Vánoce s Alžbětou

Hnusné dušičkové počasí, hnusný socialistický venkov. Vlado Müller jako permanentně mírně nabručený řidič ošuntělého náklaďáku zásobuje depresivně vyhlížející vesnické prodejny. Vedení firmy mu přidělí nového závozníka - tedy závoznici - mladičkou pohlednou problémovou Alžbětu, která prošla děcákem a teď je v podmínce. Tihle dva by normálně o sebe vůbec nezavadili a teď spolu musí sdílet po celou pracovní dobu těsnou kabinu náklaďáku. Původně jsem film hodnotila dvěma hvězdičkami, ale po dalším zhlédnutí jsem ho vzala jakž takž na milost. Není to komunistická nalejvárna, i když se tam pracuje. Spíš jde o psychologickou kresbu klíčícího (nebo ne?) vztahu mezi dvěma odlišnými osamělými bytostmi na pozadí reálného socialismu. (02.11.2006)

"Jmenovalo se to Pompeje..." "Dobrý večer, pane Hubert..." Vánoce bez sněhu jsou jako řidič bez závozníka. Místo sněhu déšť a místo pracanta závoznice...přeživší obyvatelka Pompejí, jež si vodí muže jak na provázku a která do silně stereotypního života jednoho spravedlivě a lidsky smýšlejícího řidiče, rozvozce potravin do prodejen Smíšeného zboží po vesnicích, zanese bouři, která rozcupuje každodenní rutinu na kousky...Neuvěřitelně skromně pojatý film o dceři bez otce a tátovi bez dcery, zničehonic se setkají v kabině, už ve své době, starého krámu na čtyřech kolech, dva rozdílné světy lidí, kteří v životě již zažili své. Veškeré základy silných kvalit mistrových filmů s lidským obsahem jsou zde, tohle je Kachyňa a Procházka bez zábran, troufám si napsat, geniálně syrovým způsobem vypráví banální, nicméně tematicky velmi svobodný, otevřený příběh se skvělými dialogy o lidském souznění. Vše v atmosféře československých šedesátých let, jež se projevuje i ve způsobu natáčení, vše završeno doslova super hereckou dvojicí. Pro mě rozhodně jeden z nejlepších vánočních filmů. (10.07.2013)

Zůstává mi záhadou, proč je tohle vynikající psychologické drama spíše opomíjeno a víceméně (polo)zapomenuto, vždyť jeden z našich nejlepších režisérů natočil formálně přesný civilní snímek v duchu dobové realistické tradice, který dodnes neztratil na své působivosti a hloubce. V příběhu archetypálního transgeneračního střetu dvou bytostných samotářů a solitérů, staršího muže a mladičké dívky, kteří jsou do své samoty dohnáni nepřízní osudu a kteří k sobě jen velmi obtížně hledají cestu, se dá nalézt mnoho pravdivého, v postavě muže se sváří podvědomě role otce se sexuálním pudem, v postavě mladé ženy zase získaná nedůvěra s podvědomou touhou po lásce. Oba si v sobě nesou hluboko uložená tajemství a také bolestný pocit životní křivdy. Velmi depresivně vyznívající černobílý snímek je rámován rituálním pracovním koloběhem a stejně jako později v případě filmu Městem chodí Mikuláš je v něm zesílen účinek vyprávění zasazením příběhu do období Vánoc. Zcela zvláštní kategorii tvoří pak vynikající herecké výkony Vlado Müllera i zcela neznámé Pavly Kárníkové, jejichž civilní herecké projevy ještě umocnily celkové vyznění filmu. Karel Kachyňa natočil skutečně nadčasově vyznívající snímek, který je ovšem hluboce ukotven do doby svého vzniku a jako málokterý jiný podává filmové svědectví o životě v šedi českého venkova 60. let... (01.01.2012)

Řidič , kterému je 50 let představuje ho Vlado , kterému bylo 38 let poněkud divné, ikdyž on vypadal starší. Zvláštní je že mu závoznici dělá mladá holka. Kterou nejdřív nemusí, ale pak se s kamarádí, aby ho vzápětí nechala opět sama. Film je jen jaký si před vánoční příběh dvou osamělých lidí, který neurazí, ale ani nijak nezaujme. (15.01.2010)

Protože je Karel Kachyňa můj velký oblíbenec a jeho tvorbu mám v malíčku, k tomuto filmu jsem se dostal až nedávno. Nemyslel jsem si, že z těch několika málo filmů, které jsem od něj neviděl, může být některý, který patří k tomu nejlepšímu, co natočil. Vánoce s Alžbětou se tak netváří, ale ve skutečnosti je to velký film. Z prostého a fádního příběhu je vytěženo maximum. Psychologie postav je nejen famózně napsaná, ale i zahraná. Dialogy se sypou jako písek, stejně jako bezvadný střih a perfektní kamera vykresluje zmáčenou atmosféru víc než dokonale. A nad tím vším stojí perfekcionalista Kachyňa! (24.03.2013)