poster

Bohémský život

  • Francie

    La vie de bohème

  • Německo

    Das Leben der Boheme

  • Švédsko

    Bohemernas liv

  • Finsko

    Boheemielämää

  • Finsko

    Bohemliv

  • anglický

    The Bohemian Life

  • Slovensko

    Bohémsky život

Drama / Komedie

Francie / Německo / Švédsko / Finsko, 1992, 100 min

Režie:

Aki Kaurismäki

Předloha:

Henri Murger (kniha)

Scénář:

Aki Kaurismäki

Kamera:

Timo Salminen

Hrají:

Matti Pellonpää, Evelyne Didi, André Wilms, Kari Väänänen, Christine Murillo, Jean-Pierre Léaud, Carlos Salgado, Alexis Nitzer, Sylvie Van den Elsen, Gilles Charmant, Laika, Dominique Marcas, Samuel Fuller, Jean-Paul Wenzel, Louis Malle, André Penvern, Maximilien Regiani, Daniel Dublet, Philippe Dormoy, Louis Delamotte, Kenneth Colley, Joëlle Jacquet, Michel Jacquet, Helene Brousse, Antonio Olivares, Sanna Fransman, Jacques Cheuiche, Simon Murray, Monique Goury, Mark Lavis, Irmeli Debarle, Veikko Nieminen, Jacques Leobold, Jean-Bernard Mateu, Jean-Luc Abel, Christian Ehrhart, Jacques Ehrhart, Gilles Sacuto, Konsta Väänänen, Alain Sakhnowsky, Teresa Saraiva, Andrée Saldo, Karine Arsène, Jean-Pierre Abodi, Remi Adam, Lalouani Areski, Francois Aver, Marc Barbé, Francis Boespflug, Lydia Braun, Noël Bureau, Natalia Cheuiche, André Le Coq, Gilbert Delmas, Daniel Dudon, Bernard Dupont, Albert Godard, Sylvia Folcarelly, Didier Heidet, Henri Gondalle, Claude Guillemard, Alain Impellizzieri, Othman Karoui, Jean Koralewski, Georges Lacour, Louis Latarrige, Deddy Lemardeley, Ange Melet, Michel Michelis, Felix Mpudi, Ruger Murer, Paula Oinonen, Mohand Ouatah, Raymond Pichert, Piitu, Claude Pinalie, Louis Pinquier, Isabelle Rivaud, Pietro Romanach, Simone Roy-Daniel, Laurent Thavonekhayl, Anssi Tikanmäki, Jacques Viard, Fabienne Vonier, Wolfgang Kluge, John Ebden, Timo Salminen, Outi Eranti
(další profese)
  • Necron
    ****

    - Vypadá to, že jste muž s muzikálními sklony. - Skladatel. Píši práci zvanou: "Vliv deprese na umění."___ - Co tě štve? - Myslím, že jsem se zamiloval. - Do koho? - Nevím, ale sedí támhle.___ - Miluji tě, to přece víš, ale život je těžký. - Ano. Chápu.___ - Hlas lidu je hlas Boha. To je krocan nadívaný lanýži. - A co ta kýta skopového? - Skopové je oblíbené jídlo bohů a taky mé kmotřenky, madam Chandelier. - A co ti pstruzi? Jsou to vynikající plavci. Proplavou peřejemi tak lehce jako bychom my dnes přijali pozvání na večeři. - Tamto jsou ananasy. Jednou jsem skoro jeden snědl. - Když mluvíme o ovoci, neodmítl bych tamtoho bažanta. - Proč taková záplava potravin? - Ty nevíš? Dnes je svátek všech svatých. Velká rodinná hostina...(15.6.2014)

