Pokoj s vyhlídkou

Krásná pohádka. Možná se tu Ivorymu nedaří tak dobře postihnout city a vnitřní hnutí hlavních postav, zato ale exceluje v zachycení různých rázovitých postaviček, jako je třeba "poor Charlotte" Maggie Smithové (kolik takových chudých příbuzných v literatuře najdeme) nebo zcela neodolatelný Cecil Daniela Day-Lewise. (02.10.2011)

Toto je prvotní snímek Helen Bonham Carter, kde ji můžete vidět jakožto rozkošnou mladou dívenku, místo extravagantní podivínky (vlastně se mi na ní nejvíc líbí právě její podivínství!) :-). Ale zde zahrála ona i ostatní představitelé svoji roli velice dobře. Bohužel herecké výkony a občasné úsměvné chvilky mi celkový dojem z filmu nevylepšily. (27.01.2011)

Už jsem začala sama sebe podezírat z toho, že se nechám oblbnout každým filmem, ve kterém mají postavy na sobě dobové kostýmy, ale Pokoj s vyhlídkou mě naštěstí přesvědčil, že na tom ještě nejsem tak špatně. Tenhle film je podle mě přímo ukázkový příklad toho, jak by adaptace knihy neměla vypadat. Kopíruje z předlohy pomalu každou větu, dokonce i názvy kapitol, a přitom nedokáže zachytit pocity ani vnitřní motivace postav. Chyběla mi tady zřetelněji zobrazená ta proměna, kterou hlavní hrdinka při své cestě do Florencie projde. V knize Lucyino rozhodnutí vzít si Cecila člověk sice neschvaloval, ale s trochou námahy ho alespoň dokázal pochopit. Daniel Day-Lewis však z Cecila udělal takového šaška, že by musela být Lucy Honeychurchová padlá na hlavu, aby o takovém nápadníkovi byť jen na chvíli vážně uvažovala. Herecké výkony nejsou nijak oslnivé, což je ale spíš vina režie, než herců samotných, kterým nezbývá, než strnule přežvykovat sáhodlouhé dialogy doslovně převzaté z knihy. Jedině Maggie Smith, Judi Dench a mladý Rupert Graves to ustáli se ctí. (12.09.2013)

Pamatovala jsem si z doby už hodně vzdálené, že se mi tento film líbil a přesto, že už ho mám doma delší dobu, až nyní jsem se k němu vrátila a byla jsem doslova okouzlena jak příběhem, který doslova vtáhne do děje svou poetikou, vtipem, hereckými výkony všech představitelů, kamerou, hudbou a vůbec nevadí, že se tam neřeší vlastně nic víc, než vztah a budoucí sňatek hlavní hrdinky. Obraz Anglie té doby je dle mě dokonalý a Day-Lewis v roli Cecila, to se nedá ani slovy popsat, to se musí vidět. Dle mého jeden z nejzdařilejších Ivoryho filmů, ne-li vůbec ten nejlepší. (29.04.2010)

Pri všetkej úcte k sirovi Hopkinsovi a budúcej lady Thompson mojím naobľúbenejším Ivoryho filmom je Izba s vyhliadkou. Pri filmových adaptáciách literárnych diel je pochopiteľne vždy lepšie začať knihou (keďže ňou začína i filmár) a nechať si podľa nej premietnuť v hlave najprv svoj vlastný film, najmä ak ide o román, ktorý za denné snenie rozhodne stojí. Je úžasné sledovať, ako Ivory dokáže absorbovať esenciu Forsterovho príbehu z eduardovského obdobia bez toho, aby vznikla čosi ako "vkusná ilustrácia". Jeho adaptácia sa síce verne pridržiava románovej predlohy, no je rýdzo filmová v spôsobe, akým filmári navodzujú atmosféru. Selekcia kľúčových scén a ich zostrih sú brilantné, rovnako ako absurdne dokonalý casting (Maggie Smith nie je herečka, to je vzácny prírodný úkaz). Film má medzititulky totožné s názvami románových kapitol, čo ho činí prehľadným a táto odvolávka na literárne východisko kupodivu disponuje kinematografickou estetikou. Izba s vyhliadkou je pravdepodobne jediný romantický príbeh o láske, ktorý nepôsobí ani hlúpo, ani naivne, ani trápne, ani kŕčovito, ani artistne, ani depresívne, ani gýčovito, ani sentimentálne, ani ako deja vu. Jednoducho pôsobí. Ak vás minie účinkom, nič si z toho nerobte - nie každý bol v minulom živote Angličanom, ktorý niekde v cyprusovom háji nad Florenciou niekoho pobozkal. (06.06.2005)