Světlo jeho očí

Film jsem viděla ve škole, prý vzhledem k Erotikonu, co jsme viděli minule a který je jeden z vrcholů české kinematografie, toto měla být ukázka toho, jak pitomé filmy se také točily... Je roztomile naivní. Scény, které měly být citové, hluboké, jsou dnes k smíchu. Ale v té naivitě je i krása tohoto filmu. (16.06.2013)

Kýč jak bič. Uragán konzumní literární komerce, jakým je bezpochyby i stejnojmenný román Maryny Radoměrské, vtrhl na filmová plátna se vší bezpříkladnou zuřivostí a lstivostí, že z toho i těm nejmírnějším kritikům musela vzkypět krev. Mnohem smířlivější postoj ovšem zaujali diváci, v tomto případě spíše divačky, které se mohly v zešeřelých kinosálech nad podobnými příběhy dosyta vyplakat. Dnes, po bezmála pětasedmdesáti letech, je love story obětavé ošetřovatelky a zámožného mladého gentlemana, který se vlastní prostoduchostí připraví o zrak, dávno mrtvou záležitostí. Přesto by nebylo zcela spravedlivé tenhle podřadný film kategoricky odvrhnout jako naprostou šmíru, už proto, že z estetického hlediska (přepychové interiéry, nad nimiž i mnohý současný designista zajásá, anebo přehlídka dobové pánské i ženské módy, za niž budou vděčné mnohé retrosalony) není v zásadě co vytknout. (04.10.2008)

Typická ukázka toho, jaké filmy parodovala Pytlákova schovanka, jihoameričtí scénáristé telenovel by se mohli učit :) Jednání hrdinů je téměř po celou dobu bez logického motivu, mnohdy chybí souvislosti... Marketingové strategie velmi dobře fungovaly již ve 30. letech, kdy byla o jednu z hlavních rolí vyhlášena soutěž časopisem Hvězda > úspěch zaručen... [přednáška Dějiny českého filmu 1, Filmový sál Konvikt Olomouc, 5.12.2011] (07.12.2011)

Přeslazená červená knihovna není zrovna moje parketa. Ale jednu hvězdu musím dát za, jako vždy a všude, perfektně profesionální, a přitom naprosto přirozenou Růženu Šlemrovou, která to tu rozsvítila hned v úvodu svojí nádhernou a odvážnou průhlednou róbou, že měl Dohnal při pohledu na její poprsí očividně problém, aby nevypadl z role. Kabátovou nemusím, působí na mě vždy a všude velice chladně a odtažitě...Dílko  vskutku nevalné hodnoty. (12.08.2022)

tak to bylo hodně dlouhých 85 minut. Nechápu, jak tenhle film mohl udělat Nancy Rubensovou, která aspiruje na nevětší prvorepublikové filmové dámské dřevo a její Eliška zde zdatně konkuruje Bulíčkovi z Velblouda (uchem jehly). (Snad získala pozornost tou odvážnou scénou v koupelně?). Dohnal je také tragický, Šlemrová i Trégl hrají to, co už mnohokrát jinde. Od zapomenutí film chrání pouze skutečnost, že se stal příležitostí pro Zitu Kabátovou. (11.11.2020)