poster

Vnitřní slunce

  • Francie

    Un beau soleil intérieur

  • anglický

    Bright Sunshine In

    (festivalový název)
  • anglický

    Dark Glasses

    (neoficiální název)
  • Francie

    Des lunettes noires

    (pracovní název)
  • Slovensko

    Vnútorné slnko

  • Velká Británie

    Let the Sunshine In

  • Austrálie

    Let the Sunshine In

  • Nový Zéland

    Let the Sunshine In

Drama

Francie, 2017, 94 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • MartinNDL
    *

    Velmi otravné, velmi nudné, velmi ukecané, velmi hysterické. Hlavní hrdinka je trapná ve všech směrech a i když ji Juliette Binoche hraje skvěle, totální antipatie téhle k téhle rozdavačné a neustále se zamilovávající jednonočařce byly extrémní překážkou k sebemenší koukatelnosti a jen s velkým úsilým jsem to dotáhl až do konce, kde bohužel čekal nekonečný a příšerný balící monolog věštícího Depardieuho. Hrůza a ruce i oči pryč.(5.7.2017)

  • Chrysopras
    **

    Start mé filmové lázně léta Páně 2017... a dost špatnej. Což při obsazení Binoche zamrzí. A když pak uvidíte Gérárda až 10 minut před koncem ve stupidní roli s dialogovou koncovkou, která je snad jedna z nejhorších, co jsem kdy viděl... Možná, že lepší polovička lidstva najde v zápletce něco víc, mě to nudilo a vlastně nezajímalo... ( 52. KVIFF )(9.7.2017)

  • Flakotaso
    *

    Vylhaný a neupřímný film od začátku do konce. Je docela podivuhodné, že i když se odehrává v realistických prostředích a forma jaksi taky logicky inklinuje k realismu, výsledný tvar působí až nepříjemně strojeně. Na Vnitřní slunce se nedá napojit ani skrze banální procházku po ulici, protože i ta je natočena jalově. Nepříjemné postavy se motají po Paříži a tváří se jako intelektuálové, k troše nadhledu jim nepomáhá ani množství sexu a peněz - v něčem mi to připomnělo Garrelovy slabší filmy nebo Desplechinův Vánoční příběh. Vlastně mi tohle "typicky francouzské zcizování zdánlivě neprostupným intelektualismem" (cituji sebe po vzoru Kikiny), postavené na podobném principu jako zde nebo ve zmíněných filmech, uvěřitelně fungovalo jenom v méně známém, ale po všech stránkách skvělém Chéreauově filmu Všichni kdo mě mají rádi, pojedou vlakem. Kdyby se na Vnitřní slunce alespoň dobře dívalo díky rafinovanému stylu, tak bych to i v tak špatném filmu ocenil. Člověk se však dočká pouze otřesně přesvícených záběrů s mohutným šumem, vyblitých barev a podivně vedené kamery (ani ta denisovská taktilnost tady moc není). Ale pozor! Je tady dialog, natočený pomocí švenkování mezi herci, nikoli záběrem a protizáběrem! To asi ještě nikdy nikoho nenapadlo, padá mi brada. Za zmínku stojí snad jenom ve své stupiditě vtipná scéna s olizováním prstů a postava Bruna Podalyése, ve které je kupodivu cosi správně vystiženo a která mi připomněla jednu nejmenovanou reálnou osobu.(5.11.2018)

  • Capri2016
    ****

    Podľa hodnotenia vidím, že tento film buď "miluješ, alebo nenávidíš". Tento film by sa dal označiť ako "ženský film". Lebo je to pohľad ženy režisérky a scenáristky Claire Denis na partnerské a milostné vzťahy. Vynikajúca Juliette Binoche hrá citlivú umelkyňu - maliarku, matku, milenku, partnerku. Juliette v úlohe Isabelle nehľadá iba sex, ale hľadá aj lásku a nehu. A nájsť chlapa, partnera, milenca, ktorý okrem sexu je schopný viesť normálny rozhovor a otvorene sa vyjadriť k vznikajúcim vzťahom je skoro nemožné. Bohužiaľ sa mnohé ženy v tomto filme nájdu, lebo ako keby tento film ukazoval nefungujúce vzťahy a neúspešné hľadanie lásky ako cez kopírak. A mne sa záver filmu s príhovorom psychológa / liečiteľa páčil, lebo ukázal, že každý človek a teda aj každá žena musí hľadať v prvom rade vnútorné slnko, čiže sa musí starať v prvom rade o seba, mať vnútornú pohodu a potom možno nájde aj pohodu vo vzťahoch... Proste skvelý film, ktorý vo mne (žene) bude ešte dlho rezonovať!(20.4.2018)

  • Biopler
    *

    Podpriemerný príbeh, akési hľadanie šťastia v živote zrelej ženy vekom, no žitím života a výberom partnerov rozhodne nie. Ako-tak ma bavilo sledovať romániky, ktoré nikam neviedli. Bol som rozhodnutý, že udelím 2*, ale príšerný monológ jasnovidca v podaní Depardieua skrvavil celkový dojem. O čomsi hovorí i prístup, keď záverečná siahodlhá reč je omotaná titulkami, skrátka režisérka nám dáva zožrať, že už aj ona to má na saláme a že príbeh obohatí o ďalšieho ňoumu.(24.3.2018)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace