Pinky

Mladá Pinky Johnsonová se vrací ze studií do rodného městečka ke své babičce. Nutno dodat, že Pinky má bílou pleť, ale babička je černoška. Na studia své vnučce vydělávala léta praním pro místní smetánku. Hlavně jedna bohatá paní, taky černoška, si Pinky oblíbila. Obě se o ni staraly, když bylo Miss Em nejhůř. A ta na obě pak pamatovala ve své závěti. Jenže místní obyvatelé odmítají připustit, aby tak rozsáhlý majetek dědila barevná. (18.09.2020)

V první části film běží normálním tempem a jen občas jsme vyrušeni nenávistí bílých k černochům. V poseldní třetině ovšem snímek zajímavě graduje. Neubráním se srovnáním naší nenávisti k cigánům. Snímek nám ukazuje, že ještě ne příliš dávno byli černoši v USA bráni za méněcenné otroky, a to zcela oficiálně. 75%. (02.10.2009)

Silné téma lidských předsudků ve filmu kvituji. Bohužel 40. léta ve filmu jsou mi znamením nudy a v tomto případě i obtížné uvěřitelnosti a nahlédnutí postav, jež jsou na mě příliš schématické. I Pinky. Místy protivná jak mraky a pak zas obětavá a oddaná. Je protivnost jen zástěrkou citlivé duše a snahy odpoutat se od prostředí, z něhož byla vykořeněna? Spočívá štěstí v přijetí osudu a boji za správnou věc? To říká Pinky? Možná dodateční dozvuky filmu. (19.07.2017)

Režisér Elia Kazan nebyl režisérský exhibicionista, ale jeho snímky disponovaly silnými a přesvědčivými scénáři. Patří k nim i příběh mladé černošské dívky se světlou pletí. Poté se vrací k domovskému Jihu, kde žije její babička. Pinky je nucena starat se o bílou ženu Miss Em, se kterou se posléze sblíží, a ta jí odkáže téměř veškerý svůj majetek. To ovšem popudí příbuzné a spor o dědictví má dohru u soudu. Film se dotýká rasových problémů a vztahů mezi černými a bílými obyvateli jižanského městečka a rozhodně to při veřejných promítáních neměl snadné. Jak už bylo řečeno, film má silný scénář a hlavně herecké výkony, které i dnešního diváka nenechají chladným. A představitelka Pinky je v tomto snímku mimořádně krásná. (27.09.2009)

Složitý film na hodnocení. Na jedné straně Elia Kazan (popř. John Ford, který byl původní režisér filmu, ale po prvním týdnu natáčení byl vyhozen), silné téma rasismu a segregace v typicky studiovém filmu a na druhé straně fakt, že musíte uvěřit nejbělejší z bílých žen ve filmu, že je černoška (ona má být růžová, podle toho její jméno, ale i tak). Sociální téma je však příliš silné, aby se mu dalo vzdorovat a temná (černá) strana Ameriky dnů minulých se představuje v celé své kráse (až na ...). Právě díky předvedení skutečných poměrů mezi bílou a černou rasou ve Spojených státech se film stal terčem zákazů (Texas) a problémů s cenzurou (láska bílého k černé, i když ví, že je černá, bílý muž objímající a líbající černou ženu, jednání dvou bílých, když jim Pinky řekne, že je černá...). Kazan se naštěstí dostatečně vyhnul citovému vydírání, i když tam náznaky jsou. Konfrontace Pinky s tvrdě segregovaným světem je složitá, chvílemi zdlouhavá, ale i díky skvělým herečkám stojí za to. Film, který je silnější úmyslem(a tématem), než výsledkem, takže silné 3*. (24.02.2010)