25th Hour
25. hodina
25th Hour
Režie:
Spike LeeScénář:
David BenioffHudba:
Terence BlanchardHrají:
Edward Norton, Philip Seymour Hoffman, Barry Pepper, Rosario Dawson, Anna Paquin, Brian Cox, Tony Siragusa, Patrice O'Neal, Aaron Stanford, Vanessa Ferlito (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Svobodný život Montyho Brogana (Edward Norton) se rychle chýlí ke konci - za 24 hodin si začne odpykávat sedmiletý trest ve vězení. Někdejší král Manhattanu dá brzy sbohem způsobu života, na který si zvykl - životnímu stylu, který mu otevřel dveře nejluxusnějších newyorských klubů, ale také jej odcizil od jeho nejbližších. Během posledního dne na svobodě se Marty pokusí znovu spojit se svým otcem (Brian Cox), který na něj nikdy nezanevřel, a sejde se se dvěma nejlepšími přáteli ze starých časů, Jacobem (Philip Seymour Hoffman) a Slaughterym (Barry Pepper). Ve hře je také jeho přítelkyně Naturelle (Rosario Dawson), která mohla (ale nemusela) být člověkem, díky jehož informaci se o Montyho začala zajímat policie. Monty si není ničím příliš jistý, ale s rychle ubývajícím časem je třeba učinit několik důležitých rozhodnutí. (Česká televize)
(více)Recenze (572)
Tehle film vlastně není vůbec o ničem a zároveň toho vyjadřuje spoustu. Zdá se mi, že vlastně nemá žádnou pořádnou dějovou linku, ale jedná se spíše o spoustu úvah, které jsou složeny do jednoho celkem konzistentního celku. Pokud zrovna dnes chcete vidět něco, co vám přiblíží smysl života nebo něco co vám řekne, co je morální a co ne, tak v tomhle filmu se nedozvíte vůbec nic. Jeho výhodou je, že nechává diváka, aby se sám rozhodl, co je špatné a na čí stranu se má vlastně přiklonit. K tomu mu přidá všechny možné argumenty a protiargumenty a nechá ho, aby se s tím sám popral. Zejména proto si myslím, že na každého může působit trochu odlišně. Ještě musím zmínit, že mě ve filmu zaujalo jeho zvláštní ztvárnění včetně originálně zpracované hudby, která ho určitým způsobem dotváří. ()
Už od začátku jsem věděl, že tohle pro mě bude jeden z těch top zážitků kinematografie. Excelentní herecké výkony, hlavně Norton je opravdu famózní. Skvělé dialogy, které se přesně hodí do doby a prostředí snímku. Velice emocionálně silné scény, ovšem režisérsky i herecky skvěle zvládnuté + scéna u zrcadla v koupelně, která je jedna z nejlepších co jsem za poslední dobu viděl. Ukázky velkých přátelství a lásky, ale i bolestivých zrad. Perfektně vybraná hudba. No já prostě chybu nenašel, jednoduše film na který nezapomenu. Teď už se jdu pomalu odebrat k dalším dílům Spike Lee-ho. ()
5/10 ()
Za posledních deset minut filmu přidávám hvězdu, fantazie sama... ()
Není co dodat, Spike Lee to zvládl skvěle. ()
Keby bol Top rebríček 15 miestny, Norton i Hoffman sú tam a preto som si pozrel i tento film. Americká produkcia mi až na malé výnimky nemá čo ponúknuť, ale niektorých hercov je pozerať proste zážitok. ()
Obdivuji Spika jak se do každého svého filmu dokáže totálně položit. Nejinak je tomu zde a z výborného scénáře dokázal dosáhnout maximální potenciál. Výborný Norton (jako tradičně), ve svých rolích jsou též dobří Hoffman i Pepper. ()
Z tohoto filmu mám strašne neurčité pocity. Herecké výkony skvelé, to áno. Aj napriek tomu však ku mne nedorazili žiadne emócie. Ten film vo mne nič nevyvolal, ani nezanechal. Mala som súcitiť s Edwardom? Ani náhodou... Ospevovaná scéna (typu: všetci naokolo sú blázni, iba ja som lietadlo) so zrkadlom ma tiež veľmi nenadchla. Práve naopak, čakala som, kedy už skončí. Takže som sa približne polovicu filmu nudila. ()
Nádherně podmanivý snímek, který vypráví o jednom drogovém dealerovi trochu nezvykle, osobněji, lidštěji. Tažnou silou 25. hodiny je pomalost a propracované dialogy. Jediný, kdo někam spěchá je Monty Brogan v podání Edwarda Nortona, který má poslední den před nástupem do vězení, aby si naposledy užil. Ve dvou hodinách poznáme s trpělivostí celkem slušně podstatnou část Montyho osobnosti. Nikdy nikoho nezabil, nebyl zlým člověkem, "pouze" prodával drogy a nyní přišel čas zúčtování. I on má svou lidskou stránku. I on má rodinu a přátelé. Musím souhlasit s mnoha příspěvky, že ústřední trojice Norton - Hoffman a Pepper hraje perfektně a především díky jejich výkonu má film svoji kvalitu. Jediné, co mi příliš nesedělo, byly dvě scény: "Fuck you" a "pohled do budoucnosti". Samy o sobě výborné, jenže v kontextu celého filmu mi trochu nepadly. Každopádně velmi povedená záležitost. (80 %) ()
Veľmi silné 4*. Tá premisa je jednoduchá, no jej prevedenie je fantastické. Každá jedna scéna je nabitá emóciami, psychologickým vypätím, vybrúsenými dialógmi a predovšetkým hercami, ktoré si svoje role plnia do bodky. Silný film, ktorý vie osloviť. ()
Nebýt krásné Rosario Dawson, zastřelil bych se u toho posledního dnu před výkonem trestu já nežli Norton, ne kvůli dvojčatům, drogám v gauči, né kvůli Číňanům, co neumí anglicky, né kvůli poldům ani Rusákům, ale kvůli Einsteinově teorii relativity času...po tomle už to není teorie, ale fakt! 40% ()
Hned úvodní, atmosférou ještě lehce gangsterská scéna o "seznámení" Montyho a Doyla, dialogově zaujme. A silné dialogy zůstávají, vždyť na nich většina děje stojí, tedy i na monolozích. Ovšem atmosféra se mění stejně rychle, jako Montyho nálada, nálada chlapa, který to v životě prostě nezvládl a tak žije svůj poslední svobodný den, žije a mluví. Děj je z větší části opravdu tvořen vzájemnými rozhovory postav. Dalo by se říct, pouhý rozhovor, pouhé dialogy, jenže napětí při nich by se dalo krájet! 25. hodina má výborný scénář, ale především má výborné herce, z nichž vyčnívají Barry Pepper a Edward Norton. Právě jejich vzájemné scény jsou ty nejsilnější a předfinální "úprava před nástupem", je dokonale a mrazivě uzavírá. Z následujícího monologu otce, jsem trochu na vážkách, sice je taktéž dobrý, ale mám pocit, že pouhá cesta a finální záběr, by byly výmluvnější, že tohle vlastně ani být nemuselo. Za to Nortonův monolog o nesnášení, je nejlepší scénou filmu a dává smysl. V něm se předvedl i Rodrigo Prieto, samozřejmě nejen v něm, jeho kamerové jízdy a využití barev, dávají filmu ještě větší hloubku. Vůbec noční ulice, i když jich zde mnoho není, ale pro navození atmosféry a výmluvnost města bohatě stačí. Nenápadný, malý a přitom tak velký film, z mého pohledu to nejlepší od Spikea Leeho. 85% ()
Sheeeeeeeit! ()
Zajímavý a jiný film, než bych čekal. Spike Lee dobře vybral herce, jakoby hráli tak trochu sebe. Dva protikladné monology, v koupelně a na konci, také posunují 25. hodinu výš. ()
Tak skvěle vykreslenými charaktery se může pochlubit málokterý film. Pokud je vše navíc podpořeno skvělou režií, precizními hereckými výkony a scénářem, který se nebojí vhodit podrážděné vosí hnízdo do současné - nejen newyorkské společnosti, nemělo by mi nic překážet k udělení absolutního hodnocení... ale přece jen závěr filmu je na můj vkus až příliš napuštěný americkým patosem a sentimentem... škoda, jinak tento filmový zážitek všem vřele doporučuji. ()
