poster

Bohémský život

  • Francie

    La vie de bohème

  • Německo

    Das Leben der Boheme

  • Švédsko

    Bohemernas liv

  • Finsko

    Boheemielämää

  • Finsko

    Bohemliv

  • anglický

    The Bohemian Life

  • Slovensko

    Bohémsky život

Drama / Komedie

Francie / Německo / Švédsko / Finsko, 1992, 100 min

Režie:

Aki Kaurismäki

Předloha:

Henri Murger (kniha)

Scénář:

Aki Kaurismäki

Kamera:

Timo Salminen

Hrají:

Matti Pellonpää, Evelyne Didi, André Wilms, Kari Väänänen, Christine Murillo, Jean-Pierre Léaud, Carlos Salgado, Alexis Nitzer, Sylvie Van den Elsen, Gilles Charmant, Laika, Dominique Marcas, Samuel Fuller, Jean-Paul Wenzel, Louis Malle, André Penvern, Maximilien Regiani, Daniel Dublet, Philippe Dormoy, Louis Delamotte, Kenneth Colley, Joëlle Jacquet, Michel Jacquet, Helene Brousse, Antonio Olivares, Sanna Fransman, Jacques Cheuiche, Simon Murray, Monique Goury, Mark Lavis, Irmeli Debarle, Veikko Nieminen, Jacques Leobold, Jean-Bernard Mateu, Jean-Luc Abel, Christian Ehrhart, Jacques Ehrhart, Gilles Sacuto, Konsta Väänänen, Alain Sakhnowsky, Teresa Saraiva, Andrée Saldo, Karine Arsène, Jean-Pierre Abodi, Remi Adam, Lalouani Areski, Francois Aver, Marc Barbé, Francis Boespflug, Lydia Braun, Noël Bureau, Natalia Cheuiche, André Le Coq, Gilbert Delmas, Daniel Dudon, Bernard Dupont, Albert Godard, Sylvia Folcarelly, Didier Heidet, Henri Gondalle, Claude Guillemard, Alain Impellizzieri, Othman Karoui, Jean Koralewski, Georges Lacour, Louis Latarrige, Deddy Lemardeley, Ange Melet, Michel Michelis, Felix Mpudi, Ruger Murer, Paula Oinonen, Mohand Ouatah, Raymond Pichert, Piitu, Claude Pinalie, Louis Pinquier, Isabelle Rivaud, Pietro Romanach, Simone Roy-Daniel, Laurent Thavonekhayl, Anssi Tikanmäki, Jacques Viard, Fabienne Vonier, Wolfgang Kluge, John Ebden, Timo Salminen, Outi Eranti
(další profese)
  • Anderton
    ****

    Hneď na začiatok začnem miernou kritikou, aby som osvetlil, prečo nehodnotím tento veľmi pekný film plným počtom. Kaurismaki proste akoby podľa môjho názoru trochu zaspal v tretej štvrtine filmu a ten potom stratil pred dojímavým finále tempo. Inak je všetko dokonalé. Postavy, režisérova štylizácia, jeho humor, jeho uvedomelosť faktu, že nezobrazuje skutočnosť takú aká je, ale že práve osobitosť je to, čo robí kinematografiu umením. Vlastne je jedno, akú má film zápletku a že teda dejový oproti niektorým iným fínovým filmom je. Dôležitejšie je "bohémske" nasávanie života a jeho zobrazenie na plátne. Ono to skôr vyzerá ako bezdomovecké pretĺkanie sa životom, len s trochu viac glancom. Z postáv si robí srandu a zároveň ich miluje a tak by to malo panovať aj v medziľudských vzťahoch. Začne každý od seba? 90%.(21.3.2015)

  • Sandiego
    ****

    Je to divné, ale Aki mi připadá jako nejfrancouzštější režisér současnosti. Je až neuvěřitelné jak umí popřít svoji severskou náturu (které v jiných filmech dává plný průchod) a naladit se na melancholičtější a nostalgičtější strunu s vánkem sladké Francie a pověstného "savoir de vivre". To však neznamená, že by vznikl snímek lehký či spontánní, naopak vzniklo pomalu plynoucí dílo naplněné smutkem, deziluzí a přesto vše převyšující touhou žít. Aby byl její spodní proud zachycen, je třeba jen mít tu pravou náladu a přistupovat ke snímku otevřeně, s ochotou i trochou trpělivosti naslouchat. Naštěstí nádherné a mnohdy citační obrazy samy o sobě dokážou podmanit a napomoci vstřícnému kroku - například scéna odjezdu vlaku na nádraží je jednou z nejkrásnějších vizuálních kompozicí postmoderního filmu.(15.10.2011)

  • Matty
    ****

    Třebaže situovaný do francouzské metropole, je Bohémský život excelentní ukázkou charakteristického rukopisu předního finského režiséra. Teskná atmosféra. Dlouhé, černobílé a převážně statické záběry, v nichž nenadbývá jediný objekt. Zámlky, zatmívačky a sem tam probleskující humor. Namísto plynulého toku vyprávění osamocené výjevy (netočit Kaurismäki takto obvykle, důvod bychom mohli hledat v Murgerově literární předloze, která vycházela na pokračování jako řada epizod ze života pařížských bohémů). Prázdná místa mezi nimi si musíme doplnit sami. Herci, kteří s kamennými tvářemi odříkávají věty, jejichž sdělení je absurdně prosté a přímé („Došla mi káva, ale udělám polévku“), nikoli zašifrované v mnohoznačných metaforách. Postavy se nezdržují zdvořilostními frázemi, mluví k věci, což si lze vysvětlit jejich bohémskou povahou. Žijí pro přítomný okamžik. Jednotlivé scény jsou jako věty zbavené nadbytečného slovního plevelu. Podobný minimalismus bychom našli v díle Jarmusche nebo Bressona, k němuž Kaurismäki v jeden moment odkazuje (kapsář), Bohémský život je ale nostalgičtější a tak nějak příjemně smutný. Problémy svobodného života Kaurismäkimu neslouží k jízlivé kritice sociálních poměrů, nejsou na druhou stranu ani pohádkově zjednodušené. Režisér před vážnými otázkami neuhýbá, ani se nevyžívá v jejich rozpitvávání. Vážné je v jeho filmech přítomné stejně prostě a samozřejmě jako to nevážné (trochu v duchu Špátova „rozumem pesimista, srdcem optimista“) a záleží na nás, čemu budeme přikládat větší váhu. Na základě toho se dá závěr filmu vykládat jako definitivní rezignace na ideály, stejně jako nadějeplné vykročení novým směrem. 80%(12.3.2012)

  • Iggy
    ****

    Na to, jak dlouho a hodně jsem se na Kaurismakiho Bohémský život těšil, jsem byl trochu zklamaný. Chybělo mi o něco víc humoru a o něco víc Jeana-Pierra Léauda. Matti Pelonpää jako horkokrevný albánský malíř samozřejmě nemá chybu stejně jako několik dalších dokonalých momentů – hrob Henryho Murgera, „nádraží“, závěrečný záběr nebo krátký záběr trojice bohémů v jejich autíčku se stírajícími stěrači.(13.4.2009)

  • asLoeReed
    *****

    O tomto filmu mluví John Hurt v novém Jarmuschově filmu Hranice ovládání a právě jasný vliv Jarmuschových krátkých Káv a cigaret (v černobílé kameře apod.) a celého aroma jemných pofrancouzštělých poklidů a se stylem melancholií je cítit v Kaurismäkiho adaptaci románu Henriho Murgera, na jehož, spisovatelův, hrob neopomenou postavy tohoto filmu zavítat a vzdát hold. Je to ten "velice pěkný finský film, adaptace oné knihy," jak Hurt u Jarmusche odkazuje a má ve všem pravdu, protože i pes se jménem Baudelaire nebo nová skladatelova hudební kompozice jsou k tomu bonusem a dílo má svůj šarm. A tak jsem z filmu jen z jedné věci smutný, a to z mého oblíbeného herce Jeana-Pierra Léauda, neboť ten je tu taky smutný, i když výborný, ale již zestárl ve tváři:/(15.9.2009)

  • - Matti Pellonpää ani Kari Väänänen ve skutečnosti francouzsky neumí. Ve scénáři měly poznámky, jak text správně vyslovovat. (džanik)

  • - Film získal cenu FIPRESCI (Belgie) 1992. (Terva)

  • - Léta se Aki Kaurismäki snažil zadaptovat Murgenův román tak, aby ho mohl natočit v Helsinkách. Nakonec dospěl k názoru, že jediným vhodným místem k natáčení zůstává Paříž. (džanik)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace