Závrať

Takový "outcast" snímek- z konce světa. kde lišky dávají dobrou noc. Pomale plynoucí film o řidiči náklaďáku, který se žen nebojí, a mladé holce z hospody, která kreje jeho zálety a zároveň ho miluje. A on na to samozřejmě jko správně zabedněnej chlap ne a ne přijít. Nám mužům to holt často blbě zapaluje, že nejlepší kámoška může bejt taky nejlepší ženská našeho života.80% (01.02.2014)

Závrať předznamenává Naději, jak už to tak v životě bývá… Rozpačité napětí mezi vyprávěním příběhu, vylíčením prostředí a charakteristikou postav se již zde řeší kompromisními resumé: od samého začátku se vše sčítá. Nerozehraje se drama, nepředstavují se hrdinové a prostor zůstává v pozadí, jakkoliv jej kamery sledují s větším zaujetím než ty tiché i hlučné lidi. Zatímco však v Naději k sobě přitahovali pozornost právě skvělí herci, zde lhostejně a nezaujatě hrají lhostejní a nezaujatí, a do černobílých siluetových podobizen si divák promítá své vlastní sny a viny – a při vší slábnoucí úctě pochybuji, že zrovna o tohle Kachyňovi a Novákovi šlo. Snad kdyby obsadil Chadimovou a Lackoviče nebo Peterku a současně rozehrál živý logos periferního společenstva, dokázal by tu tušenou přímku lidských životů zhmotnit, takto zůstalo u fragmentů, s nimiž se lze stěží ztotožnit, jakkoliv už člověk ledacos zažil. Když se v poslední třetině film zúžil na milostné drama, začal se hroutit i obraz a svět a hrdinové přestali být hrdiny, nezbylo nic… (21.04.2018)

Je to takřka polozapomenutý film, alespoň soudě podle komentářů. V podstatě tam nic převratného nebylo, ale v krásné přírodě Krušných hor působil příběh vztahu mladinké Božky a řidiče Gaby jímavě. A abych nezapomněl, Eva Šolcová pro mne dosud neznámá herečka se mi moc líbila, měla šmrnc a přitažlivý vzhled. (30.12.2008)

Nečekaně nalezený snímeček vysoké kvality. Film nepřekypuje žádnými zvraty ani extravagantními charaktery - i ten příběh je vlastně prostinký. Gabriel je řidič náklaďáku a proutník, Božka je mladá, krásná a navíc dcera Gábova kamaráda. Civilní film popisující jejich zvláštní vztah, jejich živošičné a přirozené puzení k sobě i jejich nutné odlučování (nejen věkový rozdíl). Za celou dobu jsem se nestihl jedinkrát nudit, navíc jakési prohození role hlavního hrdiny (nejprve Božka, potom Gába) film také oživuje. To, že sentimentální konec je nasnadě vůbec nevadí - jinak to přece ani skončit nemohlo. Krásný, čistý film o lásce. (02.02.2009)

Na začátku 60. let točí Kachyňa tři filmy, které lze vnímat jako na sebe navazující - Trápení, Závrať a Naděje. V prvním se objeví malá dívenka, která se odlišuje od svého okolí, svou náklonost upírá k stejně osamělému tvoru, jako je ona sama - ke koni. V Závrati se objevuje téma přitažlivosti mladinké dívenky a zralého muže, Naděje ukazuje křehký vztah vznikající mezi notorikem a ženou pochybné pověsti. Společným jmenovatelem je osamělost a vznikající vztah. Závrať má vytříbenou kameru, záběry na oblaka nebo rozlehou krajinu navozují zvláštní niternou atmosféru. Na rozdíl od pozdějších snímků Vysoká zeď nebo Čekání na déšť kdy se Kachyňa obrací spíš k mladším divákům a ukazuje jednostrannou lásku dívenky k dospělému muži, zde se rozehrává velice zajímavé vábení dospívají dívky. Projevy náklonosti nesou stopy jak dětské hravosti, tak i ženské rafinovanosti. Právě tako kombinace nevinnosti a ženské touhy přitahne pozornost staršího muže, který nemá o ženy nouzi. Pěkný citlivý snímek (04.02.2016)