Zlatí úhoři

Celkom milo som ostal prekvapený po zistení, že ide o televízny film určený pre deti a mládež... Je pravdou, že film sa točí okolo jedného malého chlapca, ktorý veľmi rád chytá ryby a jeho snom je chytiť zlatých úhorov, ktorí podľa jeho otca určite raz budú tiahnuť riekou. Príbehy okolo tohto chlapca však vôbec nie sú až také detské (odvedenie otca a dvoch bratov do koncentráku, či likvidácia rozviedčíka), preto je vcelku zaujímavé, že sú Zlatí úhori určení detskému publiku. Ináč, páni herci a ich herecké výkony sú jednoznačnou lahôdkou pri sledovaní tohto filmu. (12.05.2008)

Podobný snímek jako pozdější Smrt krásných srnců. Postava Pana Proška a jeho psa je totožná jen tady je on sám ,kdežto v dalším snímků má 5 dětí. Co mě na tomhle snímku zarazilo ,jak je možný ,že "Prdelka" nenosí židovskou hvězdu? Kdežto jeho bratři ji měli! Nejsilnější scéna je ,když chlapec povídá matce "já vím kde jsou bráškové a tátínek v koncentráku a mají hlad,Maminko ,že je tam nebijou?" přitomhle je asi na měko každý znás. Karel Kachyňa natočil krásný snímek z nádherně nasnímanou přírodou a skvělým obsazením. V.Menšík a R.Hrušínský těžko říct ,který z nich podal lepší výkon. (30.12.2007)

Kachyňove filmy ma vždy oslovovali a dve knihy Otu Pavla majú pevné miesto v mojej knižnici. Ryby som, myslím, v živote nechytal, to však vôbec neprekáža, pretože tento film je viac o ľuďoch, než o rybách. A je nádherný "audiovizuálne". Mám tým na mysli tie krásne presvietené, čisté a chvíľami až snové obrazy, ku ktorým znie rovnako pekná hudba. Písať o hereckom majstrovstve Rudolfa Hrušínského a jeho rybárskeho eléva považujem za zbytočné. Porovnávaniu so Smrťou krásnych srncov sa zatiaľ vyhnem, pretože som ju nemal možnosť vidieť v súčasnosti a moje spomienky sú rozštvorčekované ako tváre gaunerov v televíznom spravodajstve. Ale teším sa. (19.07.2010)

Ota Pavel patří již dlouhá léta k mým nejoblíbenějším autorům. A jeho nezapomenutelným poetickým i realistickým způsobem popsané příhody jeho mládí (podobně jako u "Smrti krásných srnců") dovede nesmírně poutavou formou převést do filmové podoby právě jen Karel Kachyňa. A spolu s perfektním výběrem ústředních hereckých postav a hlavně nezapomenutelných hereckých výkonů (Hrušínského, Menšíka, Mikoláše ("Prdelky") i dalších) vzniklo dílo, které oprávněně patří ke klenotům tehdy československé kinematografie stejně jako dílo Oty Pavla patří ke klenotům československé literatury. Přesto, že Heřmánkův tatínek a Vančurové maminka ve "Smrti krásných srnců" jsou rovněž nezapomenutelní, u mne těsně na body celkově vede toto komornější televizní zpracování Pavlovy předlohy. Sportovní terminologií (Ota Pavel měl sport také nesmírně rád) možná v technické hodnotě (příběh) vedou "Srnci" ale v uměleckém dojmu a celkově pro mne "Zlatí úhoři". (24.05.2017)

Na Zlaté úhoře jsem se těšila, přece jenom to patří málem ke zlatému fondu české kinematografie a ohlasy jsou více než příznivé. Svezu se na vlně kladů a film budu chválit. Už jméno režiséra a autora předlohy napoví, co vás bude čekat, proto jsem nezůstala zklamaná, ale naopak uspokojená, dostalo se mi toho, co jsem předpokládala. Přehlídka předních herců, má oblíbená Balzerová, poetická atmosféra (kterou u filmů sice nevyhledávám a leckdy je pro mě překážkou) tady sedla. Atmosféra lásky a rodinné pohody, bezstarostného dětství se snoubí s krutostí války a Kachyňa to dokázal hezky vystihnout. (13.05.2012)