  • Hwaelos
    *****

    Bohémský život je ryzí komedie s těžko uchopitelným, inteligentním humorem, která vypráví příběh tří umělců, kteří jsou více než skutečnými charaktery, modelovými zástupci svých profesí. Velmi potěší účast dvorního Käurismakiho herce Matti Pellonpää, i Truffautova oblíbence J.-P. Léauda. Co je však na filmu ještě zajímavější je zajímavý střet několika fikčních světů, mezi nimiž snímek obratně balancuje. Svět hlavních postav odkazuje k době modernismu konce 19. století, případně i nastupující avantgardy. Samotné uskupení tří hlavních hrdinů je - jak už jsem řekl v úvodu - symboli(sti)cké a jejich život je většinu doby impresionisticky nereálný, vytržený od pozemských, přízemních starostí. Strasti hrdinů nejsou opravdu zažívány, jen proplouvají okolo anachronického vakua jejich životů. Přesto divák cítí, že všude okolo koexistuje dobově současný, běžný svět plný ryze světských a sociálních problémů. Bublina světa prvního praskne těsně před koncem snímku, když děvče malíře Rodolfa, Mimi, smrtelně onemocní a vnější a vnitřní fikční svět se prolne. V tu chvíli se umělci začnou zbavovat symbolů své bohémy (čti: symbolů vnitřního, anachronického světa), aby jí mohli zaplatit nemocenskou péči. V tu chvíli logicky mizí i komediální nadnesenost a po skončení projekce v divácích zůstává hořká stopa po nečekaném dopadu smutné a syrové reality. Možná se někdo tak neobvyklým koncem komediálního filmu cítí podvedený. Mě osobně takováhle narativní libůstka nadchla.(9.8.2011)

  • Ghoulman
    *****

    Uznávám, v podstatě se jedná o jednu velkou romantizaci společenských vyvrhelů, v tomto případě prototypu „prokletých“ umělců. A je celkem jasné, že životy podobných lidí nikdy ve skutečnosti neoplývaly něčím záviděníhodným, či skutečně romantickým. V podobných případech tomu bylo často právě naopak - umění bylo kontrapunktem pro bezútěšný život umělce – i proto tvůrců s tragickými osudy (namátkou Van Gogh, Arthur Rimbaud, či Andrej Tarkovskij), vytvořili tak nádherná a povznášející díla. Ostatně v čem jiném tkví lyrika, než v tom, že posvěcuje věci každodenní a mnohdy těžké do stavu vyššího, do podoby něčeho smysluplného, výjimečného a krásného? Nejinak je tomu nakonec i v případě Bohémského života...(1.5.2017)

  • smrt.ka
    *****

    Film je podle mě tak čtyřhvězdičkovej, ovšem humor a herci pěti, tedy dávám pět. Nejen téma má co do činění s bohémy, bohémové jsou i ve formě, i v tom humoru. Je to něco mezi absurditou na hraně dadaismu, stylizací a pokusem o vytvoření autentické atmosféry života a myšlení určité skupiny lidí (obecně bohémů). Zároveň je to velmi kinematografické, poetické a nenucené, překvapivé, neokoukané a hravé. Chci to vidět znovu.(5.8.2012)

  • Sandiego
    ****

    Je to divné, ale Aki mi připadá jako nejfrancouzštější režisér současnosti. Je až neuvěřitelné jak umí popřít svoji severskou náturu (které v jiných filmech dává plný průchod) a naladit se na melancholičtější a nostalgičtější strunu s vánkem sladké Francie a pověstného "savoir de vivre". To však neznamená, že by vznikl snímek lehký či spontánní, naopak vzniklo pomalu plynoucí dílo naplněné smutkem, deziluzí a přesto vše převyšující touhou žít. Aby byl její spodní proud zachycen, je třeba jen mít tu pravou náladu a přistupovat ke snímku otevřeně, s ochotou i trochou trpělivosti naslouchat. Naštěstí nádherné a mnohdy citační obrazy samy o sobě dokážou podmanit a napomoci vstřícnému kroku - například scéna odjezdu vlaku na nádraží je jednou z nejkrásnějších vizuálních kompozicí postmoderního filmu.(15.10.2011)

  • - Matti Pellonpää ani Kari Väänänen ve skutečnosti francouzsky neumí. Ve scénáři měly poznámky, jak text správně vyslovovat. (džanik)

  • - Film získal cenu FIPRESCI (Belgie) 1992. (Terva)

  • - Léta se Aki Kaurismäki snažil zadaptovat Murgenův román tak, aby ho mohl natočit v Helsinkách. Nakonec dospěl k názoru, že jediným vhodným místem k natáčení zůstává Paříž. (džanik)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace