Plastová Čína
Su liao wang guo
Plastic China
VOD (1)
Obsahy(1)
Desetiletá I Ťie nemůže zapomenout na svou rodnou vesnici. Stejně jako mnoho nevzdělaných venkovanů v Číně i její rodiče museli hledat práci stovky kilometrů od domova. Uchytili se v malé továrně na recyklaci plastů, které se do Číny svážejí ze zemí s největší spotřebou. Obrovské hory odpadků se pro dospělé stávají zdrojem ubohých příjmů, pro děti pak místem jejich her. Vyhozené nafukovací balónky a rozbité panenky jsou smutným vzkazem z vyspělého světa. Zhmotňují jeho lesk a příležitosti, které dívka a její kamarádi nikdy nepoznají. Možnost chodit do školy se I Ťie čím dál více vzdaluje, protože její otec propije i to málo, co si recyklací vydělá. Film zblízka sleduje individuální osudy naplňované mezi vyhozenými obaly a každým záběrem svědčí o sociální nerovnosti a paradoxech globalizovaného světa. (Jeden svět)
(více)Recenze (22)
Na plastu je cosi poetického, to víme už od Americké krásy. Tenhle film těží ze svého génia loci. Je to rozhodně porno, přesah 0, což většinou z principu odmítám, ale tohle porno má svoje kouzlo. ()
"Naša skvelá budúcnosť je na skládkach infekčného odpadu" spievala kapela Inbecilofília už v 90. rokoch 20. storočia. Miestami sa táto sentencia sprítomňuje. Svedčí o tom aj čínsky dokument o dvoch rodinách, pracujúcich na recyklačnej linke vyrábajúcej z plastových odpadkov granuláty. Rodiny doslova žijú, milujú aj pracujú v objatí haldy plastov. Umelohmotné tabuľky, sáčky či pásy tvoria náplň ich akejkoľvek aktivity. Deti si v hromade plastov vytvárajú tunely, jednotlivé odpadky tvoria ich hračky. I tvorivosť je v znamení umelohmotných zbytkov. Písmenká a slová sa učia prevažne z plastových reklám, pretože rodičia na školu peniaze nemajú. Tata väčšinu výplaty vypije v podobe piva úhľadne naliateho do plastových fľašiek. Pritom stihne o sebe básniť - svoj život medzi smradľavými a často horiacimi plastami pripodobňuje vtákovi, voľne poletujúcemu povetrím. V deťoch neustále živí nádej návratu do rodného kraja, kde sú zelené lúky, kravy a pomaranče, reálne však nemá ani na lístok vlak pre seba. Preto si celá rodina prispôsobí plastický život v odpade bežnej realite.Deti si z odpadkov vytvoria imitáciu počítača, telefónu či stánku s predajom lístkov na vysnený vidiek. Smutné, no čoraz reálnejšie podobenstvo o tom, že ak rýchlo čosi nevymyslíme, ľudstvo sa udusí vo vlastných odpadkoch, alebo zhynie na choroby a alergie z jedovatých spalín, vznikajúcich pri spaľovaní toxických odpadov a plastov. ()
Sociální drama. Pozorovací dokument s emocionálním obsahem. Podněcuje skutečné rozhořčení. Rodina je obětí globálního konzumerismu, hlavně dovozu plastových odpadů z EU. Ta děcka jsou úžasně přirozená. ()
"Jet tak vlakem!" Aj takéto želanie majú obyčajní ľudia v Číne. Dokument, ktorí nám pripomína, že väčšina obyvateľov našej planéty nemá to šťastie žiť v takom blahobyte ako my a pre nás veci samozrejmé, sú pre nich vecou nedosiahnuteľnou. ()
Záznam jedné neradostné existence otrocké práce bez jakéhokoliv přesahu... ()
