Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Květen 1789. Do kláštera v městečku Compiegne přicházejí dvě mladé dívky, každá s odlišným pohledem na život a okolní svět, jejich uvedení do asketického stylu života se ujímá matka Marie (Jeanne Moreau). Vzápětí vypukne ve Francii revoluce a bratr jedné z nich, příslušník vysoké šlechty, hledá v klášteře útočiště. Když jej pronásledují revoluční orgány, obě mladé jeptišky jsou postaveny před soud...
Prvotní předlohou k filmu ROZHOVORY KARMELITEK je román německé spisovatelky Gertrud von Le Fort (1876-1971), která se věnovala postavení ženy v křesťanské společnosti. Podle jejího románu Die Letzte am Schaffot (1932) napsal francouzský dramatik Georges Bernanos (1888-1948) divadelní hru Rozhovory karmelitek, která byla na jevištích uvedena až po jeho smrti (1949). Román i jeho dramatizace vycházely ze skutečné události francouzské historie, kdy bylo šestnáct jeptišek karmelitánského řádu popraveno za spiknutí proti revoluci. Děj se soustřeďuje na diskuzi o obecném smyslu revolucí, které vesměs znamenají teror a zkázu v kontrastu s křesťanským chápáním světa. Převodu divadelní hry na filmové plátno se ujal kameraman Philippe Agostini, který se filmové režii věnoval jen zřídka, na režii a scénáři se podílel také švýcarský dominikánský mnich R. L. Bruckberger, který spolupracoval i na pozdější televizní verzi z roku 1984. Film se natáčel v historických exteriérech Senlis a Compiegne nedaleko Paříže. V rozmezí několika týdnů proběhla premiéra filmu ve Francii, Itálii a Německu v létě 1960, o rok později se mu dostalo dvou ocenění ve Španělsku. (argenson)

(více)

Recenze (14)

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Dvě velmi mladé a velmi rozdílné ženy vstupují roku roku 1789 do karmelitánského kláštera v Compiègne: bezstarostná, nekomplikovaná, veselá Constanzia (Anne Doat) a aristokratická dcera Blanche (Pascale Audret), která se již od mládí nepřekonatelně bojí života. Jsou svěřeny matce Marii (Jeanne Moreau). Brzy se v klášteře objeví komisař revoluce (Claude Brasseur), zástupce jakobínů, kteří v klášterech vidí hnízda vykořisťovatelů a zrádců. Když se v klášteře zastaví Chevalier de la Force (Pierre Bertin), bratr Blanche, aby se s ní rozloučil před útěkem ze země, je to pro komisaře vítaná příležitost k prohledání kláštera... Podle hry slavného katolického spisovatele Georgese Bernanose a podle románu Getrud von Le Fort La Dernière à l'echafaud. Film podle skutečné události, kdy se 16 karmelitánek odmítlo vzdát své příslušnosti k řádu a bylo odsouzeno za " spiknutí proti revoluci". Na popraviště šly se zpěvem Salve Regina. Roku 1906 je Pius X. blahoslavil. Tímto tématem se inspirovalo mnoho umělců. Gertrud von Le Fort napsala román La Dernière à l'echafaud. Georges Bernanos své jediné drama Dialogues des Carmélites. Neopomenutelná je i opera Francise Poulenca - jedno z největších děl francouzské operní tvorby 20. století. Žádný div, že roku 1960 vznikl i film a hned podle románu i dramatu. Dosáhl neobyčejného úspěchu a zcela právem - dodnes se jedná o jedno z největších děl bez falešného sentimentu zachycujících slabost člověka a sílu křesťana. ()

Aidan 

všechny recenze uživatele

Všechna zpracování příběhu - od povídky z pera Gertrud von le Fort, přes Bernanosovo drama až po Poulencovu operu - jsou skvělá. Platí to i o tom pozapomenutém filmu, který sice klade menší důraz na souvislost mezi úvodní "zástupnou" agónii matky představené a Blančinu odvahu, ale o to víc si bere na paškál "velkou" francouzskou revoluci. Každopádně je to duchovní hostina. ()

Reklama

Una111 

všechny recenze uživatele

Hluboký zážitek! Strhující téma, výborný scénář i výkony... nemám, co vytknout! Pěkný komentář Pohrobek s jistými nepřesnostmi. Škoda, že film vidělo tak málo uživatelů! - - - Film se zakládá na skutečné události z francouzské revoluce: 17. července 1794 bylo gilotinou sťato šestnáct karmelitánek, protože nebyly ochotné porušit řeholní sliby. Nabídly své životy Bohu jako smírnou oběť za církev a obnovení pokoje ve Francii. Byly uvězněny, odsouzeny a popraveny. Je zaznamenáno, že na popraviště kráčely v řeholních hábitech za zpěvu latinských písní a dav diváků, jindy tak krutý a rozvášněný, je sledoval v naprostém mlčení, jako by šlo o církevní obřad oběti... Deset dní po jejich popravě, 27. července 1794, jakobínský teror, nejkrvavější období francouzské revoluce, skončil! - - - Námět putoval od autora k autoru: Konvertitka Gertruda von Le Fort napsala v r. 1931 povídku "Poslední na popravišti". Držela se poměrně věrně historické skutečnosti, jen hlavní hrdinka, bázlivá Blanka de la Force, je její uměleckou licencí. Povídku si vybrali koncem 40.let Raymond Bruckberger a Philippe Agostini pro svůj filmový scénář. Požádali G. Bernanose, aby ke scénáři napsal dialogy. Bernanose, snad v předtuše blízké smrti (zemřel 4 měsíce po dokončení díla), námět zaujal, a tak vznikly Les Dialogues des Carmélites. V r. 1956 použil Bernanosův scénář ke své stejnojmenné opeře Francis Poulenc. K filmovému zpracování došlo ale až v r. 1960. - - - "Víte, v jistém smyslu je bázeň přece jen Boží dcera, vykoupená ve Velkopáteční noci. Na pohled není hezká, to ne! Jedni se jí vysmívají, jiní ji proklínají, a všichni se jí zříkají... A přece, nemylte se: ona je přítomna u každého smrtelného zápasu a oroduje za člověka." (G. Bernanos) Doplňuji 23.11.2013: Film byl z youtube stažen. Škoda. Ale je tu csfd a naše filmotéky! ()

Flego 

všechny recenze uživatele

Napriek kresťanskému aspektu, čo može niekomu vadiť, ide o strhujúcu konfrontáciu čistoty myšlienky a viery versus štátnej politickej zadubenosti. Francúzsku revolúciu poznám dokonale, ale tento konflikt mi unikol. Príbeh 16-tich karmelitániek je natočený pomalým ale naliehavým sposobom a záver je skutočne veľmi silný. ()

Hedka 

všechny recenze uživatele

Netušila som, že tento skutočný príbeh šestnástich popravených karmelitánok počas francúzskej revolúcie je sfilmovaný! A ako dobre! Meno režiséra mi síce nič nehovorilo, ale dočítala som sa, že to bol kameraman, ktorý spolupracoval s Bressonom (je to vidieť). Ďakujem za tip i za odkaz na youtube s českými titulkami! Bol to naozaj silný duchovný zážitok. Odporúčam! http://www.youtube.com/watch?v=g29xz-tUcnU ()

Galerie (5)

Zajímavosti (3)

  • Všech šestnáct mučednic bylo ve skutečnosti roku 1906 prohlášeno za blahoslavené. (Hvězdář)

Reklama

Reklama