Cesta do Indie

Viac krát som počul výrok, že D. Lean je skvelý rozprávač príbehov. Dokázal to aj tu, a možno o to viac, pretože tento príbeh nemá nejakú extra silnú zápletku. Prvá polovica filmu je v podstate stále iba zoznamovacia a iba veľmi pomaly sa približujeme k momentu, ktorý má byť vrcholom filmu. Priateľský výlet, v ktorom Ind zavedie dve Angličanky na zaujímavé miesto sa rýchlo zmení na drámu. Stačí chvíľka nepozornosti a v hre je Indov život. Na krku má obvinenie zo znásilnenia, je zatknutý a v súdnom procese mu hrozí prísny trest, možno i ten najvyšší. Na výstrahu. Napriek pomalému tempu, typickému pre Leana, som sa nenudil a film pekne odsýpal. Lean vždy dokáže popri filme ukázať aj iné kultúry, iné svety, zvyky a o to je film pestrejší. Film je samozrejme o niečo slabší ako maestrove najslávnejšie kúsky ako Lawrence z Arábie, Doktor Živago či Most cez rieku Kwai, ale stále ide o kvalitný film. 80%. (17.11.2014)

Ocenění: Oscar - vedlejší herečka (P. Ashcroft), hudba BAFTA - herečka (P. Ashcroft) Boston Society of Film Critics Awards - herečka (J. Davis), vedlejší herečka (P. Ashcroft) Zlatý glóbus - zahraniční film, hudba, vedlejší herečka (P. Ashcroft) Kansas City Film Critics Circle Awards - režie, film, vedlejší herečka (P. Ashcroft) National Board of Review - herec (V. Banerjee), herečka (P. Ashcroft), režie, film New York Film Critics Circle Awards - herečka (P. Ashcroft), režie, film (05.06.2011)

Filmy z předválečného období miluji, ale věci z Indie snad díky Kiplingovi, který mi byl hojně čten v dětství - snad ještě o trochu více. Dnes zcela náhodou jsem po ránu přepl na AMC, kde právě začaínalo cosi, co už mne necnechalo těch 157 minut vstát. Klaním se všem, co se na filmu odíleli, protože předložit takhle dokonale obraz Indie v období krátce po první světové válce se jen tak nevidí. Někdo může namítnout, že ono je to tam vlastně takové dodnes, vždyť Indové řadu věcí (včetně třeba parních lokomotiv, vagónů atd..) používají po Britech, takže není složité v tom prostředí natočit film ze třicátých let, na rozdíl od moderní Evropy. Jistě, kus pravdy v tom je. Ale pak je tu další řada věcí, které v jiných filmech prostě unikly. Účesy, móda atd... Někdy se prostě doba vzniku filmu (zde osmdesátá léta) projeví. Tady však ne. Jak říkám, dokonalost sama. K tomu nádherná příroda i britský pohled na koloniální správu z té druhé strany.... Jsem moc spokojen. Dávám 5 pohárů portského! * * * * * (26.06.2016)

Cakal som daleko viac od tohto filmu. Mozno nejake väcsie problemy nadradenych Anglicanov voci chudobnym Indom, co sa v tomto filme sice aj preukazalo, ale to naivne mile a prehnane spravanie Dr. Aziza k Anglicanom a neskor jeho nenavist k nim mi skor liezla na nervy. Najväcsi problem je podla mna az prilis zbytocne dlha minutaz. David Lean mohol pokojne tento film natocit aj tak, aby sa zmestil do 120-tich minut, ale on to bud nevie, alebo mu bolo luto vystrihnut viac scen. Atmosfera filmu posobi velkolepo, ale necakajte tam ziadne nejake obcianske vojny alebo nieco podobne, hudba z mojho pohladu bola priemerna, dialogov viac nez dost a herecke vykony samozrejme skvele. Vo filme si zahral aj Art Malik, ktoreho som si vsimol ako hlavneho teroristu v PRAVDIVYCH KLAMSTVACH (1994) s A. Schwarzeneggerom. Film mal az 11 nominacii na Oscara a z nich si nominacie premenili na Oscara iba hudba Mauricea Jarreho a herecka vo vedlajsej ulohe Peggy Ashcroft. Judy Davis bola nominovana za najlepsiu herecku v hlavnej ulohe, avsak väcsie stastie s Oscarom mala Sally Field za dramu MISTA V SRDCI (1984) od rezisera Roberta Bentona. Aj reziser David Lean bol nominovany za najlepsiu reziu, ale Milos Forman za dramu AMADEUSA (1984) sa mohol viac tesit a v rovnakom pripade to bolo aj v kategorii najlepsi film, kde vyhral opät AMADEUS... 22.04.2010 ________ Judy Davis - (Adela) +++ Victor Banerjee - (Dr. Aziz) +++ Peggy Ashcroft - (Pani Moorová) +++ James Fox - (Fielding) +++ Alec Guinness - (Godbole) +++ Art Malik - (Ali) +++ Hudba: Maurice Jarre +++ (22.04.2010)

Nie som vyslovene sklamaný, hoci knižná predloha patrí k významným historickým románom, ktorá predostiera určité naratívne postupy a emocionálnu neobyčaj. Leanov rukopis je ale opäť zásadným. Stačí sledovať farbistú paletu ľudského správania, rozhodnutí a emócií a musíte evidovať, aký nadrozmerný konflikt ľudí odráža situáciu v koloniálnej spoločnosti. Páči sa mi, že tie najvyhrotenejšie roztržky ukazuje ako dôsledok sporu, nie ako nástroj na predkladanie senzácii. Možno dlhé a menej nápadité ako iné režisérové eposy, rozhodne však film má svoju hodnotu. Aj keď je otázkou, že ako veľkú? (06.05.2018)