Henry & June
Henry a June
Režie:
Philip KaufmanScénář:
Philip KaufmanKamera:
Philippe RousselotHudba:
Mark AdlerHrají:
Fred Ward, Uma Thurman, Maria de Medeiros, Richard E. Grant, Kevin Spacey, Jean-Philippe Écoffey, Juan Luis Buñuel, Féodor Atkine, Pierre Étaix (více)Obsahy(2)
Milostné mnohoúhelníky Henryho Millera... Americký snímek Henry & June (1990) vznikl podle deníků Anais Ninové (publikovaných až po její smrti), v nichž autorka popisuje svůj vztah ke spisovateli Henrymu Millerovi a k jeho ženě June. Anais (Maria de Medeirosová) žije se svým dobře situovaným manželem Hugem (Richard E. Grant) na předměstí Paříže a touží vyměnit svou šedivou existenci za společensky bohatší, bohémský způsob života. Ten nalezne v náručí Henryho Millera, s nímž ji Hugo seznámí. Anais je k zemitému spisovateli sexuálně přitahována, ale její dřímající vášně opravdu rozdmychá až setkání se smyslnou Millerovou manželkou June (Uma Thurmanová). Americký režisér Philip Kaufman (nar. 1936) otevřeně zobrazil partnerské vztahy už ve své adaptaci Kunderova románu Nesnesitelná lehkost bytí (1988). V Henrym & June se pokusil zajít ještě dál, což mu v americké distribuci jako prvnímu vyneslo cenzurní omezení NC-17. Přes vypjatost erotických scén však tato stránka filmu není dominantní. V popředí Kaufmanova zájmu (scénář napsal společně s manželkou Rose) je atmosféra Paříže roku 1931 a prostředí umělecké bohémy, k níž Miller patřil. Snímek zaujme uměřenými hereckými výkony hlavních představitelů a citlivým přístupem francouzského kameramana Philippa Rousselota, jenž byl za svou práci nominován na Oscara. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (34)
Nejdřiv jsem se na to chtěl kouknout jenom kvuli tomu, že tam hraje Uma Thurman, ale ta se tam teda moc neohřála, jenom tak trošičku zateplila..., takže mě zklamalo, že tam byla tak málo. Maria de Medeiros je sice celkem pěkná náhrada, ale přece jenom vypadá spíš jak nějaká holčička, né žena, kterou bych si v té roli představoval - prostě jí nevěřím, že dokáže tak bezostyšně šukat s každym. Jinak se tam pořád vyskytuje hodně divná umělecká smetánka a jejich divny chování, vztahy a hlavně sex, to všechno okecávany intelektuálníma kecama. Docela se mi libil Fred Ward, asi jeho nejlepší role nebo co (ty jeho ostatní role totiž většinou byly v nějakym béčku). Shrnu to takhle: hodně Henryho, málo June, nejvíc Anais hernajs... ()
Noo... hudba, kostýmy, celková atmosféra let třicátých - dobré, ale někde v průběhu filmu to neustálé soft-retro-porno začalo nudit, celé to bylo takové zmatené, pořádně jsem nevěděl, kdo s kým má správně souložit, děj taky mizerný...Nějak to nezachránila ani krása obou hereček ( Uma Thurman, Maria de Medeiros) ani jejich velmi solidní výkon. Zkrátka jsem ty víc jak dvě hodiny spíš protrpěl. ()
Obe herečky sú naozaj nádherné ale to je na film málo. Dvojhodinovú nudu to nezachráni. To, že som pri tom stihol aj surfovať po nete je dôkaz, že film nedokáže vtiahnúť do deja (ak tam vôbec nejaký je) a priklincovať diváka k obrazovke resp. plátnu. Dokonca ani erotickým scénam sa to veľmi nedarilo. ()
Svatí hosté styčných "drákulovských" stylů. Múzy Kámasútry ve městě Amorů. Tam padá listí, stud. Padají šaty. Utrhlo se fyzično. Nosí se intelektuální sex, pohledy na vrcholné polohy. Polední tango těl. Sekty se sny u tabule vzdechů pornografické nevěsty. Pomyšlení loží, s omezenou životností přelétavé věrnosti. ()
Na pozadí životopisných faktů o Henry Milerovi, June a Anais předvedena evokace uměleckého kvasu Paříže 1. poloviny 30. let, v snových partiích Anais jakoby probíhají zrychlené dějiny moderního malířství od Picassa a Chagalla po surrealisty, při návštěvách biografu vidíme pak díla Buňuelova a Dreyerova, doprovodná hudba pak pulsuje mezi díly Pařížské šestky, francouzským šansonem, jazzem, Španělskem a vzdálenější exotikou. Erotika otevřená i potlačovaná má stále ducha kultivovanosti i artistní pikantnosti. ()
Galerie (38)
Zajímavosti (6)
- Film, který navštíví Anaïs (Maria de Medeiros) a Henry (Fred Ward) v kině, je Andaluský pes (1928) od Louise Buñuela. (nezavisla)
- Natáčení probíhalo převážně v Paříži. (Terva)
- Některé násilné scény, zvláště se objevují na začátku filmu, vedly americké cenzory k rozhodnutí pro rating NC-17. Například novozélandští cenzoři pak filmu přidělili rating R-18. (Terva)
Související novinky
Trierova sága o souložení
Ve Švédsku právě padla první klapka nového ero-eposu Larse von Triera s výmluvným názvem Nymphomaniac. Filmu přinesl mediální pozornost především Shia LaBeouf, který tvrdil, že si před kamerou… (více)
Reklama