Idiot

Prepis a prenos legendárneho románu do japonského prostredia a inej doby je menej bolestný, ako by sa čakalo. On je takmer bezbolestný, ostrov Hokkaido je rovnako uzimeným miestom, ako Petrohrad a tradičné japonské expresívne herectvo skvele dokumentuje prežívanie postáv. V tých môže mať veľa divákov pomerne zmätok, najlepšie je sa sústrediť na ústrednú štvoricu. Kurosawa sa zameriava na vykreslenie nálad postáv prostredníctvom prostredia, zasnežené exteriéri sú vystriedané v istých momentoch klaustrofobickými tmavými interiérmi. Neviem, ako by vyzerala pôvodná verzia, nezostrihaná štúdiom, ale stráviť takmer tri hodiny s touto adaptáciou nemusí byť pre každého splniteľná úloha. Film pôsobí v prvej časti veľmi ucelene, v tej druhej už menej, to je ale dané samozrejme predlohou a skokom v čase. (04.10.2014)

Film má všechny atributy být plnohodnotným dílem. Námět je klasika. Herci jsou skvělí, Toshiro Mifune, zde opět ukázal zcela odlišnou rovinu svého herectví. Hraje zde nedobrého člověka. Úžasná je kamera, protože přestože se film odehrává vlastně jen v pár místnostech a někdy v exteriérech, dokáže Kurosawa svými záběry a střihy prostě vtáhnout. Jen mám výhrady k dějové linii. Některé postavy z filmu na dlouhou dobu vymizí a pak s objeví až na konci, i když jsou klíčové. Slyšel jsem, že film se zachoval nekompletní, tak to bude asi tím. (10.01.2007)

Zasnežené Hókkaidó má niečo do seba. Ten chlad v ktorom sa tento emočný epos odohráva je skvelým kontrastom voči postavám a ich pocitom. Adaptovať Dostojevského nie je asi ľahká úloha. A už tobôž nie keď zmeníme lokácie, mená a prostredie ( hoci si viem predstaviť ten ruský chlad v každom jednom zábere). Kurosawa je ale emočný režisér. Jeho postavy dýchajú a konajú, ako keby boli vystrihnuté zo skutočnosti. Občas je tu mierne prehrávanie a melodramatickosť, ale vo výsledku to nevadí. Takmer tri hodiny sa nám totiž rozkrýva príbeh o láske a túžbe, nenávisti a spoločenskej odmietavosti a každá z postáv tam vlastne hľadá len pochopenie a nehu. Čo je znova skvelý kontrast so snehom a mrazom. Nejedná sa o najlepšieho Kurosawu. Ale neviem si veľmi predstaviť tvorcu, ktorý by tak ťažkú a komplexnú látku dokázal adaptovať tak ľahko a s takým citom pre detail, ako je tomu v prípade Akiru. (10.08.2023)

Pomalé, hypnotické, temné a působivé... obzvláště ve své druhé části, kde vztahové napětí pomalu dostupuje vrcholu. Zajímavé je to i jako setkání s naprosto odlišnou mentalitou. Motivace postav je totiž zásadně formována japonskou kulturou a tradicemi, a proto se nám evropanům může zdát chování některých hrdinů naprosto zvláštní. Ale na působivosti to filmu rozhodně neubírá. (01.04.2017)

Skvělá adaptace velice známého románu mistra Dostojevského. Je to skutečně silný příběh válkou otřeseného muže, který je, pro svou jednoduchost, upřímnost a lásku, vtažen do spletitého světa klamu, intrik a nenávisti, což způsobuje postupný rozvrat, jak uvnitř jeho samého, tak v okolní společnosti. Ačkoli je zde velké množství postav, jejich charaktery jsou důkladně vykresleny, samozřejmě s ohledem na jejich důležitost, a je možné se v nich, při trochu větší míře soustředění, celkem snadno orientovat. Svou atmosférou, vytvořenou také díky tradičně nádherné hudbě Fumia Hayasaky, a úžasným citlivým výkonem Masayuki Moriho v roli "idiota", mě tento film doslova vtáhl do sebe a nechal mě naplno prožít svůj tragický děj. 95% (12.08.2009)