občas je to pro diváka dobře obeznámeného se skutečnými událostmi a aktéry celkem těžkopádné, jindy zas moc načančané a vzdálené realitě (hollywoodský facelift tomu moc nepomáhá). Je tu dramaturgicky dobře vykreslená postupná radikalizace, nějak to ale postrádá auru doby a prostředí, stejně jako pohnutky účastníků - nějaké zmínky tu jsou, vše je ale jen v náznacích, díky čemuž se divák nemůže zbavit pocitu, že to byla jen banda mladistvých magorů, utržených ze řeťezu - ne, že by částečně nebyla, ale absence hlubšího vykreslení charakterů a (doslova) černobílé pojetí většině postav upírá jakékoliv šance na charisma. Na druhou stranu, Åkerlund stál před nelehkým úkolem - Euronymous nebyl žádný svatoušek a někomu prostě divák alespoň podvědomě fandit musí. Volba herců se ale celkově úplně nepovedla, zvlášť pohublý (ač dobře hrající) Culkin s hodně oplácaným Cohenem (ten byl spíš velkou karikaturou) se svým předobrazům moc nepodobají a je to díky jejich rolím nejvýrazněji vidět, ale i zbytek kapely a aktérů dost zaostává za realitou ; docela by mě zajímalo, co říká na svoje vyobrazení jakožto nesvéprávného blbečka takový Snorre Ruch. Fenriz může být v klidu, toho jsem tam snad ani nezahlédl. Šťastnou ruku měl naopak Åkerlund při obsazování Metaliona, Attily, nebo novináře z Bergen Tidende. Většinu obohacení filmu o uměleckou licenci režiséra jsem zkousl, Lords Of Chaos na tom jsou v tomto ohledu o poznání lépe, než třeba Bohemian Rhapsody. Docela potěší nadhled, s jakým některé scény Åkerlund pojal (byť to v některých případech bohužel sklouzává do té parodie), stejně tak oceňuju snahu o hororové prvky a celkové vizuální složku, zvlášť když to Mayhem rozjedou ve zkušebně či na pódiu - pro tohle má Åkerlund zjevně vyloženě cit. Resumé - hodně slušný hudební biopic, který dělá ostudu jen někdy a někomu, svým pojetím a řemeslem ale spolehlivě přiková k plátnu či obrazovce i většinové publikum. Btw přestaňte šířit nesmysly, že Mayhem neposkytli filmařům práva na svojí hudbu; kdo film viděl, ví, že tam zazní pecky jako Deathcrush, Freezing Moon, Funeral Fog, atd... ()
Akurát si popri písaní počúvam "Vikingligr Veldi", film ma celkom bavil, hudba nebola zlá, aj keď nie autentická, určité stopy áno (Kto ju čakal v úplnosti? Ja nie, nie je to dokument.). Przdi-hnidom, ktorím sa otvára nožík vo vrecku sa pousmejem. Látka bola spracovaná dobrou kamerou, explicitne-naturalisticky, správne "brakovo", temne, občas odľahčene, ako sa na celú tu aférku dá pozerať. Samozrejme do filmu sa toho dalo "vyždímať" oveľa viac a rozviesť určité nejasnosti, vložiť viac emócii, pre ktorú tú hudbu milujeme (ako kto). Ale keďže na tom nik z účastníkov doby nechcel vraj spolupracovať, čo je pochopiteľné, to má nejaké háčiky, ktoré sa však zabodávajú hlavne do tiel fanatickým, ale v podstate povrchným, "napomádovaným", vyhladeným kvázi true blackošom, ktorí majú Varga aj na záchodíku. Dá sa povedať, že to dopadlo celkom dobre, na to, koľko mýtov sa okolo celej udalosti popísalo. A úvodná titulka "na základe pravdy, lží a toho, čo sa skutočne stalo" bolo dostatočné varovanie, že to nie je pre kronikárov. Nič viac k tomu..., kto chce pozrie/ prečíta si aj dokumenty k tejto téme. Interpretácie udalostí sa podľa toho komu sa viac nadŕža čiastočne rozchádzajú, látka bola spracovaná z tej najznámejšej (najpresnejšej?) verzie, a že chalani neboli neviniatka, to je každému jasné. To však neznižuje hudobný prínos tejto vlny metalu, o tej myšlienkovej je však treba pochybovať. Užitočný koment - Alboin, Crust. ()
