Místo splněných přání

Paolo Genovese mě před rokem vyřídil inteligentní konverzačkou Naprostí Cizinci a letos se mu to povedlo znova a jsem absolutně odrovnán genialitou režiséra, který opět jen pomocí jednoho místa a pár herců dokáže natočit film, který je inteligentní, napínavý,zvratovitý, skvěle zahraný a šokující zároveň. Tentokrát se film odehrává v restauraci, kde sedí tajemný muž s knihou ochotný plnit lidem přání, ovšem každé přání má svou daň a je potřeba spáchat něco většinou nekalého. Hezky ukázano, že lidská touha dokáže způsobit věci, které by normálně člověk neudělal. Některé úkoly jsou hodně drsné a líbilo se mi, že všichni lidé jsou vzájemně propojení a propletení. Hrají zde stejní herci jako v Naprostích Cizincích, což beru také za velkou výhodu a byť se o úkolech jen mluví pořád to má drajv a energii. Závěrečný zvrat je opět trošku na divákově představivosti, není složité jej rozlousknout. Skvělá zábava, při které jsem se dokonce i zapotil. Jsem zvědav s čím příjde příště.Doporučuji. 90% (12.04.2018)

Součást mojí rozšířené TOP 10. Tak se zase po pár letech urodilo něco, z čeho jsem měl celou dobu bradu dole, hlava mi šrotovala a krásně to zapadalo do mých filozofických představ o osudovosti a fungování světa obecně. To že to je i filmařsky naprostá špička, je už jenom bonus, protože vše podstatné přináší scénář, který je tak hutný, že se samotný vyrovná hodnotě deseti průměrných filmů. Díky a víc takových, prosím! 100% (23.01.2022)

Hodně mi to evokovalo mou oblíbenou knihu od Stephena Kinga - Nezbytné věci. Pan Gaunt jako nemilosrdný obchodník s lidskými dušemi mi hodně připomínal záhadného muže ztvárněného Valeriem Mastandrem. Byl tam i takový ten nádech tajemna a čehosi nadpřirozeného, kouzelného, co mám na filmech velice ráda. Co by člověk pro "své dobro" neudělal, že? Takovéto sondy do lidských charakterů mě baví, 88%. (06.12.2018)

Každý z nás má nejaké túžby a sny. Kam až sme ochotní zájsť, aby sa nám splnili? A existujú vôbec nejaké hranice, keď po niečom nebezpečne intenzívne túžime? The Place kladie veľa etických otázok, divák má dostatočný priestor k zamysleniu sa, čo je pochopiteľné a obhájiteľné a čo je už naopak ďaleko za hranicou ľudskosti. Film je o trošku slabší ako Úplní cudzinci, ale stále veľmi dobrý, je škoda, že ho videlo tak málo ľudí. (15.10.2018)

Paolo Genovese píše pro mě! Už jeho telefonní taškařice mě před lety přesvědčila, že se jedná o prefíkaného znalce duší, který s nevídanou lehkostí namastí a natočí luxusní, inteligentní, vkusnou, zábavnou a sympatickou podívanou, která se dá nejen adaptovat na prkna, ale klidně točit pro různé státy, s místními aktéry, prostě jen tak, pro potěchu tamního domorodce, a ačkoli mají národy vlastní manýry a mentální specifika, scénář je tak namakaný, že pasuje univerzálně snad na celý západní svět. Pro Místo splněných přání platí totéž. Nejen, že se jedná o film moc pěkný ve všech směrech, filosofická myšlenka jde na dřeň. A ano, taky bychom něco chtěli, a často doma říkáme, že bychom dali, udělali cokoli (!!!), ale ne. Neudělali. Když by došlo na lámání chleba, neudělali. Včera večer, po filmu, jsme se bez mrknutí oka a mlčky shodli, že na tohle nemáme, přestože důvod je totální. I kdyby ten chlap neseděl v baru, ale u nás v kuchyni, skončilo by to kávou a koňakem, notes by ani nevytáhl z tašky a pak by šel, lehce odpočatý, o dům dál. (08.01.2022)