Kapitán

Hodně zvlášní film. S přibývajícími minutami je stále absurdnější, falešný esesáček si dovoluje stále víc a víc, nakonec nechává masakrovat stovky vězňů pro dezertéry, a prochází mu to, přestože by ho Němci se svým puntičkářstvím museli dávno odhalit, až jsem nabyl dojmu, že jde zřejmě o nějaké...teď řeknu to sprosté slovo.. PODOBENSTVÍ. Při závěrečných titulcích jsem si tím byl už jist. A pak jsem se dočetl, že je to podle skutečné události :-O (24.10.2018)

A pak, že šaty/ uniforma nedělají člověka/ svini. Přestože téma filmu bylo více než vážné a atmosféra doslova mrazivá, našel jsem si i několik vtipných momentů, které jsem vůbec neočekával (a o to víc jsem si je užil). Proměna pronásledovaného nešťastníka, kterému by kdekdo držel palce, v absolutního zmetka byla dokonalá, Max Hubacher to dal skvěle, a protože nedostatky vypíchl Big Bear, dodám už jen, že jsem o Willi Heroldovi nic nevěděl, takže jsem předpokládal, že jde o fikci. A on byl, parchant čiperná, reálnou postavou. Další důvod k zamyšlení. (29.10.2018)

Nemecká sebareflexia pokračuje? V krátkom časovom úseku som sa dostal k druhému filmu o násilí na nemeckých dezertéroch (prvý Boh je s nami, 1970). Aj v tomto druhom filme natočenom podľa skutočnej udalosti nás filmári presviedčajú, že samotná 2. svetová vojna je nevyčerpateľnou studnicou rôznych udalosti, ktoré sa pomaličky odkrývajú vďaka otváraniu archívov. Film nám vyvracia mýty, že vojaci Wehrmachtu boli len profesionálni vojaci, ktorí sa nezúčastňovali masakrov a genocíd, že to robili len vojaci SS. Willi Herold (1925), o ňom je tento film, bol členom Hitlerovej mládežníckej organizácii (Deutsches Jungvolk pre 10 až 14 ročných) a keďže sa nezúčastňoval pravidelných cvičení bol v roku 1936 vylúčený a povolaný do ríšskej pracovnej služby. Dňa 9.9.1943 dostal povolávací rozkaz počas prác vo Francúzsku na Atlantickom vale a dňa 30.9.1943 nastúpil k 2. výsadkovému pluku v Tangermünde. Odtiaľ nasledoval front do Talianska kde v bitke o Nettuno a následne o Monte Cassino zničil 2 britské tanky a bol povýšený na desiatníka a obdržal vyznamenanie "Železný kríž II. triedy". V marci jeho jednotka bola stiahnutá do Nemecka a začiatkom apríla Herold dezertoval od svojej jednotky. V blízkosti mesta Gronau našiel opustené auto s uniformou kapitána Luftwaffe, obliekol si ju a od toho okamžiku predstieral, že je dôstojníkom, ktorý okolo seba zhromažďoval túlajúcich sa vojakov. Keď došiel do tábora II. Emsland (tu bolo zadržaných 2500-3000 nemeckých dezertérov), úskokom prevzal velenie nad táborom a od 11.4.1945 jeho komando začalo vraždiť väzňov. Za 8 dní zabili viac ako 120 väzňov. 19.4.1945 tábor bombardovali spojenci zahynulo ďalších 50 väzňov a zbytok sa rozutekalo po okolí. Heroldova skupina opustila tábor a páchala ďalšie vojnové zločiny, obesili poľnohospodára v meste Leer vo Východnej Frízii, zavraždili 5 Holanďanov za údajnú špionáž až v Aurichu ich zatkli miestni nemeckí obyvatelia. Falošný kapitán sa ku všetkému priznal a bol prevezený na súd k námornej základni. V chaose posledných dní vojny bol omylom prepustený a odišiel do Wilhelmshavenu, kde vykonával svoju profesiu kominára. 23.5.1945 bol zatknutý za krádež chleba a až potom mu bola dokázaná vina a spravodlivo potrestaný bol aj so svojimi 13 kumpánmi britskými vojakmi. Za dokázanú vraždu 172 ľudí bol 14.11.1946 popravený sťatím, ako vojnový zločinec, vo Wolfenbütteli. Film je predkladaný tak, že nie len Willi Herold je vinníkom, ale vinný je celý systém. Ide o film o násilí odkiaľ neexistovali žiadne zadné dvierka. Veď za posledné týždne vojny bolo zastrelených viac ako 8000 nemeckých vojakov dezertérov. Film vychádza z autenticity, šokujúcich ale realistických momentov keď uniforma samotného človeka nerobí, ale dáva mu pocit sa preukázať takým, aký v skutočnosti je. (10.09.2018)

V rukou schopnějšího režiséra, který by netrpěl žánrovou nerozhodností, to mohla být skutečně černá komedie, alegorie nebo daleko drásavější a niternější studie lidského charakteru, kdy i nejmenší lidskou (nebo tím spíše) dušičku pohltí opojná síla propůjčené moci. Schwentke si, mám dojem, bere od každého trochu a výsledkem je nekoherentní spleť na sebe navazujících scén, přičemž vrcholem nezdaru se zdá závěrečná nepřesvědčivá pasáž korunovaná titulky. Na druhou stranu je dobře, že takové filmy v Německu vznikají a navíc v černobílém hávu. Je to rozhodně vítaná změna oproti vyloženě chabým R.I.P.D. a té dystopické srandě pro puberťáky. (21.01.2019)

Bylo o tom mnoho popsáno a byl uskutečněn i pokus s nějakými studenty, tuším. Když dáte jinak bezúhonnému a normálnímu člověku neomezenou moc a řeknete mu, že si se svěřenými vězni může dělat co chce, stane se z něj kruté zvíře. Ten pokus museli předčasně ukončit, protože "bachaři" své "vězně" neskutečně týrali. Herlod to měl vlastně jednoduché. Stačilo se převléci do kapitánské uniformy, zaštítit se Hitlerovým přímým rozkazem a už mu téměř všichni zobali z ruky a plnili všechny jeho rozkazy. Ten závěr, kdy kapitán se svými zabijáky vjíždí do města se moc nepovedl (ikdyž leccos hezkého v hotelovém pokoji bylo k vidění), přesto dávám za pět, protože jinak to je velmi silný film. (12.09.2018)