Kagemuša

Akira Kurosawa ma znova zabavil svojím trojhodinovým "eposom". Vo filme je obrovské množstvo symboliky a skrytá je aj vojenská taktika. Kurosawa nepotrebuje ukazovať nejaké veľké armádne súboje o to mu vôbec nejde. Na konci skôr ukazuje krutosť vojny. Je režisérom, ktorému nejde v prvom rade o to, aby zaujal akciou, ale skôr celkovým vyznením príbehu. Film udržuje človeka v napätí lebo ten čaká určitý zlom v chovaní panovníka. Lenže Kurosawa ako vždy nerobí nič tak ako by divák čakal a ide si vlastnou tŕnistou cestou. Tacuja Nakadai podal výborný výkon a jeho potenciál bol naplno využitý. Dĺžka filmu vôbec neprekáža skôr čím sa viac blížil koniec som chcel toho vidieť viac a viac. "Hora sa nikdy nemôže pohnúť". Odporúčam nad týmto filmom porozmýšlať. (26.05.2015)

Achjo, já už nevím, co psát, abych se neopakoval... Při nakoukávání Japonských historických samurai filmů asi v poslední době vyzobávám to nejlepší, co jen lze, nebo nevím... a nestačím se divit, je to krásný a cítím z filmu zase tu radost, poznávám něco novýho ( i když už jsem byl Kurosawou i jinými dříve políben ) a zažívám krásný filmový okamžiky, radost z filmu a hlavně emoce, prožitky a zamyšlení a to tyhle Japonský filmy prostě servírujou. Nevěděl jsem, o čem Kagemuša je, jen že má tři hodiny ( pro mě noproblemo - baví li mne to )... ale tohle. Já jsem se ani nemohl otočit zády, když jsem se šel vyčůrat nebo napít a šel ke klávesnici zmáčknout mezerník na stopku, musel jsem se stále dívat, co se ve filmu děje, nemohl jsem si nechat ujít ani pět vteřin, protože kdejaký pohled, neverbální interakce mezi hrdinama by mi unikla a já bych pak už nevěděl, prostě jsem od toho nemohl odtrhnout oči... za celých 180 minut, stačí ? Vizuálně nádherné, možná by někdo očekával více bitevních scén, ale o tom tenhle film vůbec není, vůbec.. je to nádhera, nechte se unášet.. vyprávěním, herci, hudbou.. finální pasáž je strašná, půl hodinu před koncem jsem si říkal, jak to spěje k hezkému konci, holt osud byl jiný a o tom tento film je, o osudu, a o osudu Šingena Takedy a jeho rodu, Tacuja Nakadai, píšu to počtvrtý, je zase jinej - nepoznal bych ho, to je herec, jeden z nejlepších, co jsem prostě kdy viděl... ten konec za znění skladby Finale Shinichirô Ikebeho  je něco nepospatelného. 9/10 (03.01.2024)

Kagemusha je takym malym prelomom v Kurosawovej kariere. Pokial v pociatkoch to boli hlavne dramy a "one-man-show" Toshira Mifuneho, tu sa dostava do popredia epicky pribeh, historia a tisicky hrdych samurajov v plnej zbroji nesuci sa na konoch. Mimo Nakadaia, ani jeden herec nedostal skutocny priestor na predvedenie svojich (ne)schonosti, avsak Nakadai svoj priestor vyuziva dokonale. Dvojrola, Shingen Tageda - hrdy panovnik nesuci prezivku Mountain, ktora poukazuje na to, ze svoju poziciu si drzi pevne ako hora, ktorou nikto a nic nedokaze pohnut, a bezmenny, trochu vysinuty zlodejicek, ktory vdaka svojej uzasnej podobnosti Shingenovi je povolany do sluzby jeho dvojnika (skor donuteny, holt nemal na vyber). Pozorovat jeho vykon je slast. I pri vedomi, ze je to stale iba jeden herec, som plne veril, ze na obrazovke su dvaja odlisny ludia. Pri jednej scene, ked sa dvojnik pokusi napodobit SHhingena mi doslova od uzasu klesla sanka (za to kredit samozrejme patri aj Kurosawovi). A najviac poteseny budu ti, ktori prechovavaju lasku k filmovemu vizualnemu umeniu, film obsahuje niekolko vyzualne strhujucich pasazi (snova sekvencia, slnko presvitajuce pomedzi pochodujuce vojsko...), a hlavne tymto pre mna zostane Kagemusha priznacna. (10/10) (27.05.2008)

Japonci si vzali den volna, nafasovali kostýmy, a šli dělat Kurosawovi komparz. A teď pozor, tohle vás asi zaujme: po bitvě zůstává na bojišti spousta poraněných koní. Japonci jsou však kluci šikovní, takže do večera všechen svinčík uklidili, doma se okoupali, a další den už makali jako obvykle. --- Kurosawa ty záběry sestříhal do dvou filmů (ještě Ran), ale povídá se, že materiálu bylo tolik, že těch filmů mohlo klidně být šest, i pět. --- (03.03.2013)

Kagemuša, stín bojovníka, někdy také uváděn pod názvem Dvojník. Kurosawův film, ve kterém sledujeme téměř epickým způsobem proměnu bezvýznamného zlodějíčka v důstojnou osobu císaře jednoho japonského rodu. Přestože je pro něj z počátku nesmírně těžké se do nové role vžít, je pro něj na konci ještě těžší se jí vzdát. Velkolepé scény, které v japonském filmu nemají obdoby, spolykaly tolik rozpočtu, že Kurosawa musel o peníze žádat dokonce i u svých obdivovatelů. Kagemušu osobně považuji za Kurosawův nejpůsobivější film. (14.01.2006)