Mandy - Kult pomsty

Halucinogenní grindhouse revenge řezničina se zamilovaným srdcem, které pohltí vesmírná temnota. Na ty laciné filtry a béčkový rozpočet překvapivě podmanivá a koncepčne soudržná. A taky příjemně osvěžující běžnou festivalovou náladu. Highlight scénou je - jak jinak - chlastající Cage v bílých trenkách a oranžovém tričku s tigrem. [Cannes] (14.05.2018)

Tak tohle fakt ne. Opět jeden z těch filmů, kteří kritici vychvalují do nebes, ale pro běžného diváka doslova bolestná záležitost. Nicolas Cage je pro mne už mrtvým hercem, ten chlap už v dobrém filmu hrát nebude a hrát rozhodně neumí. Podivný růžovo-červený filtr zastíňující finanční nedostatky mi lezl krkem, hodinu se v tom filmu nestane absolutně nic a jestli zázrakem divák po hodině ještě nespí a není úplně znechucen, tak v té druhé velké uspokojení také nenalezne. Trpěl jsem, ošíval jsem se, tohle není pro mne. 35% (16.09.2018)

Nicolas Cage zase pro jednou pořádně řádí a bylo u toho tentokrát celkem dost lidí, minimálně na festivalech. Předem jsem věděl, že první hodina je taková pomalejší a v té druhé se to pořádně rozjede. A je to pravda, první půlka mi celá přijde taková přemýšlivá a zároveň strašně meta a nějaké to podobenství, něco jako kdyby to točil Terrence Malick a vypůjčil si fialovou od Refna. A ta druhá, to je velká děsivá a krvavá show Nicka Cage, krerý si pro sebe ukuje naprosto libovou sekeru a pak už asi člověku dojde, co se bude dít. Neskutečný zážitek. Ovšem rozhodně ne pro slabší povahy. RIP Jóhann Jóhannsson byla to opět správně drásavá hudba a já za ni děkuji. (16.09.2018)

Nicolas Cage je tak trochu jako oheň – dobrý sluha, ale špatný pán. On potřebuje někoho, kdo ho dokáže správně použít a usměrnit jeho specifické herectví do správných poloh – a Panos Cosmatos tím člověkem evidentně je, nebo se mu to alespoň v tomto filmu povedlo. Vůbec bych se nedivil, kdyby ta role byla psána Cageovi přímo na tělo. Mandy osloví jen fajnšmekry, není pro běžného diváka. Film má zvláštní tempo a je dost roztahaný, takže se buď naladíte na jeho styl anebo při něm budete trpět jako zvíře. Především bych chtěl vyzdvihnout drogově transcendentní atmosféru, v jejíž duchu se celý film nese – těžko říct, v jaké realitě se děj odehrává, ale na tom asi vůbec nezáleží. Nejvýraznějším prvkem filmu je samozřejmě one and only Nic Cage. V první půlce moc prostoru nedostává, zato ta druhá je čistě v jeho režii. Vykoksovaný Cage nasadí neuvěřitelné tempo a je badass jak nikdy. Vše podtrhují brutálně vyhrocené a nahláškované dialogy. Mandy je artově natočený grindhouse pro specifické publikum s kultovním potenciálem. (04.07.2018)

Nie som si istá, čo som videla v poloplnej kinosále, ktorá sa, prosím pekne, zvažovala smerom nadol, čo mi teda ešte pridalo na divnom pocite, ale to som chcela, že no a čo že je tam súboj s motorovými pílami a jedna z nich je XL a že scenár robil Ahn ale že kde som to bola? Odišla som z kina dosť zmätená, úplne som tie libry za lístok neľutovala, ale nič by sa nestalo, keby som Mandy neuvidela. Hoci asi raz alebo aj dvakrát som sa nahlas zasmiala a bolo také milé/smutné počuť v kine posledný Jóhannov soundtrack. (Prince Charles Cinema, Londýn - 25.10.2018) (04.11.2018)