Žena na měsíci

„Never“ does not exist for the human mind.. only „Not yet.“ Pekné, zaujímavé a dobre nasvietené interiéry, kvalitná kamera, výborní herci. Prvých dvadsaťpäť minút to vyzerá ako komédia o svojskom profesorovi, pričom sa vlečie tempo. Potom nastáva kriminálna časť príbehu, pri ktorej sa nedá miestami nezasmiať. Globálne sprisahanie následne odosobňuje divákovo vcítenie sa do postáv. Aj na tú dobu musel byť fyzický prejav hlavnej postavy k jeho zakázanej láske smiešny (minutáž medzi 01:04:30 a 01:09:30). Skoro nič nedáva zmysel, či už ide o zabezpečenie rakety, dôveru, že na mesiaci sa dá existovať bez skafandra alebo logiku boja s nepriateľom. To spoľahnutie sa pri odchode z mesiaca to úplne doráža. (14.12.2019)

Působivá scifi podívaná, v dnešní době už sice některé ty pasáže působí spíše komicky, ale v té době 40 let před skutečným přistáním na Měsíci něco zcela vizionářského a nadčasového. Závěr filmu, samotný pobyt na Měsíci, bych si dokázal představit ale v lepším světle, tam trošku snímku dochází dech. První dvě hodiny ale výborné. 80%. (31.03.2010)

"První sci-fi na vědeckém základě", tak je často tento film prezentován, i když ve své době patřil spíš do kategorie "Sensationsfilm". Po finančně náročném a neúspěšném "Metropolis" se Fritz Lang pustil do projektu, o kterém by by se dalo říci něco podobného. Navíc jako němý film vznikl už v době zvuku a patří tak k posledním velkým projektům němé éry. Příběh, který odstartuje vize jednoho profesora o možnosti těžit zlato na Měsíci, je především dramatem plným intrik a konspirací, touhy zmocnit se onoho plánu. Do toho všeho se přimíchá ještě klasický milostný trojúhelník. Lang velmi šetří textem, vše vypráví obrazem, včetně několika retrospektiv, což film skutečně neúměrně natahuje. A co velmi ubírá oné složce, která je na filmu parádní a tou je právě vlastní sci-fi linie. Vychází z poznatků doby, takže obsahuje i řadu úsměvných nesmyslů, na druhou stranu však i řadu vizionářských a potvrzených představ. Langem "vynalezené" odpočítávání, start rakety, stav beztíže jsou scény, kvůli kterým by si film neměl nechat ujít žádný milovník sci-fi. Z designu rakety a řady technických detailů je možné soudit, že na filmu se podílel i průkopník raketových letů a pozdější Braunův spolupracovník na projektu V2 Herman Oberth. Že Langova vize nebyla jen pouhou hříčkou, dokazuje i stažení a zákaz filmu nacisty v r. 1937. (03.11.2007)

Jedna žena mezi dvěma muži, vědátorský dědoušek, záporák s ulíznutou patkou (silně připomínající Hitlera) a jedna rozkošná malá myšička v dalším Langově vizionářském kousku, který jsem sledovala takřka bez mrknutí oka a troufám si tvrdit, že je LEPŠÍ než proklamované Metropolis, které jsem viděla dvakrát (jednou s živým klavírním doprovodem Jirky Hradila, což byl fakt zážitek). Způsob řešení interiéru rakety i samotné cestování hrdinů je místy hodně vtipné (v pozitivním slova smyslu), ale i přesto je Frau Im Mond silným zážitkem. Klavírní doprovod zde je natolik emocionální, že se ještě teď třepu. ÚCHVATNÉ, leč bohužel opomíjené... (30.01.2008)

Ten film ma 90. rokov, je nemy a trva vyse dve a pol hodiny. Takze ho samozrejme nebudem bezvyhradne odporucat. Ale je to velka pecka. Po vedeckej stranke je to teraz samozrejme uplne smiesne (dychatelny vzduch na mesiaci), ale po tej filmarskej je to dobova slast (najma start a pristavanie su mimoriadne posobive). Je epicke, zabavne, romanticke a s demonickym zaporakom ako z bondovky. Akurat temporytmus v "dialogovych" scenach trochu viazne. Lang mi moc nesedi, ale toto mi urobilo ohromnu radost. A je vidiet, kde sa inspirovali Kubrick s Nolanom. 9/10 (30.11.2018)