Dvanáctý muž
Den 12. mann
Ten dvanásty
12th Man
Režie:
Harald ZwartScénář:
Petter SkavlanKamera:
Geir Hartly AndreassenHudba:
Christophe BeckHrají:
Thomas Gullestad, Jonathan Rhys Meyers, Mads Sjøgård Pettersen, Martin Kiefer, Marie Blokhus, Julia Bache-Wiig, Harry Van Gorkum, Vegar Hoel (více)Obsahy(2)
Z dvanáctičlenného týmu, který je vycvičen k likvidaci nacistických strategických cílů v Norsku, přežije zradu pouze jeden. Čeká ho ale nejtěžší úkol jeho života. Musí zraněný uprchnout do Švédska přes nemilosrdnou severskou divočinu s pronásledovateli v zádech... (TV Prima)
Videa (2)
Recenze (237)
Je to trochu vršení jednoho scénáristického nápadu, jakprotagonistovi komplikovat cestu na další a další nápad, což působí toporně vzhledem k tomu, že se v první minutě filmu dovídáme, jak všechno dopadne. Vcelku ale velmi slušný thriller umocněný zimní norskou přírodou a herectvím Thomas Gullestada ()
Neuvěřitelný příběh z nacisty okupovaného Norska. Nejvíce bych vypíchnul dechberoucí krajinu, která dodává tomuto snímku minimálně jednu hvězdu, poté musím zmínit brilantní herecký výkon jak hlavního protagonisty Thomase Gullestada tak hlavně výkon Jonathana R. Meyerse, kterého jsem od role v Tudorovcích nikde neviděl hrát a musím tedy jen vynachválit jeho roli gestapáka, kterou si opravdu zjevně užíval. Kdybych nevěděl, že je to opravdu příběh podle skutečné události, nedokázal bych tomu uvěřit. Řekl bych, že je to po velice dlouhé době zase povedený válečný film. Musím ale ještě jednou zmínit tu drsnou ale nádhernou norskou přírodu, která mě doslava učarovala a opět dala za důvod se jednou do Norska osobně podívat. Snímek hodnotím 90% a tvůrcům patří velký dík za jeho zfilmování. ()
Síly ztrácející norský diverzant Frodo putuje skrz armádu nacistických skřetů k Hoře osudu zvané Švédsko a nebýt hrdinství Samů Křepelků, kteří mu pomáhají tu tíhu symbolu odboje nést, nikdy by cíle nedosáhl.. Zfilmování příběhu o nezlomné vůli Jana Baalsruda mi přineslo dvě pozitiva. Způsob nasnímání přírodních scenérií a výkon Rhyse Meyerse v roli duševně nestabilního Černokněžného sturmbannführera Angmaru. Problém ovšem je, že tenhle norský Revenant se zhruba od „hotelu Savoy“ začne utápět v monotónnosti a souboj muže, který se gangréně směje do očí, vetuje hlad a na mráz ukazuje dlouhý nos proti bezradným nacistům, kteří jsou nebývale nedůslední, sebelítostní a obligátně si vyhrožující východní frontou, ztrácí i vzhledem k prozrazenému osudu hlavního hrdiny na dynamice a naléhavosti. Den 12. mann určitě pozvedne norské národní cítění, ale v širším filmovém měřítku nenabízí trvalejší hodnotu.. ()
Válečný survival Den 12. mann vypráví pravdivý, byť jen těžko uvěřitelný příběh Jana Baalsruda, symbolu norského odboje. Hlavním zdrojem Baalsrudových útrap však nejsou nacisté, nýbrž nesmlouvavá severská příroda, která decimuje jeho tělo. Dramatizace se vydařila takřka na výbornou a i přes 135 minutovou stopáž bych zde marně hledal hluché místo. Při pohledu na gangrenozní běs v hotelu Savoy dokonce zaplesalo i mé hororové srdce. Škoda místy dosti náznakovité psychologie postav a vágní vnitřní motivace hlavního hrdiny. Baalsrudova nezdolná touha přežít je jistě obdivuhodná, ale co ji takovou měrou pohání? A proč postavy nacistů připomínají jednorozměrné padouchy z marvelovských komiksáren? Uděluji čtyři silnější hvězdy. ()
Galerie (18)
Zajímavosti (7)
- Jonathan Rhys Meyers neuměl vůbec mluvit německy, musel se to naučit za pouhé dva měsíce. (Punisher)
