Režie:
Philip KaufmanScénář:
Philip KaufmanKamera:
Philippe RousselotHudba:
Mark AdlerHrají:
Fred Ward, Uma Thurman, Maria de Medeiros, Richard E. Grant, Kevin Spacey, Jean-Philippe Écoffey, Juan Luis Buñuel, Féodor Atkine, Pierre Étaix (více)Obsahy(2)
Milostné mnohoúhelníky Henryho Millera... Americký snímek Henry & June (1990) vznikl podle deníků Anais Ninové (publikovaných až po její smrti), v nichž autorka popisuje svůj vztah ke spisovateli Henrymu Millerovi a k jeho ženě June. Anais (Maria de Medeirosová) žije se svým dobře situovaným manželem Hugem (Richard E. Grant) na předměstí Paříže a touží vyměnit svou šedivou existenci za společensky bohatší, bohémský způsob života. Ten nalezne v náručí Henryho Millera, s nímž ji Hugo seznámí. Anais je k zemitému spisovateli sexuálně přitahována, ale její dřímající vášně opravdu rozdmychá až setkání se smyslnou Millerovou manželkou June (Uma Thurmanová). Americký režisér Philip Kaufman (nar. 1936) otevřeně zobrazil partnerské vztahy už ve své adaptaci Kunderova románu Nesnesitelná lehkost bytí (1988). V Henrym & June se pokusil zajít ještě dál, což mu v americké distribuci jako prvnímu vyneslo cenzurní omezení NC-17. Přes vypjatost erotických scén však tato stránka filmu není dominantní. V popředí Kaufmanova zájmu (scénář napsal společně s manželkou Rose) je atmosféra Paříže roku 1931 a prostředí umělecké bohémy, k níž Miller patřil. Snímek zaujme uměřenými hereckými výkony hlavních představitelů a citlivým přístupem francouzského kameramana Philippa Rousselota, jenž byl za svou práci nominován na Oscara. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (34)
Obe herečky sú naozaj nádherné ale to je na film málo. Dvojhodinovú nudu to nezachráni. To, že som pri tom stihol aj surfovať po nete je dôkaz, že film nedokáže vtiahnúť do deja (ak tam vôbec nejaký je) a priklincovať diváka k obrazovke resp. plátnu. Dokonca ani erotickým scénam sa to veľmi nedarilo. ()
Svatí hosté styčných "drákulovských" stylů. Múzy Kámasútry ve městě Amorů. Tam padá listí, stud. Padají šaty. Utrhlo se fyzično. Nosí se intelektuální sex, pohledy na vrcholné polohy. Polední tango těl. Sekty se sny u tabule vzdechů pornografické nevěsty. Pomyšlení loží, s omezenou životností přelétavé věrnosti. ()
Viděno na ČT2 v příšerném českém dabingu. Henry a June je film, který je v evokování dobové či erotické atmosféry pozoruhodně neživotný - v tomto ohledu je srovnatelný třeba s podobně poznamenaným snímkem Děvčátko, který se také marně pokoušel o cosi jako nostalgický filmový návrat do starých zlatých časů 1. pol. 20. stol. (viděno z dnešního mainstreamového pohledu, který si celou éru avantgardy s oblibou idealizuje). S tím, že první jmenovaný je více než devótní filmovou poctou Henrymu Millerovi a Anaïs Nin, kde June Miller hraje zcela nepokrytě pouze druhé housle. Moje hlavní výtky bych však směřoval především k neúměrně dlouhé stopáži (více než dvě hodiny je na film, kde se toho stane povážlivě málo, přece jen příliš) a k hereckému obsazení hlavních mužských rolí - je-li Richard E. Grant ve své roli Huga nemožně toporný až neohrabaný, pak Fred Ward je ve své titulní roli Henryho Millera přímo děsivě nepřesvědčivý a sklouzávající kamsi na dno ochotnického tápání a výrazové nejistoty - a ještě k tomu byl zcela hrůzně nadabován... to je prostě celé špatně. Naopak ženské obsazení hlavních rolí je pro mě hlavním důvodem, proč jsem si nakonec z tohoto - ne zrovna dvakrát povedeného - snímku odnesl relativně příjemný divácký zážitek. Postava June je v podání Umy Thurman smyslnou, éterickou a šarmantní femme fatale, a Maria de Medeiros je v roli Anaïs odzbrojujícím způsobem sladká, zasněná a žádostivá (při každém záběru na její oči jsem lapal po dechu). Jsou to tyhle dvě holky, kvůli nimž pro mě osobně mělo cenu tento film vidět, jinak - vztato kolem a kolem - nestojí tenhle biják za nic. Objektivně tři hvězdy, subjektivně o jednu víc. ()
Babička Jennifer Schecter se jmenovala Anaïs a stejně jako ona měla potřebu intelektuálně ojet vše, co se kolem ní hnulo, a pak o tom ještě napsat. A protože u Umy Thurman se jí to povedlo jen částečně a protože druhou hodinu se už film šíleně vlekl a nedělo se tam takřka nic zajímavého, nemůžu hodnotit ani průměrně. Jinak nechápu, kde se u klasického dramatu ze 30. let vzalo to označení western, s tím to opravdu nemá pranic společného. ()
Nejdřiv jsem se na to chtěl kouknout jenom kvuli tomu, že tam hraje Uma Thurman, ale ta se tam teda moc neohřála, jenom tak trošičku zateplila..., takže mě zklamalo, že tam byla tak málo. Maria de Medeiros je sice celkem pěkná náhrada, ale přece jenom vypadá spíš jak nějaká holčička, né žena, kterou bych si v té roli představoval - prostě jí nevěřím, že dokáže tak bezostyšně šukat s každym. Jinak se tam pořád vyskytuje hodně divná umělecká smetánka a jejich divny chování, vztahy a hlavně sex, to všechno okecávany intelektuálníma kecama. Docela se mi libil Fred Ward, asi jeho nejlepší role nebo co (ty jeho ostatní role totiž většinou byly v nějakym béčku). Shrnu to takhle: hodně Henryho, málo June, nejvíc Anais hernajs... ()
Galerie (38)
Zajímavosti (6)
- Film, který navštíví Anaïs (Maria de Medeiros) a Henry (Fred Ward) v kině, je Andaluský pes (1928) od Louise Buñuela. (nezavisla)
- Hnědooký Fred Ward nosil během natáčení modré kontaktní čočky. (Terva)
- Natáčení probíhalo převážně v Paříži. (Terva)
Reklama