Reklama

Reklama

Hra na pláč

Krimi / Drama / Thriller / Romantický
Velká Británie / USA / Japonsko, 1992, 112 min

Člen Irské republikánské armády Fergus se podílí na zajetí britského černošského vojáka Jodyho. Během tří dnů se s ním sblíží. Přesto je však svolný rukojmího zastřelit. Jenže vojáka při pokusu o útěk přejede britský obrněný vůz. Fergus vyhledá v Londýně Jodyho dívku Dil a zamiluje se do ní. IRA ho znovu vyhledá a on přijme účast na chystaném atentátu. Zároveň se snaží uchránit Dil před spolubojovníky...

Neil Jordan suverénně splétá několik motivů do svrchovaně filmového tvaru. Po působivém prologu na klasické téma vztahu vězně a jeho strážce, odhalujícího zrůdnost politického násilí, se příběh přenáší do roviny intimního erotického poměru, ozvláštněného sexuální odchylkou (irský katolík je náhle postaven do neřešitelného dilematu). Na konci splynou obě roviny do poněkud bizarní historky z černé kroniky, a smírný epilog uzavírá zvláštní "vymyšlené" drama, jež vůbec nemusí být vzdálené realitě. Režisér dokáže mistrně navodit atmosféru, mnohdy i pomocí překrásných dobových písní. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (155)

Renton 

všechny recenze uživatele

Scénář: Neil Jordan .. Zvláštní počin, který klame tělem a to doslova (kdo uvidí, pochopí). Začne nenápadně, ale rychlým sledem přejde na vypilované psychologické drama o vztahu únosce a jeho oběti (pro mě nejlepší část filmu). Pak následuje rychlý a tragický obrat a snímek se láme do romantického a později opět ryze psychologického dramatu. Skvěle funguje provázání děje s obsahem písní. K hercům bez výhrad a Neil Jordan má speciální pochvalu za výtečný scénář. ()

kleopatra 

všechny recenze uživatele

Přesto, že jak podle pravítka rozdělen na část o zajetí černocha Jodyho (Forest Whitaker je i v minimu času maximální) a na tu, kde se jeden z jeho věznitelů, člen IRA Fergus (koukám, že Stephen Rea hraje v téměř všech Jordanových filmech - a skvěle), snaží rozjet nový život, se celým filmem jak pověstná červená nit táhne jedno: že minulost je a zůstane součástí každého člověka a že se před ní nelze schovat. Taky postava Jaye Davidsona, budoucího boha Ra z Hvězdné brány, je jedna z těch, na které se nezapomíná. ()

Reklama

Djkoma 

všechny recenze uživatele

Podivný film a to hned z několika důvodů. První polovička(možná spíše třetina) se odvíjí v duchu filmů, v kterých IRA unese někoho a žádá za něj někoho. Vyvine se z toho přátelství dvou muž, z čehož jeden má brzy zemřít. Druhá část je o snaze věznitele odcestovat do Londýna a poznat tu ženu, o které tolik básnil muž, který strávil své poslední okamžiky s ním.Vše je tu jinak než vypadá a celé je to, na můj vkus, příliš naplánované a čitelné. Jak si tak všímám, mnoho lidí zde bylo překvapeno jedním zásadním zvratem, který mě však byl od první chvíle jasný(asi záleží na vnímavosti). Bez této "třešničky na dortu" není Hra na pláč ničím výjimečným. Neil Jordna je zvláštní režisér, od kterého divák někdy neví co čekat a to trochu sráží jeho nepopiratelnou kvalitu (v některých filmech to nelze popřít, viz. např. Interview s upírem). Hra na pláč není filmem pro každého, své diváky si rozhodně najde, ale 89% na čsfd neodpovídá skutečným kvalitám tohoto snímku. ()

Faye 

všechny recenze uživatele

Tak konečně už vím ve kterém filmu jsem slyšela (poprvé!!!) tuhle úžasnou bajku. . „Štír a žába: Štír se chce dostat přes řeku na druhý břeh, ale neumí plavat. Jde za žábou a požádá ji, aby ho převezla na druhou stranu.Žába na to: Já tě převezu a ty mě bodneš. Štír nesouhlasí. - Kdybych tě bodnul, tak bychom šli ke dnu oba. Žába nad tím chvilku přemýšlí a nakonec přijímá.Vezme štíra na záda a vrhnou se do vody. Asi v půli cesty ucítí pálivé bodnutí v boku a dojde jí, že ji štír přece jenom bodnul.A jak se pomalu potápí do vln, zakřičí: Proč jsi mě bodnul? Teď se oba utopíme A štír na to: - Nemohl jsem si pomoci, mám to už v povaze. A jaký je v tom význam? Význam je v tom, co říká. Štír udělá to, co má v povaze.“Velmi zvláštní film o závazných závazcích, o podivném přátelství, o velmi zvláštním vztahu a o tom, co každý z nás má v povaze. Jak jsem mohla na tenhle film zapomenout? To vážně nevím, ale bajku znám.. dosud!!!! ()

Radyo 

všechny recenze uživatele

Když tenhle film skončil, ani se mi nechtělo z kina odejít a nejraději bych si vytleskal ještě jednu projekci navíc. Co k tomu dodat. Já předtím ani netušil, na co to vlastně jdu, ale pak jsem byl naprosto konsternovaný. Více takových filmů, Neile Jordane !! Od toho filmu si bezpečně pamatuji nejen režiséra, ale i herce Stephena Reu, Foresta Whitakera a Mirandu Richardsonovou. A stejně tak i Jay Davidsona, jenž se ale pak ukázal už jen ve Hvězdné bráně. ()

Galerie (61)

Zajímavosti (8)

  • Název filmu pochází z britské popové písně 60tých let 20. století. (HellFire)
  • Ústřední píseň "The Crying Game" k filmu nazpíval zpěvák a hvězda New Romantic 80. let Boy George, který proslul svými transsexuálními převleky. Píseň dosáhla v roce 1992 na 22. příčky v žebířčku The UK Singles Chart, 15. příčky v The Billboard Hot 100 Chart in the US a dokonce na prvního místa v Canada on the RPM 100 National Singles. Původní verze písně Brandy Lee z roku 1965 ve snímku zazní rovněž. (BrianStorker)

Reklama

Reklama