O tom, kam sa podejú naše plasty. Myslel som si, že získam komplexný alebo aspoň čiastkový obraz o problematike, podobne ako v nemeckom dokumente A. BLOCHIE, hemžiacom sa číslami a súvislosťami, ale tento film je namiesto toho výlučne sondou do života dvoch chudobných čínskych rodín, ktoré sa živia recyklovaním plastov a ktoré tvoria jednu jedinú čiastočku globálneho plastového kolobehu. Vo filme zaznie jediný konkrétny údaj - že iba v ich meste je asi 5000 ďalších podobných minipodnikov spracovávajúcich plastový odpad. Ostatné je observácia každodennosti týchto jednoduchých ľudí a ich situácie, v ktorej si rodiny podnikajúce v autoritatívnej Číne takmer nemôžu dovoliť dopriať deťom základné vzdelanie, ale pritom v kuse riešia kúpu auta a živiteľ rodiny nevzrušene konštatuje, že hoci ešte nemá 30, má 3 nádory, ale nejde radšej k doktorovi, pretože sa bojí, že by mu niečo našiel... Miesto, na ktorom žijú, je škaredým obrazom spustlosti a ekologickej katastrofy v priamom kontraste s mediálnym obrazom, ktorý o Číne prevažne vytvára vládna propaganda. Toto súdruhovia nevychytali. Samozrejme, vždy je zaujímavé vidieť, ako žijú ľudia inde, ľudia, ktorí nemajú toľké šťastie ako my a na ktorých pritom náš spôsob života priamo vplýva, ale - bez toho, že by som tým chcel znižovať ich hodnotu - nie je to pre mňa natoľko zaujímavé,a už vôbec na ploche dlhometrážneho filmu. Na druhej strane hodinu a pol trvajúca skúsenosť zo života absolútne naplneného plastovým odpadom, v ktorom účinkujúce rodiny pracujú, oddychujú, zabávajú sa, hrajú i učia je niečo, čo by možno potrebovala zažiť väčšina priemyselne vyspelého ale aj rozvojového sveta, aby začala s týmito materiálmi narábať hospodárnejšie. Otázka, čo by potom robili milióny príslušníkov (určite nielen) čínskych chudobných vrstiev je už potom niekde inde... ()
Plasticky Mao. ()
Tohle není ani sociální drama, ani dokument o zpracování plastového odpadu, ani typický obrázek dnešní Číny. Z dokumentu se toho téměř nic nedozvíme. Dvě rodiny žijí a pracují v dílně na zpracování plast a na přilehlé skládce. To je všechno. Pokud jste viděli 20 minut, viděli jste i zbylých 68. Lidé nejsou nijak charakterizováni, nejsou zmíněny žádné dodatečné informace, ani tu není vypravěč který by diváka provázel. Dabing je opravdu ohavný a zážitku rozhodně nepomáhá. ()
Aj takto vyzerá odvrátená stránka recyklácie plastov. Život najmenších detí na hromadách plastov, ktoré sú materiálom pre malú rodinnú recyklačnú firmu, sa im zdá celkom normálny. Pritom pri sledovaní filmu sa mi neustále obracal žalúdok, zvlášť, keď si deti v miestnej stoke vylovili mŕtve ryby a medzi nimi hľadali tie položivé, aby si ich vypražili ako pochúťku. Napriek tomu ako sa to ponúka, film nie je nijak zameraný na ekológiu, ako a čo títo ľudia robia. Je čisto o nich samotných, ako si žijú, aké majú vzťahy, sny a budúcnosť. Bez vzdelania ju majú len na tej istej hromade plastov. Kde udělali soudruzi z Číny chybu, že aj rodina takto otrocky pracujúca nemôže poslať deti normálne bezplatne do školy? Záverečný preslov v Pekingu nemal chybu, ten kontrast mediálneho obrazu Číny a plastovej reality ani nemohol byť väčší. Welcome in China. –––– Když se ti podaří naučit všechno, co je v tomto slovníku, tak můžeš jít rovnou na střední školu. Budeš lepši jak ten pán s kamerou. –––– Když roztřídím tenhle pytel, dostanu peníze, koupím si hračky a budu se moct ženit. –––– Peking je místo, kde žijí bohatí lidé. ()
Všichni by měli povinně zhlédnout. Plasty jsou zlo. ()
