Láska mezi regály

„Víš, jak se zdraví Eskymáci?“ Skladníci, pozor na slečny ze sladkostí! Ten název je trochu zavádějící, nejde o typický milostný příběh a už vůbec klasickou romantickou komedii. Film nabízí posmutnělý, občas lehce úsměvný (smál jsem se u instruktážního videa pro ovládání ještěrek) příběh ne jako, ale opravdu ze života (s výjimkou těch 2 podivných návštěv). A pod to se můžu podepsat, neb mám z tohoto prostředí osobní zkušenost. Snímek mě chytil hned od začátku (tvůrci se mi do přízně vetřeli puštěním Na krásném modrém Dunaji), ale hlavně jsem se začal soustředit na Christiana. Ten toho sice moc nenamluví (vlastně takřka nic), ovšem i tak si dokáže získat vaše sympatie (mnohokrát jsem se přistihl, jak trnu, aby něco nerozbil). Cestu jsem si našel rychle i k ostatním (ne)obyčejným postavám, hlavně Brunovi (Kurth mě zaujal už ve snímku Schmitke). Před smutnou realitou se sice nedá utéct, ale ten záchvěv naděje tu je...Tento malý, nenápadný, intimní a melancholický příběh, který umí zasáhnout (mě i osobně), hodnotím silnými 4*. (30.06.2019)

Vzhledem k tomu, že In den Gängen postrádá výraznější příběhový oblouk a celý je sestaven z více či méně provázaných epizod, které se snaží zaujmout jakousi poezií všednosti, tak je vlastně velmi vstřícný vůči divákovi, jenž se může sám rozhodnout, jak film vnímat. Žádné z naznačených témat totiž nepřekřikuje jiné a film nemá žádnou zápornou postavu. Z výběru mezi sledováním skladníkova mikrovesmíru v generické sámošce, přesahovým vnímáním vykořeněných starších chlapů smetených pozdním kapitalismem či pozorováním sondy do šedivé reality světa za mantinely dálnice si vybírám to poslední. Kraj ohavných předměstských domků u rychlostních silnic mezi šedavými poli, parkovišti a logistickými sklady zde působí (navíc v kombinaci s tím, že film se odehrává v období podzim-zima) jako opravdu ta poslední štace všech zúčastněných, z nichž se již nelze vymanit jinam než kamsi do světa filmů Ulricha Siedla či Bély Tarra. (14.05.2019)

S přiblblým úsměvem na líci jsem zaujatě sledovala veskrze napínavé tanečky vysokozdvižného vozíku, hierarchii, kterak se k němu dle nepsaných pravidel dorvat, zkoušku zručnosti i westernovsky vypjaté vztahy mezi oddělením tekutin, cukrovinek, mraženýma atd. Určitě neosloví široké publikum, já takové můžu. Pěkná hudba, dobrá kamera, fajn námět. Film o každonoční zboží doplňovací pakárně, tedy o nikdy nekončící činnosti pracujícího, obyčejného člověka, který tu práci vzal z všelijakých životních důvodů. Světe div se, taky má své touhy a plány. Nebo měl. Sympatické, úsměvné, dojemné, komorní, chvílemi málem dokumentární. (16.04.2020)

Taky horkosladky ludsky film v ktorom sledujeme pracovnikov skladu v jednom velkom markete. Proste obychanych ludi na tych najnizsich pracovnych prieckach. Cele to prostredie je vykreslene celkom zaujimavo a obcas aj vtipne. Je tu aj nabeh na romanticku liniu, ale velmi okrajovo. S filmom som mal dva problemy. 1. Hlavny hrdina je tak strasne malovravny az to lezie na nervy. 2. Styl akym je film natoceny je taky ten typicky artovy v ktorom minutu sledujeme rutinnu cinnost nejakych pracovnikov, nasledne sa jeden druheho nieco opyta a ten po dlhych sekundach odpovie jednym slovom. To je fakt na zblaznenie a bez pretacania pre mna neznesitelne. Vdaka tomu u mna nefungovali ani niektore emotivne sceny. Ale za jedno pozretie tento zaujimavy film stoji. P.S: Strasne ma rozosmialo, ze pri skoleni pracovnikov pustali legendarny Staplerfahrer Klaus - Der erste Arbeitstag. 6/10. (07.11.2018)

Vizuální slast a koupel v modrožlutý melancholii. Ihned po projekci ještě s výhradou, že možná málo zakousnuté a občas trochu po povrchu, ale už druhej den to rozkvetlo. Ač smutný obsahem, ve vyznění hlavně citlivý kus. Toť k celku. A pak... nejlepší jezdecká scéna ever. A je úplně fuk, jestli to porovnáváte s jízdou na nějakým fantasy divnotvoru nebo třeba s jízdou volantovou. Furt nejlepší ever. Son Lux <3 (31.07.2018)