Ouija: Zrození zla

Není nic horšího, než když se díváte na horor, který se vám líbí i přes hodnocení ostatních a říkáte si, že je strašně super a děsivej a během posledních 10 minut se tam stane tolik nelogičností a hloupostí, že si řeknete: aha, tak proto to každej sepsul a z plánovaných 4 hvězd dáte z milosti 3 hvězdičky a film zapadne do propadliště dějin. Přitom ani nechápu, proč to musí být jakože pokračování hororu z roku 2014, když se odehrává jakože 50 let předtím, mohl to být naprosto samostatný film s ouija deskou, vždyť hororů s roztřesenou kamerou taky máme stovky a všechny nejsou pokračováním Paranormal Activity. (11.01.2017)

Po Whitově nezdařeném pokusu přichází Mike Flanagan a s ním i boření veškerého stereotypu hororového žánru, teda skoro. Příběh Origin of Evil je natolik chytrej, že hned od začátku nemusíme bejt svědky toho, jak se na první pokus začnou na tabulce dít "strachuplné pohyby" a spousty laciných jump scarů. Ne vážně, je opravdu až osvěžující, jak tady tvůrci dokázali odolat dojebání filmu tím, že se někdo rozběhne proti kameře nebo na ní něco třikrát po sobě vyskočí a radši pracovali s atmosférou. Ačkoliv můj údiv ke konci už trochu zkomíral, protože už to ztrácelo tempo a těžce to upadalo do mainstreamu. Hlavní tři představitelky odvedly docela solidní výkony, třebaže Henry Thomas jako kněz si mě svým výkladem o polským migrantovi získal víc. Takže co si odnést z mého bezvýznamného hodnocení? Je to rozhodně lepší než jednička a to několikanásobně. A co se týče mě, tak si to ospravedlnilo svojí existenci. Na poli duchařin, který tak moc nemusím se jedná o nadprůměrnou podívanou, od který však žádnou revoluci nečekejte. (65%) (14.07.2022)

Slušný komorní horůrek staví na prokreslených postavách - matka (médium, ale tak trochu podvodník) a její dvě dcery, které se po smrti manžela / otce snaží nějak vyjít, přes herní desku navážou spojení a bezstarostně naivně si zahrávají se záhrobím, než samozřejmě probudí (v domě dřímající) zlo. Dlouho to funguje až nečekaně dobře díky fajn hercům, neuspěchané pečlivé přípravě a minimu digitálních ošklivostí. Což se ve finále změní a od vysvětlení příčiny je to podstatně slabší. Ale rozhodně lepší než první díl, jemuž by to vůbec nemuselo předcházet. (16.10.2019)

Mike Flanagan sice tvoří už skoro dekádu podle stejné šablony, ale je potřeba zdůraznit, že je to šablona velmi kvalitní. Navíc je to šikovný a precizní filmař, takže vše co dělá, vypadá moc dobře. Obsazuje zajímavé herce, kteří možná nejsou nejznámější, ale rozhodně hrát umí. Postava Doris je adeptka do TOP 10 pekloděcek. Takže když se Flanaganovi zadaří i scénář, může být výsledek až překvapivě dobrý. Jako třeba série Haunting. Ouija: Zrození zla, je ale bohužel scénáristicky slabší. Nenabízí nic nového a to je v tomto žánru fatální. Kdo má nakoukáno, ten sice řekne, že to vypadá líp, než mnozí předchůdci, že jsou postavy lépe vykreslené, ale jinak je to žanrové klišé. A konec je vyloženě špatný. Potitulková scéna to moc nevylepší... nejspíš odkazuje na jinou sérii...která na tom není s nápaditostí o mnoho lépe. S ní má tento film společnou cílovku. Duchomilce, bez větších nároků. (04.07.2022)

Do kvalitního hororu má Ouija hodně daleko, ale svému předchůdci natrhne řiť. Já si nemohu pomoc, ale vše působí lacině, bez atmosféry a napětí. Přitom hororových scén nebylo málo, ale bohužel žádná, která by diváka zvedla ze židle nebo mu sebevíc utkvěla v makovici. Jedná se o velmi lehký průměr .. 5/10 = 52% (20.11.2016)