Režie:
Debra GranikKamera:
Michael McDonoughHudba:
Dickon HinchliffeHrají:
Ben Foster, Thomasin McKenzie, Jeff Kober, Dale Dickey, Isaiah Stone, Michael Draper, Dana Millican, Ayanna Berkshire, Spencer S. Hanley, Marisa AndersonVOD (2)
Obsahy(1)
Beze stop je nejnovější film Debry Granikové (Do morku kosti), který se vám dostane pod kůži. Je to působivé, tajemné a okouzlující zkoumání života mimo společnost. Dospívající dívka (Thomasin Harcourt McKenzieová) žije se svým otcem (Ben Foster) dlouhé roky v dobrovolné izolaci v rozlehlém lese na okraji oregonského Portlandu. Po náhodném odhalení jejich nelegálního příbytku jsou oba umístěni do speciálního resocializačního programu. Pokusí se přizpůsobit novému prostředí, dokud se z náhlého popudu nerozhodnou vydat na riskantní cestu zpátky do divočiny. Jejich snaha dosáhnout úplné nezávislosti je nutí čelit protichůdné touze být součástí komunity a naléhavé potřebě žít odděleně. (Cinemax)
(více)Videa (1)
Recenze (195)
Ono se zde opravdu vyloženě nabízí srovnání s Tohle je náš svět, což sice bylo natočeno v jiné náladě, ale hlavně zábavněji a hravěji. Nutno říct, že Beze stop je místy opravdu zdlouhavé, i když rozhodně ne nudné. Chybí zde nějaká výraznější zápletka. Takhle si film tak nějak plyne od jednoho k druhému svým tempem a ke konci poměrně rychle vyšumí. Ovšem klobouk dolů před Thomasin McKenzie, že se hlavní role chopila s takovým přehledem a zápalem. Ben Foster může jen zdatně sekundovat. [KVIFF 2018] ()
S třemi hvězdami jsem možná zbytečně přísný, ale na mě je tempo prostě až moc pomalé. A to nejsem nutrně příznivec dějem a akcí nabité stopáže. Jenže Beze stop je jenom popisem rutinní všednodennosti v hodně nevšedním prostředí. A taky - což je samozřejmě problém můj, nikoli problém filmu - se ideologicky zcela míjím s pojetím života v divočině. Já sice nenávidím lidi a můj sen je žít na pustém ostrově (v teple: z lesů amerického Severozápadu byla zima a mokro až do kinosálu), ale v komfortu a pohodlí. Představa celoživotního táboření ve stanu se mi ani trochu nezamlouvá a trávit čas v karavanové osadě s tamními (dobrovolnými!) vyvrženci je představa ještě děsivější. Beze stop má ovšem tři trumfy: slušnou kameru, senzační obsazení: hlavní dvojice je zahraná parádně, a to jak Ben Foster, od nějž se to tak nějak čeká, ale i mladičká Thomasin McKenzie, před níž smekám. V jejich poslední společné scéně je všechno. Paráda. A dobře napsaný scénář, který komorní příběh představuje velmi civilně, takže třeba divák tuší, že táta je válečný veterán s posttraumatickým syndromem, ale vzhledem k jeho mlčenlivosti se víc nedozvíme... A to kvituju, žádný dovysvětlování blbečkům. Takže spíš tři a půl hvězdy... ale to líné tempo mi místy prostě fakt vadilo. ()
Film je obdobou Útěku do divočiny, avšak zde má pouze dva účastníky, z čehož zejména otci ruplo v bedně, a proto se s dcerou honí po lesích. Film svádí zejména tomu, aby divák doufal, že fotřík zemře bolestivou smrtí a dcera si najde nabíječe, a to nejlépe ve městě. 57 % Celosvětový příjem k 30. 1. 2020: $7,682,928, což je 0,7 násobek rozpočtu ()
Takový umírněnější a artovější Captain Fantastic, jež bych nedoporučoval rozhodně nikomu, kdo nezvládne pomalé tempo s lineárním vyprávěním a naprosto standardním příběhem, který nemá jiný účel, než vypovědět jeden syrový příběh dvou obyčejných lidí s určitým netypickým problémem. Ben Foster tu hraje tradičně jako bůh a první hodinu mě to vlastně bavilo jen tak plynout nepřiznivými podmínkami spolu s hrdiny, ale vzhedem k tématu jsem to až do konce nevydržel a začal se celkem nudit. Jednou za čas však rozhodně neuškodí si odpočinout od popcornovek. ()
Rodinné, mizející, proti všem, samotářké, sobecké, bolestné, strachující, volné, ... Krásný příběh mezi otcem a dcerou, sdílející samotu v přírodní rezervaci. Zvrat a změna v názorech nastane po odhalení jejich domova a separace do "normálního" života. Ve filmu jsou jasně zvýrazněné hranice mezi oběma světy, kontrasty mezi zelení ve volné přírodě a uschlými kytkami v pronajatém příbytku, ticho lesa a typické zvuky města, moderní život a primitivní věci obživy v lese. Hlavní postavy byly plné svých vlastních strachů. Postava otce postižená válkou byla vlastně hodně sobecká, dcera zase chtěla rodinu a zázemí. Herecky perfektní, mladá Thomasie je fantastická. Exteriéry skvělé. A zelené. Ve snímku je hodně nevyřčeného a každý si v tom trošku najde to své. Třeba to, že domov máme tam, kde jsou naši nejbližší.. "..můžeme si ale myslet co chceme.." (KVIFF 2018) ()
Galerie (21)
Photo © Bleecker Street Media
Reklama