Kde jinde odehrát příběh o ztrátě posledních ideálů než několik kroků od newyorského Ground Zero? Pozářijové město je navzdory své váženosti důležitým kolečkem v mechanismu vyprávění, které vytváří dusné ovzduší pro slovuprostou melancholii. Vedle mlčenlivých obrázků protne hodinová ručička také americky krásné probuzení nebo dialogy mezi druhým a třetím pivem, ale pokaždé si zachová tempo přemýšlivého snímku. Tím spíše si malé velké osudy žádají pouze prvotřídní herce a můžeme jen nepříliš chápavě hádat, proč má tak královské obsazení pro většinu sluchových kostí stále zvuk chudého prince. Téma, jež natolik svádí k laciným žalobám a soudům, navíc Spike Lee korunuje názorovou pravdomluvností, při které se jeho postavy nehrozí ani nejpichlavějších vosích hnízd. Nejen za to mu chci poděkovat, není lepšího argumentu proti hollywoodskému strojírenství než takto osobitý film. ()
Výborný s silný film, který jsem si opravdu užil. Norton je excelentní a z jeho proslovu u zrcadla jsem měl chuť vyskočit a jako správný američan zakřičet: "hell yeah!" ()
Spike Lee mě po Krvavém létu v New Yorku opět dostal. Scéna, kdy Edward Norton před zrcadlem vyfuckuje americkou společnost, zůstane zarytá pod kůží hodně dlouho. Vyprávění o posledním dni svobody přerůstá v emotivními momenty prodchnuté drama osudu člověka, který na životní křižovatce jel na červenou. Norton zde exceluje. Rozhodně doporučuji ke shlédnutí. ()
Päť minútová scéna posielaním všetkých "do hajzlu" je jedinečná a perfektná. Proste jedna z mojich najobľúbenejších, nie len v tomto filme. Do hajzlu so Spikom Leem, do hajzlu s Edwartom Nortonom a do hajzlu aj s celým týmto filmom... ()
Související novinky
Soukromé „topky“ předních uživatelů ČSFD.cz
Jak jde čas, některé filmy přirůstají k našim srdcím a získávají na hodnotě, jiné naopak můžou zapadat prachem, i když nás v době svého uvedení nadchly sebevíce... Zde vám přinášíme přehled… (více)
Veľmi netypický kúsok, ktorým ma Spike Lee opäť raz (po, z môjho pohľadu, vysoko nadpriemernom a obsahovo silnom Malcolm X) veľmi príjemne prekvapil. Ako tak pozerám, spomedzi mojich obľúbených uživateľov sa pri tomto filme vytvorili dve odlišné skupiny - jedna film zatracuje (no dobre, to je možno trochu prehnaný výraz) a pokladá za pomerne veľké sklamanie či "dvojhodinovú nudu", no a tá druhá si ho naopak nevie vynachváliť. Ja osobne som sa teraz, po mojej už druhej projekcii (a dozaista nie poslednej) zaradil jednoznačne do druhej zo spomínaných kategórií, nakoľko film ma vskutku dostal. Zo všetkého najviac musím vyzdvihnúť najmä vynikajúcu melancholickú atmosféru, ktorá sa akoby niesla vzduchom a je tak "nákazlivá", že som sa ňou poľahky taktiež nechal nakaziť. Proste som im tie emócie - ktoré prichádzali ruka v ruke spolu s Montyho vysporiadávaním sa so životom akosi úplne nenútene - zožral aj s navijákom a bodka. Nenápadná, komornejšie ladená a (obrazne povedané) sychravá snímka, ktorá mi však priniesla tak intenzívny zážitok, že nad jej zaradením medzi najobľúbenejšie neváham skutočne ani sekundu. Navyše obsahuje z môjho pohľadu jeden z najpôsobivejších filmových monológov vôbec: "Yeah, fuck you, too. Fuck me? Fuck you, Fuck you and this whole city and everyone in it. Fuck the panhandlers, grubbing for money, and smiling at me behind my back. Fuck the squeegee men dirtying up the clean windshield of my car - get a fucking job! Fuck the Sikhs and the Pakistanis bombing down the avenues in decrepit cabs, curry steaming out their pores stinking up my day. Terrorists in fucking training. SLOW THE FUCK DOWN! Fuck the Chelsea boys with their waxed chests and pumped-up biceps. Going down on each