Mám moc rád sociální dokumenty, at jsou odkudkoliv. Většinou jsou totiž nesmírně poučné, ukazují náš vlastní život z jiné perspektivy. A tahle depresivní plastová bída s nouzí z druhého konce světa je dalším ze štouchanců, proč si vážit našeho blahobytného života. PS Vida, v Číně si nemůžete koupit jízednku bez dokladu totožnosti ()
Dozvíme se, kde končí náš recyklovaný odpad. Snažím se vnést do života aspoň trochu ekoligie, dopřávám si uspokojivý pocit, že třídím, nicméně i tato čiinost má svoji odvrácenou tvář. Díky tomuhle dokument vím, kde končí náš odpad. A nechápu to. Proč neprobíhá recyklace v nějaké velkovýrobě, kde budou zajištěny standardy bezpečnosti a ochrany životního prostředí? Proč odpad končí u malých podnikatelů, kteří přežívají na hranici chudoby? Z čeho si pořídili stroj na racyklaci? V tomto ohledu dokument nedává mnoho odpovědí, od osvětového počátku ústí do životní situace dvou rodin, jejichž život se točí kolem nalezených reklamních prospektů a otázek na vzdělávání. Dopouští se mnohých výchovných chyb. Navíc jejich záběry postrádají autenticitu, takže se to zdráhám nazvat dokumentem! ()
Sledujeme dvě rodiny pracující "na hromadě odpadků", z nichž vyrábějí granule z plastu. (a takových firmiček je jen v tom městě asi 5000). Ač žijí v odpadcích, přece jen to něco vynáší, neboť mají mobily, počítač, novější auto... ale na vyskakování to asi není. A aby toho nebylo málo, žijí tam i jejich děti, které se rovněž v odpadcích přehrabují a rovněž i dýchají veškeré výpary ze zpracování a hoření plastů... Kam se ten svět řítí? Jedna část světa produkuje šílené množství odpadů a vyváží je na druhý konec světa kde v nich a z nich jiní žijí... A nějaká ochrana životního prostředí nebo "gríndíl" jim nic neříká - jsou radí že přežijí... ()
Že to vôbec tí číňania pustili von.. ()
Čína ve své kráse, mix komunismu a kapitalismu dohromady, obsahující to nejhorší z obou režimů. Také mentalita hlavních protagonistů je naprosto nepochopitelná, u nich doma to vypadá jako po výbuchu atomové bomby, nemají pomalu peníze na to, aby děti chodili do školy, otec neví, jestli není těžce nemocen, ale k doktorovi radši nepůjde, co kdyby mu něco našel, nicméně prioritou je vzít si půjčku a koupit Audi A3. Režie veškerá žádná, v podstatě se z dokumentu absolutně nic zajímavého nedozvíme. A ještě k tomu opatřila ČT tenhle skvost naprosto katastrofálním dabingem, kde dospělí lidé s přiškrceným hlasem mluví malé děti, to jsem naposledy zažil snad na VHS mám dojem a zrovna od veřejnoprávní televize bych takovou hrůzu teda opravdu nečekal. ()
Jen jednu výtku mám. Místo hrozného dabingu (asi z důvodu malého rozpočtu) bych ocenila titulky. ()
Člověk člověku vlkem. Pouštěl bych to v nákupních galeriích, pro tu srandu z reakcí. Ale jinak výsledek na půl cesty. Jako mikrosonda budiž. Co je na konci cesty. Jaký je rozdíl mezi observací a exploatací? ()
Poučné, zajímavé, šokující, dojemné. Pořád to mám v hlavě... Brutální kontrast jsem čekal, ale ta beznaděj dětí a vlastně i rodičů je tak syrová, že mám pořád v paměti oči děti, když vidí luxus velkoměsta a pak ten, když se vrátí "domů". Jeden z "must see" dokumentů a to je vyloženě nevyhledávám. ()
Možná by bylo dobré tenhle film pořád a dokola pouštět ve škole těm našim rozmazleným pacholkům a doufat, že si z toho alespoň něco málo vezmou. ()
Docela mě udivuje, že takový dokument vznikl v Číně, jen by mě zajímalo jak jejich příběh pokračuje dál, i když si myslím že se nic nezměnilo.... ()