Nicota

Na horory, kedysi môj najobľúbenejší žáner sa už v poslednej dobe ani nedá moc pozerať, to už je len samá ohraná ducharina alebo ultralacná vyvražďovačka, prípadne nejaký ten stereotypný homeinvasion a tak som skutočne rád za film, ako je práve Void. A pritom ani toto nie je nejaká vysokorozpočtová áčková záležitosť, práve naopak, ale tvorcovia to točili s láskou a rozpočet použili tam, kde ho aj bolo najviac treba a to je najdôležitejšie. A pritom spočiatku to vyzerá tak neškodne, štandardná skupina ľudí, často využívané prostredie nemocnice a nejaké to menšie tajomstvo, ale prakticky úplne nečakane sa objavia nejaké tie výborné prvky a už mi bolo jasné, že ma to bude veľmi baviť, čo sa aj stalo. O nejakej výraznejšej originalite sa tu síce moc hovoriť nedá, film neustále pripomína mnoho iných filmov, už len od Carpentera som si spomenul na tri filmy, Vec, Vládca temnôt a Prepadnutie 13 okrsku, k tomu ešte Hellraiser, Horizont udalostí a pár ďalších, ale keďže všetky tieto filmy sú originálne, nápadité a ich kombinácia je točená s láskou, tak si na to nemôžem sťažovať. Dejovo mi to prišlo po celý čas dostatočne zaujímavé, len som dúfal v nejakú jednoznačnejšiu pointu, toto bolo také nedotiahnuté, ale v tomto žánri mi to zase moc neprekáža. Po hororovej stránke môžem hlavne chváliť, film síce nie je až tak napínavý, atmosférický a nepríjemný, ako by mohol, ale aj tak sa mu darí držať slušnú tajomnú atmosféru a hlavne ponúkne skvelé masky a efekty, ktoré mi tak chýbali. Nájde sa tu viacero parádnych monštier, ktoré teda vedia vyvolať rešpekt a nechýba ani pár drsných úmrtí. Obsadenie určite mohlo byť aj lepšie, postavy sú síce ideálne, ale obsadené dosť nevýraznými hercami, ale zase stále lepšie, než nejakí otravní teenageri a časom som si zvykol aj na týchto hercov. A režijne to v rámci možností ani nemohlo byť moc lepšie. Takže pre mňa je Void mimoriadne príjemné prekvapenie, pocta klasikám prevažne osemdesiatych rokov, ktorá má nielen zaujímavý scenár, ale konečne som zase videl aj parádne monštrá točené klasickým štýlom. Len viac takýchto hororov. 78% (16.04.2017)

V rámci nenáročných, zábavných hororových béček je The Void na špici konkurence posledních let. Má to trochu z Lovecrafta, trochu z Barkera, trochu z Carpentera. Vysoké tempo naskočí už na začátku a až do konce pak není místo, které by bylo vyloženě hluché - v podstatě neustále se děje něco nechutného, hrozivého nebo atmosférického. A že je to po mytologické stránce blábolivé? To sice jo, ale díky radosti z úžasných praktických efektů mi to u tohoto filmu nevadí. Gore a monster jsem mimochodem čekal větší nálož, ale nakonec se s nimi spíše šetří a větší část stopáže to tvůrci hrají spíš přes atmosféru (což je pro mě pozitivum!). Když se nějaká potvora objeví, tak je ovšem libová. (01.03.2017)

Čekal jsem něco ve stylu The Thing, jenže tohle bylo krapet jiné. Našlo se tu pár okamžiků, které vypadaly velice dobře, ale některé zrůdičky na druhou stranu tak hrůzostrašné nebyly, ale nápad s vyšším já, nebo jak to nazvat, byl zajimavý. Náplň zdejšího obsahu neodpovídá tomu, co se odehrává ve filmu! Žádná vesmírná monstra tam nepřilétla. :D (05.05.2017)

The Void není vůbec špatný sci-fi atmosférický horor, ale měl jsem obrovské očekávání. To se podařilo bohužel naplnit tak z půlky. I přes zručně zmáknutou technickou stránku, která sází na poctivé chuťovky vytvořené přímo na place bez přehnaného CGI, maličko klopýtá příběh. Nepřišlo mi, že by tolik vtáhl do multidimenzionálního Lovecraftovsky laděného tématu plné zmutovaných patvarů s hbitými chapadly. Při sledování mi naskakovaly bizarní výjevy podobně jako v Carpenterově Věci anebo více béčkově laděného Ze záhrobí, které z Lovecraftova pera přímo vychází. Možná by to chtělo dát The Void ještě další šanci, ale takhle na první dobrou jsem nebyl sestřelen, natož unesen slizkými chapadly do jiného vesmíru. Prozatím slušný průměr. (01.03.2017)

Tak bohužel musím říct BOHUŽEL. The Void je víc, než cokoli jiného, parádní přehlídka složené pocty hororovým eposům a jejich tvůrcům. Dál je to jen nesoudržný pokus o funkční odpověď na staré klasiky, ale u pokusu to také končí. Oproti traileru na vás ve filmu dýchne docela lofi produkce, což je paradox, protože efekty jsou starej dobrej analog a uvěřitelnost či autentičnost bych s klidem zařadil na začátek devadesátých let. Pokus o atmoféru je solidní, ale celý výsledek kazí děravý scénář, který by byl možná uchopitelnější, kdyby se autoři nesnažili do filmu vměstnat příliš mnoho nesourodých témat nebo se je pokusili více ztmelit a zbytečně neeskalovali otázky, na které ani na konci filmu nedostanem odpovědi. Pokud jde o zdroje inspirace, všichni tam poznáme závan H.P. Lovecrfta, Cliva Barkera a The Thing, která je zastoupena až okatě, ale paradoxně je to nejsilnější část filmu. Nemůžu říct, že jsem zklamán, jen očekávání bylo prostě moc vysoké a dostal jsem zhruba to, co jsem odhadnul. (11.04.2017)