- Thomas Gullestad musel kvůli roli zhubnout patnáct kilo za osm týdnů. (Punisher)
- Ako skladateľ bol kontaktovaný aj James Horner, krátko na to však zomrel pri leteckom nešťastí. (Astonko)
Hneď, ako som začal pozerať tento nový film "Dvanásty muž" som si uvedomil, že tento príbeh som už videl. A skutočne, ide o remake Ni Liv (Deväť životov) z roku 1957, ktorý bol sfilmovaný podľa románu Davida Howartha "Každý umiera sám". Musím však hodnotiť, že tento film sa ďaleko vymyká skutočnému deju knihy, respektíve prvého filmu, čo je samozrejme na škodu veci. Nórsko bolo obsadené na základe pozývacieho listu ministerského predsedu Vidkuna Quislinga (najslávnejší kolaborant s Nemeckou ríšou) a ako reakcia na odblokovanie dodávok železnej rudy zo Švédska do Nemecka. Operácia niesla názov Weserübung (Cvičenie na Vezere). Bojové operácie sa začali v ranných hodinách 9. apríla 1940 a definitívne ukončenie operácie bolo 10. júna 1940. Kráľovská rodina emigrovala práve do Británie. Tu od júna 1940 za pomoci britských vojakov vzniká Nórska odbojová skupina Kompani Linge, ktorej 4 členovia boli zapojení aj do operácie Martin (Red). Táto odbojová skupina pripravovala a vysielala svojich vojakov na diverzné činnosti späť do Nemcami obsadenej vlasti. Aj vo filme opisovanej diverznej činnosti išlo o prepravu členov hnutia Kompani Linge. Títo vojaci mali zničiť letisko v Bardufoss a organizovať diverzné činnosti na severe Nórska v priestoroch Tromso. Táto misia bola ohrozená, keď nórskych agentov, ktorí hľadali kontakt s miestnym odporom, náhodou nadviazali kontakt s nezaradeným civilným obchodníkom s rovnakým menom ako ich kontakt. Ten ich udal Nemcom. Ráno po ich chybe 29.3.1943 boli na lodi napadnutí nemeckým plavidlom. Podarilo sa im ešte zahladiť stopy odpálením 8 ton výbušnín (určených na vyhodenie zariadení letiska Bardufoss). Pokúsili sa o útek, ale Nemci ich chytili. Členmi Kompani Linge boli: veliteľ operácie Martin poručík Sigurd Eskeland (28. marca zajatý na ostrove Rebben a zastrelený v Tromsore 2.4.1943), podporučík Jan Baalsrud (jediný preživší, jeho útek zorganizoval domáci odboj a cesta do neutrálneho Švédska trvala 2 mesiace, 1.6.1943) , podporučík Perr Blindheim ( zastrelený na palube rybárskej lode "Bratholm I" 30. marca v priebehu operácie Martin) posledného zo štvorice z Kompani Linge vojaka Gabriela Salvesona (postihol rovnaký osud ako poručík Eskelanda). Kapitán lode Sverre Odd Kverhellen, Harald Ratvik, Bjorn Bolstad, Frithjof Haugland, Sjur Trovaag, Alfred Vik všetci boli zastrelení 2.4.1943 spoločne s Eskelandom a Salvesonom. Magnus Kvalvik, (zranený pri výsluchoch zomrel 30.3.1943), navigátor Erik Reichelt (zomrel na následky zranení v nemocnici Tromsore 27.4.1943). Po vojne cieľom Nórskych odbojov bolo aj potrestanie kolaborantov ale aj príslušníkov jednotiek Sipo. Poprava väzňov v Tromso bola vyšetrovaná komisiou, gestapáci museli rukami vyhrabať mŕtvoly zabitých väzňov, umyť ich tela a následne umiestniť do truhiel. Obžaloba vinníkov bola problematická, lebo hlavný vinník SS-Brigadeführer Kurt Stage bol zadržaný v Rakúsku a odovzdaný Juhoslovanským orgánom. Tu bol v roku 1947 popravený, na ostatných príslušníkov Sipo nebolo podané trestné stíhanie. Ale všetka česť Nórsku a jeho vojnovým filmom (Max Manus, 2008, Hrdinovia z Telemarku, 1965, Hamsun, 1996k, Mŕtvy sneh, 2009, Deväť životov, 1957. Dva životy, 2012. Posledná veta, 2012 Prepletené paralely, 2009, Vojna o ťažkú vodu, 1948 a 2015; Muž menom Kuráž, 1979). () (méně) (více)