Dvojitý milenec

Francouzský erotický thriller alá psychologický film si zapamatuju, protože 1) celkem zajímavá story, která je zabitá koncem 2) úvodní záběr rovná se záběr do vaginy ( WTF?) 3) nechutný vetřelčí "porod" 4) Jaqueline Bisset mi přišla jako fantastická kráska, tady už je trochu utahaná šarmatní dáma 5) Škoda Fabia jako dopravní prostředek hlavní hrdinky ( poprvé ve franc. filmu? ) Jednou se to dalo, ale čekal jsem něco lepšího. (07.02.2018)

Myšlenka asi dobrá a nosná, první minuty rozhodně dokážou vtáhnout, druhá polovina ovšem působí uspěchaně a zmateně. Naposledy Marine Vacth (4 roky zpátky) balancovala na hranici dětství a dospělosti, nudila se a netušila, co s právě objevenou sexualitou. Francouzský „znalec žen“ François Ozon ji nyní znovu vrátil do hry, trpí depresemi i bolestmi břicha. O fyzický problém nejde, doporučenou má terapii. Sezení pomáhá, ovšem psychoterapeut k pacientce ucítil něco víc. Idylka dvojici ale příliš dlouho nevydrží. Dívka totiž řeší partnerovu záhadnou minulost i utajované dvojče. Bratr je rovněž odborníkem doprovázející klienty při řešení jejich obtíží, ovšem metody má podstatně výstřednější. Ozonova posedlost dvojicemi je velmi zajímavá, používá nejen dvojčata, ale i zdvojené záběry nebo opakované motivy. Svůj melancholický a zádumčivý portrét zbloudilé duše znovu staví tak, že umožňuje pochopení z různých úhlů pohledu. Odsoudit dívku nebude snadné. Pochopit také ne. S látkou Ozon pracuje obratně, umělecky, sexuálním jiskřením umí působit jako málokdo. Jen ten konflikt celkově tak nějak vyšuměl. (01.01.2018)

Příběh super. Je to vymyšlené fakt skvěle. Herci jsou také dobří. Nicméně, to ztvárnění “porodu” mě vážně znechutilo. Už na základce nám pouštěli porod a to jsem si myslela, že je to nechutné až hrůza a od té doby nechci dítě. Ovšem tohle to překonalo. Normálně mi ani nechutné věci nevadí, ale tohle je moc i na mě. Takže úspěch. (09.01.2018)

"Ženský režisér" François Ozon roztočil kolotoč psychologických hier medzi bizarným trojuholníkom. Mladá žena, so sklonmi k depresiám, sťažujúca sa na zdravotné problémy, svojimi mätúcimi a ľahkovážnymi krokmi pátra po minulosti svojho milenca, aby padla do osídiel aj druhému... Náročný príbeh je dokonale vystavaný, divák sleduje jej pátranie a režisér sa hrá. Využíva finty, odbočky, odvážne scény, zrkadlové dekorácie. Z tohto pohľadu oceňujem priamočiary záver a vysvetlenie. (31.12.2017)

Zbytočne moc sa tu chce Ozon podobať De Palmovi s Cronenbergovými koreňmi (Dead Ringers). Cez psychologicky dobre rozohranú milostnú trojku s atraktívnym obrazom (tie zrkadlá sú proste super) sa totiž dopracuje iba do thrillerovej hračky s pointou, v ktorej vyšumí do prázdna rastúci konflikt medzi postavami - teda to, čo robilo film zaujímavým. Slabšie francúzske dvojča v tieni toho kultového, amerického. S divácky atraktívnou dávkou sexu. Úvodný záber kamery, vyliezajúcej z vagíny, si na kino plátne nemůžete nechat ujsť. (26.06.2017)