other in my parks and on my piers, jingling their dicks on my Channel 35. Fuck the Korean grocers with their pyramids of overpriced fruit and their tulips and roses wrapped in plastic. Ten years in the country, still no speaky English? Fuck the Russians in Brighton Beach. Mobster thugs sitting in cafés, sipping tea in little glasses, sugar cubes between their teeth. Wheelin' and dealin' and schemin'. Go back where you fucking came from! Fuck the black-hatted Chassidim, strolling up and down 47th street in their dirty gabardine with their dandruff. Selling South African apartheid diamonds! Fuck the Wall Street brokers. Self-styled masters of the universe. Michael Douglas, Gordon Gekko wannabe mother fuckers, figuring out new ways to rob hard working people blind. Send those Enron assholes to jail for FUCKING LIFE! You think Bush and Cheney didn't know about that shit? Give me a fucking break! Tyco! Worldcom! Fuck the Puerto Ricans. Twenty to a car, swelling up the welfare rolls, worst fuckin' parade in the city. And don't even get me started on the Dom-in-i-cans, 'cause they make the Puerto Ricans look good. Fuck the Bensonhurst Italians with their pomaded hair, their nylon warm-up suits, their St. Anthony medallions, swinging their Jason Giambi Louisville Slugger baseball bats, trying to audition for "The Sopranos." Fuck the Upper East Side wives with their Hermès scarves and their fifty-dollar Balducci artichokes. Overfed faces getting pulled and lifted and stretched, all taut and shiny. You're not fooling anybody, sweetheart! Fuck the uptown brothers. They never pass the ball, they don't want to play defense, they take five steps on every lay-up to the hoop. And then they want to turn around and blame everything on the white man. Slavery ended one hundred and thirty seven years ago. Move the fuck on! Fuck the corrupt cops with their anus-violating plungers and their 41 shots, standing behind a blue wall of silence. You betray our trust! Fuck the priests who put their hands down some innocent child's pants. Fuck the church that protects them, delivering us into evil. And while you're at it, fuck J.C.! He got off easy! A day on the cross, a weekend in hell, and all the hallelujahs of the legioned angels for eternity! Try seven years in fuckin' Otisville, J.! Fuck Osama Bin Laden, al-Qaeda, and backward-ass cave-dwelling fundamentalist assholes everywhere. On the names of innocent thousands murdered, I pray you spend the rest of eternity with your seventy-two whores roasting in a jet-fuel fire in hell. You towel-headed camel jockeys can kiss my royal Irish ass! Fuck Jacob Elinsky. Whining malcontent. Fuck Francis Xavier Slaughtery my best friend, judging me while he stares at my girlfriend's ass. Fuck Naturelle Riviera, I gave her my trust and she stabbed me in the back, sold me up the river, fucking bitch. Fuck my father with his endless grief, standing behind that bar sipping on club sodas, selling whisky to firemen, and cheering the Bronx Bombers. Fuck this whole city and everyone in it. From the row-houses of Astoria to the penthouses on Park Avenue, from the projects in the Bronx to the lofts in Soho. From the tenements in Alphabet City to the brownstones in Park Slope to the split-levels in Staten Island. Let an earthquake crumble it, let the fires rage, let it burn to fucking ash and then let the waters rise and submerge this whole rat-infested place... No. No, fuck you, Montgomery Brogan. You had it all, and you threw it away, you dumb fuck!" 100% () (méně) (více)