Režie:
Neil JordanScénář:
Neil JordanKamera:
Bryan LoftusHudba:
George FentonHrají:
Angela Lansbury, David Warner, Stephen Rea, Sarah Patterson, Susan Porrett, Terence Stamp, Jim Carter, Georgia Slowe, Brian Glover, Graham Crowden (více)Obsahy(1)
Společenství vlků působí povědomě až do okamžiku, kdy si hrdinka obleče červenou kápi, vydá se přes hustý les za babičkou a musí si dávat pozor na vlky. Pak pochyby zmizí a lze si tuto svéráznou variaci na Červenou Karkulku vychutnal se vším všudy. Vztah mladé dívky Rosaleen s její babičkou dalece přesahuje hranice vytyčené pohádkou, stejně jako mluvící vlk není jen místní kuriozitou. Podmanivý film Neila Jordana (Hra na pláč, Snídaně na Plutu) nabízí otevřeně psychoanalytickou hru s jednoduchým pohádkovým příběhem, v níž je všechno podřízeno propracované vizuální stylizaci, netradičnímu vyprávění a především důmyslným dialogům. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (166)
"Dívky, pozor na vlky! Slibují bez záruky." My o vlku a za humny je... Neil Jordan! (© Faidra) Cynická pohádková babička se zhoupnula v křesle, posunula si brýle na nose a přísně se zadívala na vnučku: „Ti muži, ti muži...“ Pak holčičku začala strašit srostlým obočím, které jí prozradí vlka ukrytého v chlapech. Vyprávěla jí o plachých, přesto však krvelačných šelmách, majících podezřele velké nejen uši, ruce a zuby, ale vlastně úplně všechno. „A proč máš tak velký ocas?“ diví se nezkušená Červená Karkulka. „To abych tě lépe...“ Temně erotický i dětsky rozverný a odlehčený hororový příběh z nádherně strašidelného lesa (filmové ceny za výpravu a efekty) o tom, co vlastně vlci chtějí. A kam to vede, když některý z nich místo prostého "Ošustit, sežrat a opustit" propadne krásné a nevinné tvářičce, své kořisti, a ten vztah začne brát vážně. Ostatní vlci z jeho smečky ho opustí a on zůstane sám. Vystrašený vlček se zlomenou nohou, kulhající po třech tlapách nebezpečně blízko plamenů rodinného krbu, až mu jiskry lítají do kožichu a místností se šíří puch pálících se chlupů (a zbytků paruky po sežrané babičce, čmoudící na kraji ohniště). Z lesa je ještě slyšet vytí vzdalující se smečky, která už je zase na lovu, ale hlasitější je vrzání houpacího křesla, ve kterém se kolébá vlkova Karkulka, dnes už babka se stříbrnými vlasy a třemi bradami. A další malé nevinné děvčátko s očima navrch hlavy poslouchá její strašidelný příběh o šelmách, ukrývajících se v mužích a o tom, kam to vede, když... Když si chudák chlap se srostlým obočím nedá pozor na kočkovitou šelmu, ukrývající se v dívkách! ()
Súhlasím, našlo by sa tu pár spoločných prvkov s Burtonovou Ospalou dierou, hlavne čo sa prostredia týka a námetom, ktorý v oboch prípadoch tvorí temná legenda s prekliatím. Réžiou, hereckými výkonmi a celkovou ponurou atmosférou sa to ale nedá zrovnávať, tá u Ospalej diery hrala úplne inú ligu. Na druhú stranu, niektoré obsahové a formálne motívy - snové výjavy, obrazová symbolika, náročnejšie skladanie deja z niekoľkých minipríbehových odbočiek.... boli minimálne zaujímavé. 65/100 ()
"Freudovská" (ako píše i betelgeuse) psychoanalýza rozprávky o Červenej čiapočke v podobe (ne)rozprávky o (ne)dospelej dievčine (ne)snažiacej sa (ne)vyhnúť sa (ne)vlkom, ktorí ju (ne)prenasledujú a zároveň (ne)priťahujú. Výborne podaná atmosféra filmu, ktorý viac než o strachu rozpráva o sexuálnom dozrievaní. Plný počet ušiel len veľmi tesne. 9/10 ()
Tedy, něčeho podobného bych se v dnešní době blockbusterů s otravným CGI dočkal asi jen stěží - osmdesátky fantasy filmům přály a Company of Wolves je toho dalším důkazem. I v porovnání s podobnými Sleepy Hollow T. Burtona nebo Gilliamovými Brothers Grimm je pro mě tenhle snímek jednoznačným vítězem. Příběh je možná tak trochu na pozadí, ani ne tak kvůli své snové nedoslovnosti, ale zkrátka protože se na to moc dobře dívá a ještě lépe poslouchá (hudba je vpravdě úžasná), tudíž ojedinělá atmosféra se stává tím, na čem divácký zážitek leží nejvíce. A stojí to za to. 9/10 ()
Pro mě ideální doplněk k četbě pohádek od britské spisovatelky Angely Carter. Film Společenství vlků byl natočen podle kraťoulinké povídky Mezi vlky, která je jakousi modernější a pokrokovější variantou notoricky známé Červené Karkulky. Adaptace rozhodně zdařilá, přesto si nejsem jistá, zda by mě film zaujal, i kdybych neznala zmiňovanou literární předlohu. ()
Galerie (94)
Photo © Carlton International Media
Reklama