Režie:
Aki KaurismäkiScénář:
Aki KaurismäkiKamera:
Timo SalminenHudba:
Mauri SuménHrají:
Kati Outinen, Elina Salo, Esko Nikkari, Vesa Vierikko, Reijo Taipale, Silu Seppälä, Outi Mäenpää, Marja Packalén, Richard Reitinger, Helka Viljanen (více)Obsahy(2)
Hrdinka toužící po lásce a osud, který nepřeje romantickým snům. V osmdesátých letech se ve Finsku často mluvilo o tom, že problémem finského filmu je nedostatek dobrých námětů. Kaurismäkiho tehdy napadlo, že podkladem pro dobrý námět se může stát například obyčejná sirka: Kde se vyrábějí sirky? – Nejspíš v nějaké továrně. – A kdo je tam vyrábí? – Snad nějaké děvče. – A kam jde děvče po práci? – Možná domů. – Co na něj doma čeká? – Možná úchylný otec. Rozvinutím tohoto elementárního dějového řetězce vzniká na konci drama téměř antických rozměrů. Snímek obsahuje, i na Kaurismäkiho tvorbu, mimořádně málo replik, první zazní až po devíti minutách filmu: „Jedno malé pivo." (Česká televize)
(více)Recenze (104)
Zapáliť všetkým tým ohne vzdoru, čo z lásky činia osamelcom nočnú moru! Vybuduje dievča s pomocou jedu na krysy empatickejšej spoločnosti obrysy? Skôr nie, jej počínanie sa na prvý pohľad javí márne. Napriek tomu velebme ho a zároveň slávme. Pretože sklamanie v láske aj priateľstve nekončí tu zúfalým suicídiom. Stavia sa priamočiarejšej pomsty slastný dom. A teda nie blúdenie v zákrutách melancholického smútku. Lež vyporiadanie sa z hajzľami prinieslo i humor - aj keď len na dokrútku. Scéna s chlapíkom v bare bola totiž nakrútená dodatočne, vraj preto, aby dĺžka filmu uspokojovala divákov v kine dostatočne. ()
Výrazným významovým prvkem tohoto filmu je absence nediegetické hudby a minimum replik. Postavy se tak pohybují v hutném a téměř neprostupném mlčení. Nejčastěji je ticho prolomeno nasládlými písněmi o lásce, jež se hrdince vnucují ze všech možných reproduktorů, a rytmem továrních strojů, v němž se odehrává stereotypní život hrdinky. Zobrazením každodenních rituálů, stejně jako práce strojů, je vyvolán dojem věčného opakování. (Umocněné tím, že je zobrazena pouze přítomnost - neznáme minulost postav, všechno se zdá být odvěké.) Hrdinčina naděje na změnu je zničena a ona se rozhodne pomstít se. Všem a za všechno. V poslední scéně je stejně odevzdaná, jako byla předtím, než se vypořádala se svým okolím. Jako by jí bylo jasné, že případný život ve vězení nebude o mnoho jiný než její dosavadní život na „svobodě“. Film je o (neúspěšné?) snaze vymanit se; porouchat stroj, na jehož pásech se vezou lidé, křehcí, stejní a zaškatulkovaní. ()
Jako kdyby se člověk díval na porevolučního Chauna, ovlivněného prvními filmy Jima Jarmusche. Ale je tam ještě něco jiného..výběr extrémně nesympatických postav, omlácená omítka na domech (jako v devadesátým nás!), skromné interiéry, traumatizující komunikace to všechno vytváří tak pesimistický dojem, že by se za něj nemusel stydět undergroundový film z nějakého sibiřského socialistického městečka Tahle součást Kaurismakiho "proletářské trilogie" by se jako reklama na výhody kapitalismu začátkem devadesátých let použít asi nedala:). Dokonale odosobněné drama osobní vzpoury proti životu, který není k žití.V pouhých 68 minutách řekl Kaurismaki všechno, co chtěl a řekl to nálehavě. ()
Výborný film, který díky krátké stopáži rychle dospěje ke svému skličujícímu rozuzlení. Bylo mi z toho smutno, ale čistá depka to není - film příjemně oživuje decentní humor. Současně jsem tam cítil totéž, co jsem identifikoval i v pozdějších Kaurismäkiho filmech - silný humanismus a lásku k lidem, zdánlivým outsiderům (v tom mi hodně připomíná literární tvorbu B. Hrabala). V neposlední řadě mě tam velmi bavil hudební podkres - ve filmu zazní spousta skvělé muziky. Vztato kolem a kolem, zase mám Kaurismäkiho o něco víc rád. ()
Keď som si v júni tohto roku pozrel tretí Kaurismäkiho film, ktorý mi potvrdil, že s týmto pánom nenájdem spoločnú reč napísal som, že je pre mňa synonymom dopravnej značky: Stoj, daj prednosť iným režisérom! Neviem, či ma zlákalo 81 % alebo fóbia väčšiny užívateľov ČSFD z toho, že keď vidia film, ktorý sa im vyložene nepáči, neosloví ich, tak hľadajú chybu v sebe, lebo režisér je slávny, percent má film hodne, tak iba diváci môžu byť čudní, nechápaví. Dievča zo zápalkárne je podľa môjho dojmu všetkým iným než tým, čo sa píše v obsahu a väčšine komentárov. Na ďalší Kaurismäkiho film ma už nenaláka ani ponuka práce v zápalkárni. ()
Galerie (20)
Photo © Future Film
Zajímavosti (2)
- Hoci je protagonistka takmer v každej scéne, prvýkrát prehovorí až v 25. minúte filmu. (Bilkiz)
Reklama