Black 47

Príjemne prekvapivý trip do Írska, dokonca bez nejakých PK vsuviek.  Jak hrdina, tak "Elrond" sú fajn, dokonca aj barón je slušný aj an malom priestore a poteší aj Keoghan. Akčné to síce veľmi nie je ale keď už na akciu dôjde stojí za to.  * ale strhávam za ten dosť zákerne spravený koniec ktorý vyslovene žobre o pokračovanie. (09.03.2024)

On ten brexit asi nakonec nebude úplně od věci. Koukněte na Irčany. Dokud se jim na ostrově rozvalovali Britové, tak chudáci bydleli v 0+kk vyhrabané v zemi a k obědu si dopřávali raw kopřivy zapíjené vodou z kaluže. Stačilo se Anglánů zbavit a už se ládují fišem pěkně i s čipsem a zhusta to zapíjejí Guinessem za šest éček. Slušná revenge akcička, špinavá, blátivá, mrazivá, temná. Kdybych se na vlastní oči nepřesvědčil o opaku, tak lehce uvěřím tomu, že v Irsku pořád jenom prší, je tam kosa a slunce je astronomický úkaz, který už dlouhá staletí nikdo neviděl. (13.04.2019)

Klasický westernový syžet zasazený do západního Irska v nejhorším roce velkého hladomoru. Veškeré žánrové propriety jsou zde sice přítomny, ale působí zcela přirozeně a v rámci scénáře fungují na výbornou. Příběh je sice jednoduchý a přímočarý, což ale není vůbec na škodu. Naopak, úsporně načrtnuté charaktery, ostře vyrýsované kontrasty mezi dobrem a zlem a nádherně nasnímané, leč zoufale bezútěšně reálie hrabství Connemara onoho "černého" roku 1847, se ke zvolenému žánru perfektně hodí. (17.11.2018)

Feeney se vrací ze služby v britské armádě zpátky do Irska, kde nachází svůj domov zdevastovaný a své blízké většinou mrtvé. Krátce na to se střetne s anglickou mocí a vydává se pomstít všem, kteří jsou za jeho ztrátu zodpovědní. V patách má anglického kapitána a bývalého spolubojovníka. Taková poklidná procházka po hladomorem zpustošeném Irsku, během které zasmušilý hlavní hrdina občas někoho zabije. Po stránce příběhové nic zvláštního, ale mělo to něco do sebe. Vedle samotného tématu je plusem i překvapivě solidní obsazení, kdy se ve víceméně epizodních rolích míhají jména jako Broadbent či Rea. 70% (30.11.2018)

V polovině devatenáctého století postihl Irsko velký hladomor. To bylo v té době součástí britského impéria a Angličané do regionu moc neinvestovali. Vlastnili však zde velké množství půdy, kterou pronajímali většinou chudým irským sedlákům. Základní potravinou v té době byly v Irsku brambory. Jelikož se však používala stále stejná odrůda, napadla brambory v důsledku enormní vlhkosti plíseň bramborová. Ta se šíří vzduchem, takže došlo velmi rychle ke zničení celé úrody. Toto se opakovalo několik let po sobě což způsobilo obrovský hladomor. Problém byl v tom, že majitelé půdy z nichž někteří sami měli dluhy dál požadovali po chudých rolnících platit za pronájem ač neměli jak a čím. Tím se dostávali do dluhové spirály a docházelo k jejich vystěhovávání z půdy a příbytků. Kdo kradl byl věšen nebo dostal jednostrannou jízdenku do trestanecké kolonie v Austrálii. Chalupy byly ničeny aby se nedaly obývat. K hladu se přidaly nemoci jako tyfus, úplavice, kurděje a cholera. Odhaduje se, že z celkové populace zemřelo 20% obyvatelstva. Kdo nezemřel, hledal štěstí v Americe nebo Kanadě kam se na vratkých často dříve otrokářských lodích vydávali hledat štěstí tisíce Irů. Dopluli však jen někteří. A ani ve vysněné Americe se všem nedařilo dobře. Po zimě roku 1845 však počet migrantů prudce vzrostl. V roce 1850 bylo 26 procent obyvatel New Yorku irského původu. Žilo zde více Irů než v irském hlavním městě Dublinu. Např. americký prezident John F. Kennedy a Henry Ford jsou přímí potomci irských přistěhovalců. ----- Děj filmu nás zavádí do kruté zimy roku 1847, kdy se z války v Afghanistánu (ano to je ta, kde i Britové dostali na prdel) domů vrací mladý voják. Zde se pak střetává s přímými důsledky hladomoru i s naprosto bezohledným a arogantním jednání úřadů podléhající koruně. Po zjištění, že již nemá rodinu, rozhodne se ji pomstít. Děj filmu je velice jednoduchý a je to takový v podstatě western srovnatelný třeba s australským filmem Tracker. I tento film je velmi syrový, temný a čiší z něj doslova zima. Velmi chválím kameru, perfektní dobové reálie i fakt, že ve velké části filmu se mluví irsky. Řada z diváků jistě už slyšela o neúrodě brambor v Irsku i o irských migrantech. Sám slavný Titanic jich ještě v roce 1912 vezl plné podpalubí. Jak ale strašná situace v zemi byla mi ukázal až tento film. Angličané se k této zemi ve svém područí v době hladomoru chovali opravdu hanebně. Trochu mi to připomnělo hladomor na Ukrajině v roce 1933, kdy Stalin nechal obylí z Ukrajiny vozit do Ruska. Rok 1847 není zas tak vzdálenou dobou v dějinách Evropy a už jen z tohoto důvodu doporučuji film vidět! * * * * * (09.01.2019)