Hodnotím to ako samostatný 70% fiction movie a nie ako 100% pure true Black metal mayhem story, pretože to zdieľa pár faktov o tých ľuďoch, ich hudbe, presvedčeniu... a nebolo to tu naplno využité. Samozrejme veľkú úlohu zohralo aj to, že nikto z preživších sa nepodielal na tvorbe snímku. To by dopadlo potom úplne inak či s obsadeným hercov, samostatným filmom ale aj s hodnotením. ()
nečekal jsem takovou pecku ()
"No. Fuck. Stop this sentimental shit. Stop! There's nothing sad about my death or my life. I had my own record store, I had my own record label. I created a whole new music genre, true Norwegian Black Metal, and I created Mayhem. What the fuck have you done lately? Poser." ()
Slusna bizarni horrorova komedie ;). ()
Povrchní a neosobní podání známého příběhu okolo Mayhem a norského black metalu. Spíš kuriozita pro lidi, které metal absolutně nezajímá. ()
Léta páně 2018 nevyšel jen velice známý přeznámý film o kapele Queen, který se, ale k mé zlosti zaměřoval více na postavu jejího frontmana, Freddieho Mercuryho, než na kapelu samotnou. Stejného roku totiž vyšel nechvalně proslulý film o Norské black metalové skupině Mayhem. Film měl stejnou chybu jako Bohemian Rhapsody. A to, že se místo zaměření na kapelu samotnou zaměřil spíše na nejvýraznějšího člena oné kapely. Tím jest její kytarista, Euronymous. S tím mám hned několik problémů. [Pozor spoilery!] Příběh kolem vraždy Euronyma nebyl nikdy plně odhalen. Varg bude navždy tvrdit, že tak učinil v sebeobraně a jiné svědky vraždy než samotného vraha, tedy Varga nemáme. Proto je až šokující, že se film tak jednostranně staví na stranu Euronyma a z Varga dělá maniakálního záporáka. Další můj problém s tímhle vyobrazením onoho příběhu, je ten, že ostatní členové kapely nemají téměř žádný prostor. A pokud člověk doufá, že si poslechne nějaký ten kvalitní Black Metal, tak má smůlu, neb hudba je celkem slyšet jen dvakrát (!). A to na koncertu na začátku filmu a později ve studiu. Má poslední výtka se týká toho jak stupidně film vyobrazuje metalisty. Ve filmu je konstantně vidíme jako bandu opilců, co chodí po ulici a řvou "Heil Satan!". To se do určité míry dá pochopit, protože konkrétně fanoušci Mayhem k tomuto skutečně mají sklony. Ale ve filmu nevidíme jenom fanoušky Mayhem se takhle chovat, ale takřka všechny metalisty. Přes tyto až kreténské chyby, je, ale film podivuhodně zábavný. Film dokázal uvěřitelně vykreslit postupné zvyšování extrémismu jednotlivých členů a stupňování jejich činů. Charaktery Euronyma i Varga jsou celkem dobře udělané, i když historicky nepřesné. Dále musím vyzdvihnout Euronymovy sny, které mají dosti hororový nádech a dodávají filmu potřebnou atmosféru. Další plus patří k provedení vražd, které jsou opravdu surové a uvěřitelné. A nakonec musím vyzdvihnout tón, který je vyjma úvodní čtvrhodinky konzistentní a správně temný. Takže jaký je můj verdikt? Film doporučuji všem, kdo se pohybují mimo Black Metalovou komunitu. Ti jež jsou, ale vášnivý posluchači žánru, ba co, Mayhem samotné, film doporučit nemohu. Spoustu věcí je překroucených a nepřesných, ale zase se na to hezky kouká. ()